179

Míčovna = místnosť určená ku hře míčem.
Kubl. 313.

Míčový. Stříkačka míčová hruškovitá,
birnformige Ballenspritze. Ktt.

Mičuda, y, f. = hra míčová na pastora
Čes. 1. XIII. 327. Sr. Mičula.

Mičula, y, f., zdrob. míč. Kšť. Lid. 6.

Miecko = jměcko.

Miejćo = místo. Prus Slez. Čes. 1. XII.
310.

Miera = míra.

Mierný = mírný. M. někomu = k někomu.
Pel. IX.

Miesto = místo.

Miešeti se = mísiti se, táhnouti v nepo-
řádku, zástr. Pel. IX.

Miešok, šku, m., zdrobn. měch (pytlíček).
Kál. Slov. 29.

Mieti = míti. Jest nám za to m. Alx. H.
12. 21.

Miezka = mízka, zdrobn. míza. Mokrosť
nebo m. Mill. 105^a.

Migrační rychlost'. Vz Vot. 181. M.
theorie. List. fil. XXVII. 198.

Míhati = míti. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 141. M. skonku = hráti. V zloděj. mluvě.
Vz Skon.

Míhavý. M. řasy, plicae conniventes. Ktt.

Mícha. Úbytě míchy (vysýchání míchy),
tabes dorsalis, leukomyelitis posterior chro-
nica, Rückenmarksdarre; zánět míchy, mye-
litis (dužnicový, parenchymatosa, hřbetní,
dorsalis, krvavý, výlevovitý, apoplectiformis,
haematomyelie, Medullarapoplexie, rozsáhlý
či povšechný, diffusa, samočinný, pravý,
spontanea, starobný, starých, senilis, šíjový,
cervicalis); vleklý zánět míchy, sclerosis
stricte sic dieta (hřbetní, spiralis dorsalis,
šíjový, spiralis cervicalis); vleklý zánět
míchy vmezeřený, myelitis chronica inter-
stitialis; zánět míchy výlevovitý, mrtvico-
vitý, myelitis apoplectiformis; zánět míchy
bez změkčelosti míchy, m. sine myeloma-
laeia, se změkčilostí míchy, m. cum myelo-
malacia. Ktt.

Michal. Zvyky a pranostiky slez. vz ve
Vyhl. II. 53. Popěvek: Michalova čepica
nese dřevo do peca, Michal se ji směje,
čapice se hřeje. Slez. Vyhl. II. 258, Vlasť.
I. 214.

Michalský. Svatomichalské víno jest
panské, svatojirské rolnické.

Míchánia, y, f. = kde se něco míchá (ku
př. řezanka). Dšk. Km. 15.

Míchati se s čím. Ret s retem se míší,
slza v slzy moje míše. Mark. — čím kam.
Michl míchal nohama k lesu (utíkal). Hruš.

Michlíček, čka, m., zdrobn. Michael.
Dšk. Km. 36.

Míchoplenový zánět, meningomyelitis.
Ktt.

Michov, a, m, les u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 3.

Mikolajka, y, f. = žena chodící v den
sv. Mikuláše po dětech. Slez. Vz Vyhl. II. 10.

Mikrofotografický. M. pracovna. Vstnk.
XIII. 385.

Mikrostruktura látky. Vot. 243.

Mikroulsky = málo. V zloděj. mluvě.

Mikšal, a, m. = Mikuláš. Dšk. Km. 13.

Mikšový = ? M. roucho. Bech.

Mikuláš. O sv. M-ši daj kučmu na uši.
Rizn. 64. Chození s M-šem. Vz Čes. 1. XI.
271., Vyhl. II. 8. nn., Brt. Čít. 362., Vlasť. L
141. O sv. M. vz. spis Jana M. Dvorského.
V Praze, 1901. Popěvek: Mikuláš ztratil
pas. Jak dešč padal, to ho hledal; jak
dešč lil, to ho sušil. — Mikolašu! zaplať
kašu, co si sežral na karmašu. Slez. Vyhl.
II. 258. — M. z Kozlí, slez. spis. Vyhl. I. 33.
— M. z Uvalna, slez. spis. z XV. stol.
Vyhl. I. 33

Milbauer Jarosl. Dr., spisov.

Milboch, u, m. Majíce na každých sánkách
dvě prostice, ježto slove milboch; Pobrali
nám šestery saně s solí i s milbochem. 1464.
Arch. XXÍ. 348., 349.

Milenec, nce, m. M. nemá své vyvolené
darovati šperku s perlami, jež jsou obrazem
slz, splakalať by později nad jeho prone-
věrou; ani knihy modlitební, někdo z nich
by zemřel, nebo by se na věky rozešli.
Mtc. 1. 1897. 64.

Milenůstka žen = milostné pletky. Kká.
Sion II. 166.

Milezvučný hlas. Jrsk. XIV. 241.

Milí = milejší. Milí mi s ní smutek než
s jínú veselé. Sr. Mus. 1863. 119.

Milinký. Pracoval od m-kého rána. Us.
Tkč.

Milionský. Kůže m-ská! Zvon III. 515.

Miliontátý = millionský, Kbrl. Džl. 11.

Milioun, u, m. = million. Krkonš. Šb. D.
30.

Milíř. M-ře na pálení hliněného zboží.
Vz KP. IX. 206.

Miliskání, n. = milkování. Zub. Még. 21.

Militinko. Jak m. (jakmile) tam vy-
stoupil. Us. Tkč.

Milliardář, e, m. = kdo má milliardy.
Nár. list. 1903. č. 266. odpol.

Milo. Dobré milo odkudkoli. Rb.

Milobolný. Kolem krásných úst leželo
cosi m-uého. Hrlš. Hus. 39.

Milohostný Stůl, ξενίη τράπεζα, Zeus.
Msn. Od. 306., 209., 255.

Milohrad, u, m. Královský m. Jrsk.
XIV. 39.

Milosnědý. M. dívka. Pol. Lit. II. 18.

Milosť. Chléb z m-sti je trpký, byť byl
cukrem posypaný. Jrsk. V. 75. — Boží mi-
losti, pečivo, vz Křehutinky.

Milostenka =. milostnice, milá. Král.
Men. 27.

Milostivec, vce, m. Ž. pod 102. 8.,
144. 8.

Milostivý, vz nasl. Milostný.

Milostka, y, f. = milováníčko. Chč. S. I.
30b.

Milostníček, čka, m., zdrobn. milosník,
Čes. l XI. 459.

Milostný. Byl činěn rozdíl mezi dluhy
od země uznanými a tak zvanými milost-
nými (na str. 27. nazývají se milostivými).
Tk. XI. 17. Milostný dluh = nezjištěný,
pochybný (o němž se nevědělo, na čem se
zakládá), který pocházel namnoze z neroz-