182

Sbor. slov. VII. 133. Μ. — radosť a po-
chabosť. Rizn. 63.

Mladostivý rod = podržující dlouho mla-
distvé vzezřeni. Deštná Mš.

Mladšovství, n. = úřad mladšího v cechu.
1729. Nár. list. 29. /9. 1900.

Mladý, mlazí, mlažší, mlaší, mlazší. Mladá
je, ako treťoročná jahoda. Sbor. slov. VII.
130. Ustojí se jako mladé pivo. Hav. Chamr.
24. Mladá léta utíkají nejrychleji (léta mla-
dosti). Tbz. III. I. 153. Mysl mladých mužů
je nestálá. Škod. II². 53. — jak. Starý jako
svět a mladý jako kret. Vlasť. I. 239.

Mlaší = mladší. P. Jan m. z Hradce.
(Mš. ).

Mlat dřevěný, hliněný, z litého zdiva,
z vepřovic. Vz KP. IX. 411. nn.

Mlatec, tce, m. Ti, kteří jich (cepů že-
lezem pobitých) užívali, nazýváni mlatci.
Hrlš. Hus. 278.

Mlaticí stroj. Čistící m. stroj se čtyřmi
vytřasadly, s vrchním podáváním, s dvo-
jitým čištěním, s klasňovákem, s pytlovacím
přístrojem. Nár. list. 1904. 135. 21.

Mlátička stroj. M. s dvojím čistidlem a
přetřasadlem; M. žentourová, čistící a vy-
třasková. Nár. list. 1903. č. 134. 21. M.
ruční se sítem a vytřasadly na řemenový
pohon. Nár. list. 1904. 135. 21.

Mlatný. M. zbraň, Dreschwaffe. Hol. Met.
II. 380.

Mláto z presu vinného = ssedlina na
dně vinných sudů, vinný kámen pomíšený
kvasnicemi. Zach. Test. 148.

Mlazí = mladší. Sr. VI. 1001.

Mlčavý. M. voda = v tichosti domů
nesená, abys, nesa ji domů, s nikým ne-
mluvil, nikoho nepozdravil. 1724. Hrubý.
250., Vlasť. I. 202.

Mlčení je poslední radostí nešťastníků.
Vrch. Muš. I. 325.

Mlčeti. Mlčať nenie hriech. Rizn. 166. —
čím. Ponižd o to zapohnáno a tím mlčíno
není. Půh. ol. III. 701. — jak. Mlčí, akoby
mu rozum zamrzol; Mlčia, akoby mali nohy
krížom pokládané. Rizn. 175., 176. — s čím.
Kdybych s tou věcí mlčel (jí nepověděl, ji
zamlčel). Arch. XXI. 45. Prosím, že s tím
budete mlčeti. Frant. 25. 29.

Mlčivý dům = tichý. Zr. Let. II. 9.

Mlčlavý. M. voda = o veliký pátek
z rána z potoku nabraná, kterou se toho
dne umývali. Brt. Čít. 382.

Mldoba, y, f. = mdloba. Mš.

Mléčivo, a, n. = látka dobytá z mléka.
Stan. II. 34.

Mléčnice, e, f. = místnosť k uschování
mléka. O jejím zařízení vz v KP. IX. 422.
nn.

Mléčník, u, m. — ryzec (houba) Us.

Mlejn, u, m., vz Mlýn. Při mlejnu =
hlavním líčení. Zvon IV. 40.

Mlejnice, e, f, vz Mlýnice.

Mléko. Které dívce se zdá často o mléce,
ta nechť si dá pozor na věneček. Mtc. 1.
1897. 64.

Mlékopudný. M. léky, galactofora, ga-
laktagoga. Ktt.

Mlékoska, louka u Červ. Lhoty. Čas.
mor. mus. III. 137.

Mlékotok, u, m., galactorrhoea, Milch-
fluss. Ktt.

Mlékovitě. Močení bělavé neb m. zka-
lené, galacturia. Ktt.

Mlékovod, u, m. Rozšíření m-du, kýla
mléčná, galactocele. Ktt. M. v prsu. Vz Ott.
XX. 823b.

Mlení. V II. Přisp. 167. stáhni obé mlení
v jedno.

Mlha. Mlhy táhnou, táhne podzim. Us.
Pittn. U Buř. 7. Hore nad mlhou vždy
slniečko svieti. Rizn. 167.

Mlhavo. Tratily se v m-vu deště. Jrsk.
XXIV. 18.

Mlhošerý. Pol. Lit. II. 13.

Mlhotvárný. M. moře. Msn. Hym. 17.

Mlíčař, e, m. = mlékař. Mtc. 1902. 17.

Mlíčňák, u, m. = nevyzrálý klas kukuřice;
holobrádek. Mor. Čes. 1. X. 443.

Mlíčnice, e, f. = bílý hadr na zátku do
kbelíku. Častrov. Kub. List. fil. 1902. 249.

Mličorky =. houby (dobré). Slez. Vyhl.
II. 224.

Mlíti se jak. Mele se, jako pes v pytli
(hází sebou). Zbirov. Čes. 1. XI. 269. — se
kde. M. se kolem něčeho, sich tummeln;
také: práti se. Kká. Sion. II. 6. — se komu.
Ruka se mu mlela = třásla. Val. Čes. 1.
XII. 274. — se o čem. Uzře, že se zde mele
o něm. Baw. J. v. 954.

Młklosť, i, f. = zamlklosť. Slez. Sbor.
čes. 203.

Mlknúť = ochabovati, trnouti. Až mu ruka
mlkla. Val. Čes. 1. XI. 95.

Mlkvosť, i. f. Sťažnosť nad młkvosťou
umenia. Sbor. slov. 1901. 145.

Mločík brejlový. Vz Ott. XXII. 529.

Mlok, a, m. Vz Ott. XXII. 529.

Mlsoun, a, m, vz Mlsoň v I. 1044.

Mluvící erb. Kol. Her. I. 389.

Mluviti proč. Nemluví zlostí (pro zlosť).
Rokyc. Post. 20a. — co komu jak. Mnohé
mluvení a mnohými obyčeji někdy nám
mluvil jest skrze syna svého. Pat. Jer. 1.
— jak. Mluvil jen tak na svět (tlachal).
Zvon III. 11. Náš tatík říká, že mluví jako
na stříbrnou píšťalku. Rais. Z. vlast. 41.
Mluvil jsem do nich jako missionář. Nár.
ltst. 1902. č. 233. 9. Mluvił, jakby koło
prsta otáčáł (úlisně, povolně). Val. Čes. XII.
130. Mluví jako koza před smrtí, jako žába
před večerem (zbytečně). Us. Čes. 1. XII.
269. — o čem. Ja mluvim o voze a ty
o kože (nerozumíme ti). Slez. Vlast. I. 236.

Mluvka, y, m. Kdo m., není dobrý na
práci. Slád. Rich. 44. Vz Dřapal, Koloděj,
Dřepetil.

Mluvně někomu něco osvědčiti (patrně).
Jrsk. XX. 2. 369.

Mluvničkář, e, m. (pohrdlivě). Hlavn. 32.
Vz Mluvničiar.

Mluvný. To kámen mluvným činí. Jrsk.
XI. 7.

Mluvocvik, u, m. = cvičení se v mluvení.
Hlk. IX. 152.

Mluvoskoupý. Kká. Sion. I. 232.

Mluvoústrojí, n. Lit. II. 836.