Předchozí (164)  Strana:165  Další (166) |
|
|||
165
|
|||
|
|||
Lodilomný. L. místo. Škod. F. 122.
Lodinník, a, m., nauta, lodník. Rozk. P.
2492. Lodislavný muž. Škod. Od. 90., 101., Msn.
Od. 89. lodivod, a, m. Národ. list. 1885. č. 151.
Lépe: lodivoda. Mš. Lodívrácení, n. = návrat lodí. Mark.
Loganice, e, f., nadávka. Dšk. Km. 41.
Logika: umnice Jg., umice Mark., my-
slitelstvo, pvavomysl Mark., pravomyslnosť F. Šír, slovice. Mat. Benešovský. L. zaměst- knává se správností lidského myšlení, Mark., bádáním o poznání a jeho původu. Hš. (Krec. 5) Dastichova 1. jedná o formách a normách správného myšlení; Kadeřávkova 1. jedná o pravdě našich myšlének; Masary- kova 1. jest věda o pravidlech, kterými se spravuje duch náš při přesné práci vědecké. Krc. 17., 23., 19. Logr, u, m., z něm. Lager. Zašel s ním
do logru k ohňům. Zvon III. 103. — L = vyvařená semletá káva, zbylá po scezení tekutiny jejím obsahem nasycené. Loh, u, m. Ječmen a oves váže se do
lohu, do pokladin (náruč ho obváže se skrutkem a postaví se). Slez. Vyhl. II. 323. Lohmo, transversaliter. Mam. A. 36a. Dle
List. fil. 1893. 218. chybně. Mš. Lochna, y, f. = díra. Lochnu majstro-
vat = dělati díru. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141 Sr. Loch. Lojovní. Pojedl kus 1. pečené. Světz.
1883. 203. Lojska ma galaty z vojska a košulu
z huśi, potrhať ju muśi. Popěvek. Slez. Vyhl. II. 258. Lóka = louka. Záp. Mor. Šb. D. 79.
Lokálka, y, f. = dům lokalisty (kněze).
Strn. Poh. 135. Lokeš, kše, m. Hra na Lokša. Vz Sbor.
slov. 1900. 180., Sb. sl. 1902. 70. Loketník, a, m = kdo prodává zboží na
lokte. Rais. Lep. 171. Lokomobila s mlatičkami a lisy na slámu.
Nár. list. 1904. 135. 21. Lokomobilový. L. složení stroje. Nár.
list. 1903. č. 136. 9. Lokomotivka, y, f. = místnosť kde dě-
lají lokomotivy. Nár. list. 1903. č. 298. 21. Lokořice, vz Lekořice. Mš.
Lokšovica, e, f. = polévka nudlová. Lišeň.
Mtc. 1902. 112. Lokštivý = lehtivý. Volyně. Čes. 1. XIII.
124. Loktati = lokati. Hus. Post. 87b. Vlk vodu
loktaše. Baw. v. Ezop. 266. Loktibrada, y, m. = divý mužík, který
měl bradu na loket dlouhou. Vz Kál. Slov. 35. Lolo = kráva. V dětské řeči ve Slez. Ces. 1.
XI. 342., Vyhl. II. 232. Lom, u, m. = přirozená jeskyně, díra ve
skále. Baw. Ar. v. 4019. Lomenice. Východočeská 1. Vz Nár. sbor.
1904. 12. nn. Lomfešt, lamfešt, u, m. = kůl k označení
dovolené vjšky vody. Arch. XX. 522., 471. |
Lomibuk. Opálený 1. Národ. list. 1904.
128. 9. Lomikámen, lupkámen, saxifraga, Stein-
brech, rostl. Vz Ott. XXII. 700. Lomivosť, i, f, Uzlovitá 1. vlasů (vousů),
trichorrhexis nodosa. Ktt. Lomňanka, y, f. = přítok Biele Oravy
na Slov. Sb. sl. 1901. 162. Lomnický z Budče Šimon. Vz Mus. 1902.
549. Lomozitý vítr, turbo confringens. Pror.
ol. 24b. Isa. 28. 2. Dle Mš. není jisto. Sr. Lomozivý. Lomozivý hluk. Tbz. V. 9. 90.
Lon = len. U Krnova. Šb. D. 57.
Loncký = lonský. Dšk. Km. 38.
Loos Kar., prof. a spia. + 14. /4 1903.
v 41. r. Lopata. Musím trpěti až do lopaty (do
smrti). Klat. Čes. 1. XI. 368. Ten chléb není ze zlaté lopaty (není dobrý). Vlasť I. 233. Lopatka. L-tky křídlovité (křídlovitě od-
stávající), scapulae alatae, flügeiförmig ab- stehende Schulterblätter. Ktt. Lopatkoramenní. Hostec svalstva 1-ho.
Ktt. Vz Lopatkový hostec. Lopatkový. Maní či zvratný pohyb 1-vý,
Scapularreflex; 1. hostec, scapulodynia rheu- matica. Ktt. Lopejská, potok na Zvolensku. Sb. sl.
1902. 51. Lopocenina, y, f. = lopocení. Duševní 1.
Hlk. X. 173. Loreta, y, f. = přádelna. V zloděj.
mluvě. Loriš Jan, prof. a spis. Sr. Vyhl. I. 60.
Lorněttovati koho = lorněttem pozoro-
vati. Čch. II. Pov. 222. Lositi. Losili sú, sortiti sunt (losovali).
Gl. roud. 39b., Krok. 1888. 404. Loska = luska. Lišeň. Mtc. 1902 435.,
442. Loskomina, y, f., obstupa. Rozk. P. 2444.
Loskot Em., žurnal, f 17. /4. 1902. maje
28 let. Lotoflavin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 520. Lotosí, n. Zlaté 1. Zub. Még. 33.
Lotosný list, květ. Zub. Még 23., 34.
Lotovné, é ho, n. = poplatek ze hřivny
stříbra dávaný při kupu a prodeji, vybíraný ne v hotových penězích, nýbrž ve váženém stříbře; platil se lot z každé hřivny (pro purificando argento). Ve středověku slul náčist. Vz Jir. Prove 156. L. platiti; Abych vám sčekal lotovního. Arch. XXI. 7., 103. Lotříček, Čka, m., zdrobn. lotr. Faust.
176. Lotrinský oheň = směs chloridu sírna-
tého se sírouhlíkem a ammoniakem. Vz Ott. XXII. 26b. Lotrit, u, m.. nový nerost. Vz Vstnk XI..
841. Lotrovati se = toulati se po místech su-
chých. Chč. S. II. 214b. Lotrstvo, a, n. = lotrovstvo.
Lotryně, ě, f. Lotr a 1. Rokyc. Post.
21a.
|
||
|
|||
Předchozí (164)  Strana:165  Další (166) |