174

Mátě. M. naše. Kat. 27. (Mš. ) Noc jest
děju všemu m. (matye). Alx. Β. Μ. 189.
Vz Máti.

Matěj. Zvyky k sv. M. se táhnoucí ve
Slz. Vz Vyhl. II. 31., Vlasť. I. 212.

Matenina, y, f. Našel jsem (v té knize)
předivnou směsici a m-nu. Mart S. Předm.
IX (1636).

Matěřezabitel, e, m., matricida. Ev.
olom. 93. 201.

Materhubce, vz Otcohubce. Mš.

Materialisticky žíti. Lit. II. 429.

Materialněrealistický. M. stránka. Nár.
list. 1904. 31. 13.

Materialní váha. Zach. Test. 113.

Mateří douška. M. d. jest nezbytným
lékem pro dobytek; hospodyně dá kra-
vičce za telátko chutnou polévku, do které
neopomine mimo jiné kvítí dáti také m.
doušku, aby kráva hojně dojila. M. d. jest
všeobecným kouzelným prostředkem v do-
mácích potřebách. M doušku bílou sbírají
ženám, aby jích nebolela hlava, červenou
mužům, aby byli silni; m. doušku dávají
dětem do koupele z též příčiny. Nár. list.
1903, č. 285. 3.

Materie, e, f. Ta zlá materie vynde. Lek.
B. 194a, 197a.

Mateřina, y, f. = mateřština. Vin. I. 29.

Mateřivka, y, f. = záduch matky (mater-
niku, matky), hysteria, Mutterweh. Ktt.

Maternice, e, f. = les u Podolí v Ná-
chodku. Zvon II. 92.

Mateřskosť, i, f. Zahleděla se na ně s vý-
razem nejněžnější m-sti. Tbz. XVI. 249.

Match (angl., vysl. meč), výraz sportovní
= závod předem umluvený. Nár. pol. 28. /11.
1897. Dhnl.

Matička, y, f. = vinná sazenice. Volešník.
Kub. List. fil. 1902. 249. M. první = svátek
zvěstování P. Marie. Vykl. Obrz. 120. — M.
Chození m-ček v den sv. Mikuláše. Slez. Vz
Vyhl. II. 10.

Matičkový. M. vejce = snesená mezi
svátky P. Marie 15. srpna a 11. září Čes. 1.
XII. 285. Nár. list. 26/8. 1903.

Matidíbes = neříkej. V zloděj. mluvě.

Matizna, y, f., ostericum, rostl. okolič-
natá. Vz Ott. XVHI. 931.

Matka. Ve Slez.: mať, matička, mamulka,
mamulinka. Vyhl. II. 334.

Matkeřin, a, o. Matkeřina řeč, dieta
matris. Gl. roudn. 30a. Vz Mateřin.
Matkový. M. zelina, melissa offic. Slez.
Čes. l. ΧΠΙ. 109.

Matlanina, y, f. = jídlo ze všeličehož ne-
chutného upravené. Lbk. 108. — Pohanská
matlanina. Kom. Did. 262.

Mátle. Hátle za mátle. Zvon III. 314

Matnohovorný. M. vidění snů. Msn. Od.
297

Matný dojem. Msn. II. 69.

Matolení, n. = větvoví borůvek. Volyně.
Čes. 1. XIII. 124.

Mátonohý skot. Škd. Od. 4. 56, II. ² 126.,
Msn. Hym. 21.

Mátožně. Oči m. do tmy zíraly. Zr. Čer.
352. Minarety m. se rýsovaly v dáli. Zr.
Let. III. 86.

Matří v. Mateří. Mš.

Matrice, vz Raznice.

Matrikárský úrad. Sb. Sl. 1902. 58.

Matrikárstvo štátne. Sb. Sl. 1902. 58.

Matrix = druh sklenice k destillování slou-
žící: 1585. Uč. spol. 1902. 27.

Matuš. Popěvek: Matuš! chleba natruš,
polevky nalej, pojeděm dalej; haleček na-
vař, pojeděm do Kravař. Slez. Vyhl. II.
258.

Matuša, e, f. = matka. Orava. Sb. sl.
1901. 184.

Matúšek, ška, m. Matušku na stružku
jahody zdraju: kupim ti bůtečky, co vrzu-
kaju. Slez. Vlasť. I. 102.

Matzenuer Ant. Vz Alm. V. 112. -117.

Mauricí, e, m. Na sv. M-ce nesej pše-
nice, bude samá metlice. Več. 168.

Mauserovka, ručnice vynalezená od bratří
Mauserů. Vz Ott. XXII. 58a.

Mávati, mávnouti. Na Slov. = předchá-
zeti, sem tam běhati. Sr. Přemávati.

