173

Martínkové = chasníci měnící o sv. Martině
službu. Vz Čes. 1. XII. 101., Martin. — M.
= tovaryšstvo loupežníků asi odtud, že svůj
vznik vzalo o sv. Martině. Tk. XII. 342.

Martorozenec, nce, m. = Romulus Škd.
F. 17.

Maruša (Marie, o svobodné), Maryča
(o vdané). Val. Čes. 1. X. 470.

Marušin Kámen (Maruša), hora v Orlických
horách. Jrsk. XXII. 175.

Maryka. Popěvek: Maryka spadla s pece,
na byka, a byk se ji polekal, honem z dvora
utikal. Slez. Vyhl. II. 258.

Marynář, vz Marinář. I. 979., Lbk. 46
Mill. 101., Baw. Ar. v. 2310., 2316., Ap.
216b.

Masařka, y, f., sacrophaga, moucha. Vz
Ott. XX I. 636.

Masařník, a, m. = masař, carnifex. Rozk.
P. 2384.

Masaryk Tom. Sr. Flš. Písm. 706., 729.,
Lit. I. 926.

Masáž, e, f. M. postupujícím mírným
tlakem. Ktt. i

Máselnice, e, f. M. pro pohon ruční |
i turbinový, na pohon strojní Nár. list. 1904.
135. 21., 138. 9.

Máselník, u, m. = koření kravám (aby |
bylo z mléka hodně másla). Nár. sbor. VII.
122 — M. = místnost' k uschovávání ho-
tového másla. Vz jeho zařízení v KP. IX.
423.

Máselný vůz = na kterém se vozí máslo na trh. Pal. Záp. II. 155. M. handl. lb. 67. '

Masíko, a, n. = maso. Dšk. Km. 3l.

Máslárna, y, f. Nár. list. 1903. č. 140. 5.

Máslo. V okolí Hradce Králové, vchází-li
cizí muž do světnice, kde se vrtí m, sejme
mu děvečka rychle čepici s hlavy a tluče
jí o másnici, aby dobře stloukla Kdo přijde
do světnice, kde právě se tluče m., musí
si sednouti, jinak by se m. neutlouklo. Va-
lašská hospodyně, nemůže-li stlouci, vezme
nějaký zámek, zamkne jej a vstrčí pod más-
nici a stluče hned. Když hospodyně tluče
m., nemá staviti másnice pod trámem, sice
by dlouho nestloukla. Mtc. 1. 1897. 8., 55.,
63. Choval se, jako když másla ukrajuje
(vlídně). Zvon II. 170

Masloch, u, m = blatouch, žluták, volské
oko, caltha palustris. Vyhl II. 221.

Maslošky = druh hub. Slez. Vyhl. II. 224.

Máslovitý. Měkké m-té prsty. Zvon III.
119.

Máslovka (hruška): Borcova, Dielova,
Merodova, Gellertova, angoulémská, kon-
gressovka, avrancherská. Nár. list. 1903.
č. 233. 4.

Máslovník, u, m., strom. Stan. II. 247.

Masník, u, m = stáj pro dobytek, jenž se
krmí na maso; místy říkají: na řezníka. Kšť.
Lid. 11.

Masný také = mastný. Vz násl. Mastný.
Plyva (plove) jak masne na polevce. Slez.
Vlasť. I. 238

Maso černé = uzenina. Mor. Kmk. Nemá
na sebe masa za vrabca. Rizn. 173.

Masohltný šakál. Msn. II. 198.

Masojedlík, a, m. = masojídek. Světz.
1887. 602.

Masojedlý. M. ryba (která jí maso). Msn.
II. 440.

Masojiedek, dka, m. = pes. Hus II. 242.

Masokalíšek, šku. m., sarcoscyphus, rod
mechů. Vz Ott. XXII. 636.

Masomat. u, m. = krádež. V zlod. mluvě.
Vz Proštumflý.

Masopust, u, m. Už je toho m-stu na
mále, na mále, komu my ty staré panny
prodáme? Vykl. Obr. 103. Staveni m-stu
v starší době Vz Souk. 8. (Št). Zvyky maso-
pustni ve Slez., vz Vyhl. II. 32. uu., Vlasť.
I. 156 nn.

Masopustní šišky na slunci, velikonoční
vejce za kamny. Vyhl. Obr 101. Svítí-li na
m. úterý slunce, urodí se hojnosť žita a pše-
nice a také hrách. Ott. Kal. 1904.

Masovati. Jen pořád m. (maso jísti).
Rais. Lep. 205.

Massa, y, f. = těsto. Zach. Test. 43.

Masť. Zlatá i stříbrná masť (zlaté a stří-
brné peníze) nejvíce zmůže. Jrsk. XVII. 184.
Niení rovné masti na všetky boľasti. Rizn.
171.

Mastící stroj na maštění vlny. Ott. XX.
603.

Mastihubek, bka, m., jm. myší. Msn.
Hym. 91.

Mastikulka, y, m. = otrapa. XVI. stol.
Zvon II. 610.

Mastiti. Tam se to mastí (hrají o mnoho)!
Rais. Lep. 49. — co. Dokonalý muzikant
maže housle jako kapelník, zpívá jako anděl
a varhany také mastí. Rais. Vlast. 15. —
čím kam M. do brány sekyrú = tlouci.
Val. Čes. 1. X. 471. — koho čím = tlouci.
Ib. XI. 92.

Mástka, y, f. = mastička, zdrobn. mast.
Vz Konipas.

Mastný. Plyva (plove), jak masne na po-
levce. Slez. Vlasť. I. 238. Vz Masný.

Masťovati = mastiti, pigmentare. Fagif.
44b. Sr. I. Přisp. 200b.

Masťový. M. stříkačka, Salbenspritze. Ktt.

Mašek K., básník. Sr. Flš. Písm 725.,
Zvon IV. 530. — M. Ign., prof. a spis.,
1837. — 2. /10. 1901. Vz Alm. XII. 132-136,
Nár. list. 1901. č. 272 a jiné listy té doby.
Jeho rukopisnou a literární pozůstalosť vz
ve Vstnk. XIII. 7. str. 491-493.

Mašena, y, f. = svině; eufemisticky =
(umouněné) děvče. Val. Čes. 1. X. 469. Sr.
násl. Mašík.

Mašík, a, m. = prase; eufemisticky
(umouněný) hoch. Val. Čes. 1. X. 469. Vz
předcház. Mašena.

Maškara = blázen. Ty nejsi než k ši-
benici, maškaro starej ! Zvon III 130.

Maškaráda = člověk oblečený za maškaru.
Lišeň. Mtc. 1902. 235.

Maškarádský. M. larva. XVIII. stol.
Čes. 1. XI. 458.

Mať. Jaká mať, taká nať (dcera). Slez.
Vyhl. II. 65.

Matci, f. = matka. Slov. Nár. sbor·
1902. 4.