Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |
|
|||
180
|
|||
|
|||
vážných slibů předešlých králů. Tk. XI.
47., 55. Milošiada, y, f. = opěvování Miloše.
Sf. v Pal. Záp. II. 54. Miloštědrý. M. matka. Škod. II. · 121.
Miloušek, ška, m. = Miloslav. Dšk. Km.
39. Milování, vz Láska.
Milovanský. Na mú m-skú t. j. hříšnou
duši. Val. Čes. 1. XI. 178. Milozor v I. pol. XIX. stol. Lit. II. 325.
Milozvučný. Μ řeč. Sbor. čes. 14.
Miložádoucí. Msn. Od. 342.
Milý v čem. Μ. ν chování, Špač. 7.,
v obchodu. Mtc. 1. 1873. 4L - komu jak. Je mu milý jako hříbě valachu, jako trn v patě, jako roh na čele, jako voda v botě, jako koza v zelí. Us. Čes. 1. XI. 269. Mimátko, a, n = děcko. Msn. Hym. 27.
Mimi = panenka (hračka; v dětské řeči).
Us Mimoběhutý. M. loď. Msn. Od. 247.
Mimoděčný. M. modlitba. Zr. Zahr. 43.
Sr. Mimoděk. Mimofilologický M. námitky. Osv. 1896.
549. Mimogrammatický. M. svědectví. Osv.
1896. 550 Mimohled, u, m. = odchylka, parallaxa.
M. sluneční, měsíční, oběžnic. Vz Ott. XIX. 205. Mimochoditi, ambulare. Pěkně kluší,
m dí. Mill. 16a. Mimochodně = mimochodem, M. se o tom
mluvilo. Svétz. 1882. 522. Mimolebý mozek, exencephalia = zrůd-
nost hlavy, kde při nedostatku lebky mozek nedokonale se vyvinul, není zcela v lebce umístěn. Ktt. Mimoliterní veřejnosť. Mtc. 1. 1873. 55.
Mimomolekularní příťažlivosť. Vot. 204
Mimopáteční. Zvon III. 309.
Mimopražský. M. hudební slavnost'. Nár.
list. 1883. č. 226. Mimorejdovati loď. Msn. Od. 182.
Mimoruský. Mimoruští Slované. Nár.
list. 1885. č. 107. Mimosní žena = citlivá. Nár. list. 1903.
č. 66. 13. Mimosrdečníkový, extrapericardialis.
Ktt. Mimostřední zornice, ectopia pupillae.
Ktt. Mimoškolský. M prostředí. Vlč. Lit. II.
2. 38. Mimotnosť, i, f. Nár. list. 1904. 349. 13.
Sr Mimotní v I d. 1022. Mimouherský. M. země. Us. Mš.
Mimovděčný. M. modlitba. Zr. Zahr. 43.
Sr. Mimovděk. Mimovojník, a, m., o koni. Msn. I. 299.
Mimozákonný stav. Vzáj. I. 94.
Mina svatá, Johannis amor, láska sv.
Jana. Lbk. 8. Na sv. Jana světívali svatů minu, Johannis amor, milosť a lásku sv. Jana, svěcené víno. Vz Souk. 1903. 25., Uč. spol. 1903. XXI. 7. — M. = ocelová ná- doba naplněná výbušnou látkou, jež při nárazu lodi na ni účinkem vniklé vody se |
zapaluje a loď úplně ničí. Je buď někde
uvázaná a explose způsobuje se elektrickým proudem vedeným k ní z určitého místa aneb plove položena jsouc pod vodou, volně jako bóje. Vz více v Zl. Pr. XXI. 250c. Minclista, y, f. = listina, ve které jsou
zapsány druhy peněz někde uložených. Nár. list. 1903. 337. 4. Mincový. M. pečeť. Dolen. Pr. 36.
Míně = méně. Ještě míně. Uč. spol. 1902.
21. Míněji = míně, méně. Pět věrtel m. dvou
přehoušlí. Cern. Zuz. 331. Minera, y, f. = ruda. Zach. Test. 45. Či-
stotná m 1585. Uč. spol. 1902. 19. Minerální olej Nár. list. 1903. č. 284. 21.
Mineralogie. Fysikální m., chemická m.
Vz Vstnk. XI. 570., 578. Mineraloslatinný. Nár. list. 1903. čís.
141. 14. Minet, u, na., tanec. Vz Brt. P. n. 856.
Miniator, a, m. Drobné ty malby čili
miniatury prováděli miniatoři, jimiž z po- čátku bývali mnichové klášterní. Dolen. Pr. 56. Miniaturista, y, m. = malíř miniatur.
Chyt. 52.
Minka, y, f. =kotě. Slov. Vzáj. I. 19.
Minnesingři. Vz Nejed. 352.
Mino = mimo. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.
Minoborce, e, m. Nár. list. 1902. ě. 224.
Minorky, pl, f. = druh kur. Nár. list.
1903. č. 136. 9. Minouti jak. To mine, jak pára nad
hrncem. 1604. Čes. 1. XIII. 344. Minulo. Proč žehrat na m-lo? Nár. list.
1903. č 143. 2. — Čo tam do toho, čo sa mi- nulo. Rizn. 170. Sr. Minouti. Minulý = pomíjející. U věcech rychle mi-
nulých. Chč. S. Π. 271b. Sr. násl. Minutý. Minuskulní nápis. Chyt. 25., 45.
Minúti, vz Minouti.
Minutý = pomíjející. M. věci opustiti. Chč.
S. I. 80b. Sr. předcház. Minulý. Mír, u. m. Poplatek míru. mír, tributum
pacis. 1052. Vz Mus. 1902 23. M. boží=cír- kevní zápověď půtek v určité dni v témdni, v svátky a v čas postní. Stieb. 50. Mířidlo, a, n. M. u ručnice. Ott. XXII.
59a. Miřiovský Em. Vz Flš. Písm. 710.
Mírnost'. Ve všem m. zachovati. Jrsk. III.
296. M. s někým míti = pokoj. Sbor. slov. VII. 110. Mírný ke komu. M. jsi k té holotě.
Tbz. V. 1. 123. Míronosný. M. poselství. Hlk. XI. 328.
Mírový. M. služba (vojenská, za míru).
Nár. list. 1903. č. 270. 13. Mírudajný. Jeř. Rom. bás. 163. Správně:
mírodajný. Mš. Mírumil, a, m., vz Pohořelý.
Míruzvěstný sen. Tbz. V. 1. 75. Sr.
Mírudajný. Mísa. Nemáčel s pány z jedné mísy (ne-
držel s nimi). Tbz. II3. 352. Lepší sprostá m. plná než šumný talíř prázdný. Slez. Vyhl. II. 65. Vz Miska. Misalka, y, f.. zdrobn. mísa. Dšk. Km. 31.
|
||
|
|||
Předchozí (179)  Strana:180  Další (181) |