172

Mařalka, y, f., zdrobn Mařka. Dšk. Km.
31.

Marandová, é, f„ vrch v Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1900. 153.

Marcel, u, m., druh peněz. Lbk. 91.

Marcelín, u, m., čes. tanec. Vz Čes. 1.
XI. 184

Marcipán, u, m. O jeho původu. Sr. Čes.

l. XII. 93.

Marec = březňák, pivo vařené v březnu.
Byli jsme na marczy. Frant. 13. 1.

Marčok, vz Kokot.

Marek Na sv. Marka (budiž) brambor
plná jamka. Čeč. 168. Na Marka uharky
do járka. Run. 172. — M. Jan Jindř. (Jan
z Hvězdy). Vz Lit. II. 311. (314?), 316. nn.,
hl. 866. - M. Ant. Vz Lit. I. 925. II. 866.,
Vlč. Lit., II. 2. 53. —57. Jeho život, půso-
bení a význam v liter. české. Naps. dr. J.
Jakubec. V Praze 1896. Sr. Nár. list. 1877.
18. /2. feuil.

Mařena, y, f. Marina, Mařík, Mařoch,
Marc, Mrvioch, Smrlnice, Smrťuch. Slez. Vyhl.

II. 34. nn Sr. Vlasť. L 161. Vynášení M-ny
vz ve Vykl. Obrz. 125., v Prus. Slez. Vz
Ces. I. X. 423. — Μ, mařina, mořena,
mořenka, rubia, rostl. Vz Ott. XXII. 47.

Mařenčinka = Marie Dšk. Km. 33.

Mařenkář, e, m. = finanční strážník. Zvon
II. 58., III. 374.

Mařenovitý, vz Mařinovitý.

Mařenový došek (z kterého je udělána
Mařena). Vykl. Obrz. 127.

Margita, y, f., skála ve Váhu u Žiliny
na Slov. Kál. Slov. 27.

Margreta, y, f. = Margareta. Ev. ol.
VIII.

Marhaník, u, m., punica, rostl. Vz Ott.
XX. 993.

Marhole = marhule, merunky. Mtc. 1902.
11. a j.

Marcha, y, f. = Markéta. Dšk. Km. 7.

Marianský. M. ulice dříve Chudobnická.
Dolen. Pr. 511.

Marie. Po p. Marie narození (8/9. ) vla-
stoviček rozloučení. Nár. list. 1902 č. 242
3. Nanebevzetí p. Marie, vz Souk. 1903. 11.
P. Marie (15. /8. ) dává první oříšky. Ott.
Kal. 1904. Dětská hra na p. Marii ve Slezsku.
Vz Vlast I. 130.

Marijunek, nku, m. = majoránka. Ostrava.
Šb. D. 68.

Mařík, a, m, vz Mařena.

Mařinokvětý, mařinovitý. M. rostliny,
rubiaceae. Vz Ott., XXII. 47.

Marjána, y, f. Popěvek: Marjana pasla
barana, na zelenej luce ztratila papuče, přišla
do dom s plačem, dostala karabačem. Slez.
Vyhl. II. 258.

Marjánice, e, f. = Marie (zhrubělé). Dšk.
Km. 41.

Marjánka, tanec. Vz Brt. P. n. 849.

Marjánko Ferd., spis. + 13. /5. 1903. Vz
Nár. list. 14. /5. 1903., Zvon III. 476.

Marjovati se = říkati: Ježíš Maria Josef.
Jrsk. XXIX. 143.

Markasit, u, m, nerost. Vz Vstnk. XI.
819.

Markéta, y, f. = druh peněz benátských.
Lbk. 61., 88. a j. — M. Není-li na sv. M-tu
slunečno, dostane se sotva domů seno za
sucha. Ott. Kal. 1904.

Markotnosť, i, f. = lítosť. Šlez. Čes. 1.
XI. 192.

Markovina, y, f., pole u Hor. Újezda.
Čas. mor. mus. III. 136.

Markus V., spis.

Markýta, y, f. Sv. M. dává za odměnu
pěkné počasí, hněvá-li se však, dává v za-
svěcený svůj den pršeti a pak prší čtrnáct
dní. Nár. list. 1902. č. 191. 3. Vz předcház.
Markéta.

Markytánovati. Jrsk. XIII. 3. 226.

Markytky = pomněnky. Vítějice. Kub.
List. fil. 1902. 249.

Marnéř, e, m. = marinář (plavec). Rokyc.
Post. 342a.

Márnica, e, f. Lepšia chudobná robot-
nica než bohatá m. Rizn. 171.

Marnivý nač. Marnivá na svou tvář
(o hezké ženské). Tbz. V. 1. 69.

Marnochlubný. Chč. S. I. 24^a.

Marňoš, e, m. = marnotratník Val. Čes.
1. XI. 380., XIII. 111.

Marnotrudný. J. Mark. Lit. II. 328.

Marný. M. práce, jakoby někdo z písku
provazky pletl. Emin 251. Je toho, marná
rada (málo). Čes. 1. X. 468.

Mařoch, a, m. M. či Smrďuch. Vz Vlasť.
1. 161.

Marold Luděk, mal. Vz Alm. IX. 130.
až 133.

Marouš, e, m. = Marie. Dšk. Km. 50.

Maroušek, ška, m. = Marie.

Marsalový čepec. Vz Uzlíkový.

Maršal, u, m. = mezní znak. O m-lích
nějakých staří lidé krom ojednom hruškovém
jak živi jsou neslýchali. 1573. Zbrasl. 307.

Maršálek, lka, m. Děti, blázni a ožralci
jsou pravdy věrní maršálci. 1618. Hrubý
227. Cf. lat. in vino veritas. — M. hodnostář:
M. měl dozor nad stájemi, na cestách staral
se o ubytování pána a jeho družiny a opa-
třování píce pro koně, a byl vůdcem ozbro-
jené moci svého pána. Mtc. 1902. 203.

Maršálky, vinohrad u Bzence. 1724 Mtc.
1903. 18.

Maršan Rob. dr., spis.

Martin. Po Martině dobré víno. Mtc. 1.
1897. 42. Je to sice takový, jak říkáme,
devátý M. (volný člověk), ale práci svou
umí přece, jak se patří, postavit. Sá. Pr. m.

I. 223. Na den sv. M-na kouřívá se z ko-
mína. Je-li na den sv. M-na pod mrakem,
bude nestálá zima. Je-li na sv. Martina
slunečno, nastane tuhá zima. Us. — Po-
pěvek: Martin Lutr pas, nedostal zaplacene
ani raz (něobratil ani raz). Slez. Vyhl. II.
258. Pranostiky vz také ve Vlasť. I. 214.
— M. (barbora) = veliké jetito. Slez Vyhl.

II. 201.

Martínek, nka, m. Rád světívá M-ka
(dobře jí a pije). Hav. Chamr. 16.

Martinit, u, m., nerost. Vz Vstnk. XI.
833.

Martinkovati = Martínka slaviti, vesele zíti,
hýřiti. Mtc. 1. 1897. 42.