165

Lodilomný. L. místo. Škod. F. 122.

Lodinník, a, m., nauta, lodník. Rozk. P.
2492.

Lodislavný muž. Škod. Od. 90., 101., Msn.
Od. 89.

lodivod, a, m. Národ. list. 1885. č. 151.
Lépe: lodivoda. Mš.

Lodívrácení, n. = návrat lodí. Mark.

Loganice, e, f., nadávka. Dšk. Km. 41.

Logika: umnice Jg., umice Mark., my-
slitelstvo, pvavomysl Mark., pravomyslnosť
F. Šír, slovice. Mat. Benešovský. L. zaměst-
knává se správností lidského myšlení, Mark.,
bádáním o poznání a jeho původu. Hš.
(Krec. 5) Dastichova 1. jedná o formách a
normách správného myšlení; Kadeřávkova 1.
jedná o pravdě našich myšlének; Masary-
kova 1. jest věda o pravidlech, kterými se
spravuje duch náš při přesné práci vědecké.
Krc. 17., 23., 19.

Logr, u, m., z něm. Lager. Zašel s ním
do logru k ohňům. Zvon III. 103. —
L = vyvařená semletá káva, zbylá po scezení
tekutiny jejím obsahem nasycené.

Loh, u, m. Ječmen a oves váže se do
lohu, do pokladin (náruč ho obváže se
skrutkem a postaví se). Slez. Vyhl. II. 323.

Lohmo, transversaliter. Mam. A. 36a. Dle
List. fil. 1893. 218. chybně. Mš.

Lochna, y, f. = díra. Lochnu majstro-
vat = dělati díru. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 141 Sr. Loch.

Lojovní. Pojedl kus 1. pečené. Světz.
1883. 203.

Lojska ma galaty z vojska a košulu
z huśi, potrhať ju muśi. Popěvek. Slez. Vyhl.
II. 258.

Lóka = louka. Záp. Mor. Šb. D. 79.

Lokálka, y, f. = dům lokalisty (kněze).
Strn. Poh. 135.

Lokeš, kše, m. Hra na Lokša. Vz Sbor.
slov. 1900. 180., Sb. sl. 1902. 70.

Loketník, a, m = kdo prodává zboží na
lokte. Rais. Lep. 171.

Lokomobila s mlatičkami a lisy na slámu.
Nár. list. 1904. 135. 21.

Lokomobilový. L. složení stroje. Nár.
list. 1903. č. 136. 9.

Lokomotivka, y, f. = místnosť kde dě-
lají lokomotivy. Nár. list. 1903. č. 298. 21.

Lokořice, vz Lekořice. Mš.

Lokšovica, e, f. = polévka nudlová. Lišeň.
Mtc. 1902. 112.

Lokštivý = lehtivý. Volyně. Čes. 1. XIII.
124.

Loktati = lokati. Hus. Post. 87b. Vlk vodu
loktaše. Baw. v. Ezop. 266.

Loktibrada, y, m. = divý mužík, který
měl bradu na loket dlouhou. Vz Kál. Slov.
35.

Lolo = kráva. V dětské řeči ve Slez. Ces. 1.
XI. 342., Vyhl. II. 232.

Lom, u, m. = přirozená jeskyně, díra ve
skále. Baw. Ar. v. 4019.

Lomenice. Východočeská 1. Vz Nár. sbor.
1904. 12. nn.

Lomfešt, lamfešt, u, m. = kůl k označení
dovolené vjšky vody. Arch. XX. 522., 471.

Lomibuk. Opálený 1. Národ. list. 1904.
128. 9.

Lomikámen, lupkámen, saxifraga, Stein-
brech, rostl. Vz Ott. XXII. 700.

Lomivosť, i, f, Uzlovitá 1. vlasů (vousů),
trichorrhexis nodosa. Ktt.

Lomňanka, y, f. = přítok Biele Oravy
na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

Lomnický z Budče Šimon. Vz Mus. 1902.
549.

Lomozitý vítr, turbo confringens. Pror.
ol. 24b. Isa. 28. 2. Dle Mš. není jisto. Sr.
Lomozivý.

Lomozivý hluk. Tbz. V. 9. 90.

Lon = len. U Krnova. Šb. D. 57.

Loncký = lonský. Dšk. Km. 38.

Loos Kar., prof. a spia. + 14. /4 1903.
v 41. r.