Maydl K. Dr., prof. a spis. 10. /3. 1853.
až 8., '8. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 217.,
281. a jiné listy z téže doby, Alm. XIV. 156.
nn., Zvon III. 660.

Maydyn, u, m. Lbk. 107. Vz Majdyn.

Mayer Rud., básn. + 12. /8. 1865. Vz
Lumír 1865. 527., Nár. list. 1865. č. 164.,
Světz. 1870. 38. — M. Jar., spisov. Sr. Zvon
IV. 446.

Maz ušní, Ohrenschmalz, cerumen. Ktt.

Mazač, e, m. = kdo maže. Kom. Did.
170. — M. = nězenec, zlatník (prst vedle
malíku). Slez. Vyhl. II. 240.

Mazačka, y, f. = mazadlo. Nár. sbor.
VIII. 144. — M. dělnice, která se zabývá ma-
záním něčeho. Us.

Mazačský. M. podobizna (od mazala,
špatného malíře). Kamn. Mec. 114.

Mazanec, nce, m. M. moučný a masitý
(jídlo z vajec, másla a masa). Souk. 1903. 6

Mazaníčko, a, n., zdrobn. mazání. Brt.
P. n. 565.

Mazanka, y, f. = mašlovačka. Hauer. 12.

Mazaný Jde to, jako m. vůz po rovině.
Kom. Did. 168.

Mázdřinec, nce, m., pleurospermum,
rostl. Vz Ott XIX. 917.

Mázdřitý. M. čmýra, dysmenorrhea mem-
branacea, m. zánět hrtanu, laryngitis scrou-
posa. Ktt.

Mázdřivčitý. M. vřed, uleus diphthe-
riticum; záškrtovitá a m-tá choroba dutiny
ústní, Stomatitis membranacea, croupöse u.
diphtheritische Mundhöhlenerkrankung; m.
zrnění, ganulatio diphtheritica; zánět sliz-
nice průdušnicní, tracheitis diphtheritica
(mázdřivka průdušnice). Ktt. M. choroba
hrtanová. Vz Hrtanový.

Mázdřivka, y, f. M. záškrtová, kruposní,
diphtheria crouposa. Ktt. Sr. Mázdřivčitý.

Mázdřivkový. M. houba, microsporon
diphtheriticum. Ktt.

Mázdrovitý. M. olupování, desquamatio
membranacea. Ktt.

Mazhaus, u, m. = svrchní síň. Hus I. 133.

Mazlavka, y, f. Červená m. (mazlavá
hlína). Čes. 1. XII. 142.



