183

Mlýn. M. taflovati. 1557. Uč. spol. 1903.
XIII. 26. Kdo žině (žene) vodu na dva
mlyny, tomu chybi na jeden. Slez. Vyhl.
II. 65. Dostal se jí na m. (zcuchala ji).
Jrsk. V. 43. Mlýny boží nikdy nestojí (Bůh
trestá třebas pozdě). Tbz. III. 2. 399. Suchý
a vodní m. 1589. Čes. 1. XII. 466. M. ku-
lový v cihlářství. Vz KP. IX. 101., 104. M.
na kosti, na glasuru, ku tření barev. Nár.
list. 1904. 135. 21. Besedy ve mlýně. Vz
Vlasť. I. 187., Mlejn. - M., tanec. Vz Brt.
P. n. CXXV.

Mlynář. Dětská hra na mlynáře ve
Slezsku. Vz Vlasť. I. 130. 129.

Mlynářská pocta, tanec Vz Brt. Ρ. η.
936.

Mlýnčisko, a, n. Vlasť. I. 21.

Mlýnek, nku, m. Hra na Mlýnek. Vz
Brt. Čít. 120

Mlýnský. Ťažilo (tížilo) mu na duši ako
m. kámen. Rizn. 176. Spadla s něho tíže
m-ho kamene (odlehčilo se mu). Tbz. III.
2. 34. Dětská hra na mlýnské kolo ve Slezsku.
Vz Vlasť I. 129

Mlžno. Mlžnem někoho zastříti. Msn. Od.
100.

Mlžnošerý útes. Msn. Od. 185.

Mnámen, vz Amen.

Mněch, u, m. = měch. Us. místy. Mš.

Mněný, Jsa mu sotně bratr j. Jid. D. 22.

Mněsky m. městsky Dšk. Km. 38.

Mněstec, stce, m. = městys, Dšk. Km. 40.

Mněsto, a, n. = město. Us. místy. Mš.

Mněška, y, f. = směsice. Dš. Km. 30.

Mnieti, vz Mníti.

Mnich z kláštera uteklý nebo vyhnaný,
žid křtěný a vlk chovaný všecko jedno-
stejno. Zvon III. 55. M. = hora u Růžom-
berka. Sbor. čes. 284.

Mnichovka, y, f. = říčka (potok) u Se-
nohrab.

Mniška, y, f. = lesní panna. Vz Myška.

Mníšský. M. barva či hřebíčková. Zvon.
III 260.

Mnoh, a, o, vz Mnohý.

Mnohde. Což se m. praví v Iliadě (na
mnohých místech). Mš. exc. M. by se to
dalo odůvodniti. Pokr. 1885. č. 187.

Mnoho. Bylo jich jako much v krajáči,
jako žab, hub po dešti, jako plev kolem
zrní. Us. Čes. 1. XI. 270. Kde člověk mnoho
(o sobě myslí), tam lidé málo. Džl. Čes. 1.
XII. 308.

Mnohobarevnosť, i, f., Polychromie. Vz
Ott. XX. 178.

Mnohobleský. M. rozkoš. Koll. Sl. dc.
II. 102.

Mnohodennosť, i, f. M. slavnosti (trva-
jící mnoho dní). Vykl. Obrz. 138.

Mnohodýmný. M. oběť. Mark.

Mnohohříšný člověk. Zr. Krist. 125.

Mnohojmenosť, i, f., Polyonomie. Ott.
XX 182.

Mnohoklaný jazyk. Slád. Cor. 92.

Mnohoklebetný pán. Vlč. Lit. I. 315.

Mnohokloubý. Znetvořující vleklý zánět
m-bý, Polyarthritis chronica deformans. Ktt.

Mnohokvět, U, m. = nocovka, tuberosa,
polyanthes, rostl. Vz Ott. XX. 165.

Mnoholáný muž (mající mnoho lán). Msn.
Hym. 23.

Mnoholestný rek. Škd. Od. 1. M. útoň
mořská. Ib.

Mnoholiberní háv. Tbz. V. 1. 26.

Mnoholístek, stku, m. Plno m-stků. Zvon

III. 549.

Mnohoměsíčný. M. vazba. Nár. list. 1886.
č. 1.

Mnohomillionový obrat. Nár. list. 1904.
28. 9.

Mnohomístný. M. číslice. Zvon IV. 557.

Mnohomléčí, n. = přílišné odměšování
mléka, Polygalactie. Ktt.

Mnohomluvil, a, m. = žvastal. XVIII.
stol. Čes. 1. XII. 20.

Mnohomluvnost, i, f., Polyphrasie. Ott.
XIX.

Mnohomočí, n. = přílišné odměšování moči,
Polyurie. Ott. XIX. Křečové m. (úplavice
močová křečová), polyuria spastica. Ktt.

Mnohomyslný. Vin. I. 209.

Mnohonástně něco zaplatiti. Nár. sbor.
1902. 15

Mnohonožky, diplopoda. Ott. XX. 168.

Mnohopanstvo, a, n. M. není dobré. Msn.
II. 24.

Mnohoplodý. M. rostliny, polycarpieae.
Vz Ott. XX. 166.

Mnohopříhradkový (mnohomístý), mul-
tilocularis. Ktt.

Mnohořečnosť, i, f. Keby múdrosť zále-
žela na m-sti, každá baba by musela mať
hojnosť múdrosti. Czam. Slov. 177.

Mnohorodička, y, f., multipara, viel-
gebärende. Ktt.

Mnohorudný Odysseus. Msn. II. 50.

Mnohorybný. M. moře. Msn. II. 147.,
Škod. II². 164.

Mnohoslibně něco činiti. Pokr. 1885.
č. 125.

Mnohosluchý zástup (mnohých sluchů).
Mark.

Mnohoslzný útěk. Škod. IP. 223.
Mnohostěnný. P. Čísla, polyedralní. Vz
Ott. XX. 168.
Mnohošumný. M. útoň mořská. Škod.

11². 3., 170.

Mnohotisíciletý. M. prach, Báb. 7., práce.
Uč. spol. 1902. IX. 39.

Mnohotrpeč, e, m. M. Odysseus. Msn.
Od. 79.

Mnohotrpný Odysseus, Škd. Od. 4., 74.,
pták (ledňáček). Škod. IP. 182.

Mnohotučný. M. bedro. Man. Od. 71.

Mnohoučený mistr. Chč. ol. 149b.

Mnohoúhelník, u, m., polygon. M. sí-
lový, vláknový. Vz Ott. XX. 171.

Mnohoúhelníkový. M. čísla (mnohorohá,
polygonalní), vz Ott. XX. 172., síť elektrická.
Ib. XXIII. 222.

Mnohourozený pán. Zvon IV. 177.

Mnohovážně o něčem přednášeti. Vin. I.
226.

Mnohověkosť, i, f. Aby věc měla m.
Koll. v Pal. Záp. II. 284.

Mnohověnný. M. choť. Msn. II. 111.,
Škod. IP. 125.