Lopata. Musím trpěti až do lopaty (do
smrti). Klat. Čes. 1. XI. 368. Ten chléb není
ze zlaté lopaty (není dobrý). Vlasť I. 233.

Lopatka. L-tky křídlovité (křídlovitě od-
stávající), scapulae alatae, flügeiförmig ab-
stehende Schulterblätter. Ktt.

Lopatkoramenní. Hostec svalstva 1-ho.
Ktt. Vz Lopatkový hostec.

Lopatkový. Maní či zvratný pohyb 1-vý,
Scapularreflex; 1. hostec, scapulodynia rheu-
matica. Ktt.

Lopejská, potok na Zvolensku. Sb. sl.
1902. 51.

Lopocenina, y, f. = lopocení. Duševní 1.
Hlk. X. 173.

Loreta, y, f. = přádelna. V zloděj.
mluvě.

Loriš Jan, prof. a spis. Sr. Vyhl. I. 60.

Lorněttovati koho = lorněttem pozoro-
vati. Čch. II. Pov. 222.

Lositi. Losili sú, sortiti sunt (losovali).
Gl. roud. 39b., Krok. 1888. 404.

Loska = luska. Lišeň. Mtc. 1902 435.,
442.

Loskomina, y, f., obstupa. Rozk. P. 2444.

Loskot Em., žurnal, f 17. /4. 1902. maje
28 let.

Lotoflavin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 520.

Lotosí, n. Zlaté 1. Zub. Még. 33.

Lotosný list, květ. Zub. Még 23., 34.

Lotovné, é ho, n. = poplatek ze hřivny
stříbra dávaný při kupu a prodeji, vybíraný
ne v hotových penězích, nýbrž ve váženém
stříbře; platil se lot z každé hřivny (pro
purificando argento). Ve středověku slul
náčist. Vz Jir. Prove 156. L. platiti; Abych
vám sčekal lotovního. Arch. XXI. 7., 103.

Lotříček, Čka, m., zdrobn. lotr. Faust.
176.

Lotrinský oheň = směs chloridu sírna-
tého se sírouhlíkem a ammoniakem. Vz Ott.
XXII. 26b.

Lotrit, u, m.. nový nerost. Vz Vstnk XI..
841.

Lotrovati se = toulati se po místech su-
chých. Chč. S. II. 214b.

Lotrstvo, a, n. = lotrovstvo.

Lotryně, ě, f. Lotr a 1. Rokyc. Post.

21a.