	174

	Mátě. M. naše. Kat. 27. (Mš. ) Noc jest děju všemu m. (matye). Alx. Β. Μ. 189. Vz Máti. Matěj. Zvyky k sv. M. se táhnoucí ve Slz. Vz Vyhl. II. 31., Vlasť. I. 212. Matenina, y, f. Našel jsem (v té knize) předivnou směsici a m-nu. Mart S. Předm. IX (1636). Matěřezabitel, e, m., matricida. Ev. olom. 93. 201. Materhubce, vz Otcohubce. Mš. Materialisticky žíti. Lit. II. 429. Materialněrealistický. M. stránka. Nár. list. 1904. 31. 13. Materialní váha. Zach. Test. 113. Mateří douška. M. d. jest nezbytným lékem pro dobytek; hospodyně dá kra- vičce za telátko chutnou polévku, do které neopomine mimo jiné kvítí dáti také m. doušku, aby kráva hojně dojila. M. d. jest všeobecným kouzelným prostředkem v do- mácích potřebách. M doušku bílou sbírají ženám, aby jích nebolela hlava, červenou mužům, aby byli silni; m. doušku dávají dětem do koupele z též příčiny. Nár. list. 1903, č. 285. 3. Materie, e, f. Ta zlá materie vynde. Lek. B. 194a, 197a. Mateřina, y, f. = mateřština. Vin. I. 29. Mateřivka, y, f. = záduch matky (mater- niku, matky), hysteria, Mutterweh. Ktt. Maternice, e, f. = les u Podolí v Ná- chodku. Zvon II. 92. Mateřskosť, i, f. Zahleděla se na ně s vý- razem nejněžnější m-sti. Tbz. XVI. 249. Match (angl., vysl. meč), výraz sportovní = závod předem umluvený. Nár. pol. 28. /11. 1897. Dhnl. Matička, y, f. = vinná sazenice. Volešník. Kub. List. fil. 1902. 249. M. první = svátek zvěstování P. Marie. Vykl. Obrz. 120. — M. Chození m-ček v den sv. Mikuláše. Slez. Vz Vyhl. II. 10. Matičkový. M. vejce = snesená mezi svátky P. Marie 15. srpna a 11. září Čes. 1. XII. 285. Nár. list. 26/8. 1903. Matidíbes = neříkej. V zloděj. mluvě. Matizna, y, f., ostericum, rostl. okolič- natá. Vz Ott. XVHI. 931. Matka. Ve Slez.: mať, matička, mamulka, mamulinka. Vyhl. II. 334. Matkeřin, a, o. Matkeřina řeč, dieta matris. Gl. roudn. 30a. Vz Mateřin. Matkový. M. zelina, melissa offic. Slez. Čes. l. ΧΠΙ. 109. Matlanina, y, f. = jídlo ze všeličehož ne- chutného upravené. Lbk. 108. — Pohanská matlanina. Kom. Did. 262. Mátle. Hátle za mátle. Zvon III. 314 Matnohovorný. M. vidění snů. Msn. Od. 297 Matný dojem. Msn. II. 69. Matolení, n. = větvoví borůvek. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Mátonohý skot. Škd. Od. 4. 56, II. ² 126., Msn. Hym. 21. Mátožně. Oči m. do tmy zíraly. Zr. Čer. 352. Minarety m. se rýsovaly v dáli. Zr. Let. III. 86.	Matří v. Mateří. Mš. Matrice, vz Raznice. Matrikárský úrad. Sb. Sl. 1902. 58. Matrikárstvo štátne. Sb. Sl. 1902. 58. Matrix = druh sklenice k destillování slou- žící: 1585. Uč. spol. 1902. 27. Matuš. Popěvek: Matuš! chleba natruš, polevky nalej, pojeděm dalej; haleček na- vař, pojeděm do Kravař. Slez. Vyhl. II. 258. Matuša, e, f. = matka. Orava. Sb. sl. 1901. 184. Matúšek, ška, m. Matušku na stružku jahody zdraju: kupim ti bůtečky, co vrzu- kaju. Slez. Vlasť. I. 102. Matzenuer Ant. Vz Alm. V. 112. -117. Mauricí, e, m. Na sv. M-ce nesej pše- nice, bude samá metlice. Več. 168. Mauserovka, ručnice vynalezená od bratří Mauserů. Vz Ott. XXII. 58a. Mávati, mávnouti. Na Slov. = předchá- zeti, sem tam běhati. Sr. Přemávati. Maydl K. Dr., prof. a spis. 10. /3. 1853. až 8., '8. 1903. Vz Nár. list. 1903. č. 217., 281. a jiné listy z téže doby, Alm. XIV. 156. nn., Zvon III. 660. Maydyn, u, m. Lbk. 107. Vz Majdyn. Mayer Rud., básn. + 12. /8. 1865. Vz Lumír 1865. 527., Nár. list. 1865. č. 164., Světz. 1870. 38. — M. Jar., spisov. Sr. Zvon IV. 446. Maz ušní, Ohrenschmalz, cerumen. Ktt. Mazač, e, m. = kdo maže. Kom. Did. 170. — M. = nězenec, zlatník (prst vedle malíku). Slez. Vyhl. II. 240. Mazačka, y, f. = mazadlo. Nár. sbor. VIII. 144. — M. dělnice, která se zabývá ma- záním něčeho. Us. Mazačský. M. podobizna (od mazala, špatného malíře). Kamn. Mec. 114. Mazanec, nce, m. M. moučný a masitý (jídlo z vajec, másla a masa). Souk. 1903. 6 Mazaníčko, a, n., zdrobn. mazání. Brt. P. n. 565. Mazanka, y, f. = mašlovačka. Hauer. 12. Mazaný Jde to, jako m. vůz po rovině. Kom. Did. 168. Mázdřinec, nce, m., pleurospermum, rostl. Vz Ott XIX. 917. Mázdřitý. M. čmýra, dysmenorrhea mem- branacea, m. zánět hrtanu, laryngitis scrou- posa. Ktt. Mázdřivčitý. M. vřed, uleus diphthe- riticum; záškrtovitá a m-tá choroba dutiny ústní, Stomatitis membranacea, croupöse u. diphtheritische Mundhöhlenerkrankung; m. zrnění, ganulatio diphtheritica; zánět sliz- nice průdušnicní, tracheitis diphtheritica (mázdřivka průdušnice). Ktt. M. choroba hrtanová. Vz Hrtanový. Mázdřivka, y, f. M. záškrtová, kruposní, diphtheria crouposa. Ktt. Sr. Mázdřivčitý. Mázdřivkový. M. houba, microsporon diphtheriticum. Ktt. Mázdrovitý. M. olupování, desquamatio membranacea. Ktt. Mazhaus, u, m. = svrchní síň. Hus I. 133. Mazlavka, y, f. Červená m. (mazlavá hlína). Čes. 1. XII. 142.