	165

	Lodilomný. L. místo. Škod. F. 122. Lodinník, a, m., nauta, lodník. Rozk. P. 2492. Lodislavný muž. Škod. Od. 90., 101., Msn. Od. 89. lodivod, a, m. Národ. list. 1885. č. 151. Lépe: lodivoda. Mš. Lodívrácení, n. = návrat lodí. Mark. Loganice, e, f., nadávka. Dšk. Km. 41. Logika: umnice Jg., umice Mark., my- slitelstvo, pvavomysl Mark., pravomyslnosť F. Šír, slovice. Mat. Benešovský. L. zaměst- knává se správností lidského myšlení, Mark., bádáním o poznání a jeho původu. Hš. (Krec. 5) Dastichova 1. jedná o formách a normách správného myšlení; Kadeřávkova 1. jedná o pravdě našich myšlének; Masary- kova 1. jest věda o pravidlech, kterými se spravuje duch náš při přesné práci vědecké. Krc. 17., 23., 19. Logr, u, m., z něm. Lager. Zašel s ním do logru k ohňům. Zvon III. 103. — L = vyvařená semletá káva, zbylá po scezení tekutiny jejím obsahem nasycené. Loh, u, m. Ječmen a oves váže se do lohu, do pokladin (náruč ho obváže se skrutkem a postaví se). Slez. Vyhl. II. 323. Lohmo, transversaliter. Mam. A. 36a. Dle List. fil. 1893. 218. chybně. Mš. Lochna, y, f. = díra. Lochnu majstro- vat = dělati díru. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141 Sr. Loch. Lojovní. Pojedl kus 1. pečené. Světz. 1883. 203. Lojska ma galaty z vojska a košulu z huśi, potrhať ju muśi. Popěvek. Slez. Vyhl. II. 258. Lóka = louka. Záp. Mor. Šb. D. 79. Lokálka, y, f. = dům lokalisty (kněze). Strn. Poh. 135. Lokeš, kše, m. Hra na Lokša. Vz Sbor. slov. 1900. 180., Sb. sl. 1902. 70. Loketník, a, m = kdo prodává zboží na lokte. Rais. Lep. 171. Lokomobila s mlatičkami a lisy na slámu. Nár. list. 1904. 135. 21. Lokomobilový. L. složení stroje. Nár. list. 1903. č. 136. 9. Lokomotivka, y, f. = místnosť kde dě- lají lokomotivy. Nár. list. 1903. č. 298. 21. Lokořice, vz Lekořice. Mš. Lokšovica, e, f. = polévka nudlová. Lišeň. Mtc. 1902. 112. Lokštivý = lehtivý. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Loktati = lokati. Hus. Post. 87b. Vlk vodu loktaše. Baw. v. Ezop. 266. Loktibrada, y, m. = divý mužík, který měl bradu na loket dlouhou. Vz Kál. Slov. 35. Lolo = kráva. V dětské řeči ve Slez. Ces. 1. XI. 342., Vyhl. II. 232. Lom, u, m. = přirozená jeskyně, díra ve skále. Baw. Ar. v. 4019. Lomenice. Východočeská 1. Vz Nár. sbor. 1904. 12. nn. Lomfešt, lamfešt, u, m. = kůl k označení dovolené vjšky vody. Arch. XX. 522., 471.	Lomibuk. Opálený 1. Národ. list. 1904. 128. 9. Lomikámen, lupkámen, saxifraga, Stein- brech, rostl. Vz Ott. XXII. 700. Lomivosť, i, f, Uzlovitá 1. vlasů (vousů), trichorrhexis nodosa. Ktt. Lomňanka, y, f. = přítok Biele Oravy na Slov. Sb. sl. 1901. 162. Lomnický z Budče Šimon. Vz Mus. 1902. 549. Lomozitý vítr, turbo confringens. Pror. ol. 24b. Isa. 28. 2. Dle Mš. není jisto. Sr. Lomozivý. Lomozivý hluk. Tbz. V. 9. 90. Lon = len. U Krnova. Šb. D. 57. Loncký = lonský. Dšk. Km. 38. Loos Kar., prof. a spia. + 14. /4 1903. v 41. r. Lopata. Musím trpěti až do lopaty (do smrti). Klat. Čes. 1. XI. 368. Ten chléb není ze zlaté lopaty (není dobrý). Vlasť I. 233. Lopatka. L-tky křídlovité (křídlovitě od- stávající), scapulae alatae, flügeiförmig ab- stehende Schulterblätter. Ktt. Lopatkoramenní. Hostec svalstva 1-ho. Ktt. Vz Lopatkový hostec. Lopatkový. Maní či zvratný pohyb 1-vý, Scapularreflex; 1. hostec, scapulodynia rheu- matica. Ktt. Lopejská, potok na Zvolensku. Sb. sl. 1902. 51. Lopocenina, y, f. = lopocení. Duševní 1. Hlk. X. 173. Loreta, y, f. = přádelna. V zloděj. mluvě. Loriš Jan, prof. a spis. Sr. Vyhl. I. 60. Lorněttovati koho = lorněttem pozoro- vati. Čch. II. Pov. 222. Lositi. Losili sú, sortiti sunt (losovali). Gl. roud. 39b., Krok. 1888. 404. Loska = luska. Lišeň. Mtc. 1902 435., 442. Loskomina, y, f., obstupa. Rozk. P. 2444. Loskot Em., žurnal, f 17. /4. 1902. maje 28 let. Lotoflavin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 520. Lotosí, n. Zlaté 1. Zub. Még. 33. Lotosný list, květ. Zub. Még 23., 34. Lotovné, é ho, n. = poplatek ze hřivny stříbra dávaný při kupu a prodeji, vybíraný ne v hotových penězích, nýbrž ve váženém stříbře; platil se lot z každé hřivny (pro purificando argento). Ve středověku slul náčist. Vz Jir. Prove 156. L. platiti; Abych vám sčekal lotovního. Arch. XXI. 7., 103. Lotříček, Čka, m., zdrobn. lotr. Faust. 176. Lotrinský oheň = směs chloridu sírna- tého se sírouhlíkem a ammoniakem. Vz Ott. XXII. 26b. Lotrit, u, m.. nový nerost. Vz Vstnk XI.. 841. Lotrovati se = toulati se po místech su- chých. Chč. S. II. 214b. Lotrstvo, a, n. = lotrovstvo. Lotryně, ě, f. Lotr a 1. Rokyc. Post. 21a.