Mnohoveslý. M. loď, koráb. Škd. Od.
116, Msn. II. 21., 24., 49.

Mnohovidění, n., polyopsia. Ktt.

Mnohovírný. M. řeka, tok. Škod. II².
99., 49.

Mnohovládí, n. Μ. nic dobrého. Škod.
II². 29. Vz Mnohovláda

Mnohovonný oltář. Škod. II². 147.

Mnohovýtrusný. M. houba. Ott. XIX.
744.

Mnohozdrojný. M. Ida. Škod. II³. 147.

Mnohozorničí, n, vz násl. Zornička.

Mnohozpěvý. M. epos. Lit. I. 377.

Mnohozřídelný. M. Ida. Msn. II. 268.

Mnohozvučný. Lit. II 522. Sr. Mnoho-
zvuký.

Mnohožalný zvuk (slavíkův). Msn. Od.
296.

Mnohoženský. M. choutky mužů (choutky
po polygamii). Nár. list. 30. /5. 1889.

Mnohý = veliký. Jeden malý, druhý mnohý.
Baw. J. y. 524.

Mňoukavý. M. kočka. Mart. S. Ind. 230.

Množil, a, m. = kdo se s prací párá, ne-
může s ní býti hotov. Žel. Brod. Čes. 1.
XIII. 29.

Množenka, y, f., druh hádanky.

Množsky, pluraliter. List. fil. XVIII.
38. — M., copiose. M. svatá tekla jest
mytěl, copiose sacrum fluxit lavacrum. Mus.
1862. 271.

Mnutě. Cibuleť mořská přidá se m. Rhas.
E. 86.

-mo příp.: pražmo, písmo, bělmo, obalmo,
zádrmo. Dšk. Km. 26.

Mobilita, y, f., z lat. = pohyblivost. M.
ústavu. Nár. list. 1901. 128. 17.

Moc. Lépe moci s hrsť míti nežli spraved-
livosti s pytel. Arch. XX. 175.

Mocenský. M. postavení říše, Machtstel-
lung. Mš. exc. M. praevalence. Nár. list. 1904.
314. 21. Srv. Velmocenský.

Mocenství či valence látek. Vz Vot. 23.

Mocik = mocli, kolik. M. si dostal? Dšk.
Km. 26.

Mocker Jos. Vz Alm. X. 141. —142.

Mocnějí = mocnější. Diabel jest m. než
ty. Pass. 358.

Mocnohrabivý val (valení moře). Msn.
Od. 86.

Mocný. Dal sa enom na mocnú moc
zdržat (úsilovným nucením). Val. Čes. 1. XI.
94. O m. přestání. Vz A ch. XIX. 613.

Moč koňské moči podobná, urina jumen-
tosa, tučnatá, lipuria, chyluria, vodnatá, hyd·
ruria; nezměněné látky moči vypuzené,
urophan; láhev na moč, urineau; odkapo-
vání moče při přeplněném měchýři, Inconti-
nentia urinae paradoxa; léky působící vy-
měšování alkalické moči, alcaluretica. Ktt.

Močanový. M. used. iny solí močových,
Uratsedimente. Ktt.

Močař, e, m. M. lnu (kdolen mocí). Pokr.
1886. č. 7.

Močárna, y, f. = místo, kde se močí len.
Pokr. 1886. č. 7.

Močenka, y, f. = vodnatá koule sněhová.
Kšť. Lid. 11.

Močerák, u, m. rostl Čes. 1. XIV. 74.

Močidlo, a, n., vz násl. Močopudný.

Močidůl, dolu, m. V M-le, louka u Vel.
Skalice. Př. stár. VII. 55.

Močivka, y, f. = odměšování hojné močí,
močová úplavice, Hydrurie. Ktt.

Močokrevnosť, i, f. M. ledvinná, haema-
turia renalis; m. měchýřová, h. vesicalis;
zánět pohrudniční při m-sti, pleuritis urae-
mica. Ktt.

Močopudný. M. léky (močidla), diuretica,
harntreibende Mittel. Ktt.

Močovitý pot, pocení, uridrosis, Harn-
schweiss. Ktt.

Močový. M. úplavice příznaková, poly-
uria symptomatica. Vz Močivka. M. kaménky
v měchýři, lithiasis, cystolithiasis; rozdrcení
kamínků m-výcb, lithotripsia; vyjití ka-
ménků močových, litholapaxia. Ktt. M roura.
Vz Ott. XXL 1. 039.

Modečinitel, e, m. Francouzským Vlč.
Lit. I. 307.

Modellování, n, vz Modellovati. Us.

Modellovaný. M. fotografie. Nár. list.
1904. 141. 13.

Moderaterka, y, f., druh lampy hl. v lé-
tech 60tých užívané (po r. 1860. ).

Moderna, y, f. Osv. 1896. 372. Paedago-
gická m., proud m-ny. Nár. list. 1903. č. 243.
13, 94.

Modernista, y, m. = přívrženec moderny.
Mus. fil. IX. 313.

Modernisovati co: antickou báj Lit. I.
674.

Modidlný v. modlidlný. Mš.

Modlařovati koho = modlářem nazývati.
Bech. (Jg. Rozb. I. 184. ) Sr. Modlařiti v VI.
1016.

Modlebník, a, m. M-ci (spolek) mali
v kostole modlení. Slov. Nár. sbor. 1901. 5.
Dle str. 7. = špitálníci, chudí staří lidé ma-
jící společně v malém domku skrovné za-
opatření.

Modlitba. Lidové m-by. Vz Čes. 1. XII.
34.

Modlitbičky slezských dětí. Vz Vyhl.
II. 232 nn.

Modlitebný. M. neděle = 5. po Veliko-
nocích. 1575. Hrubý 179.

Modlitevna = modlitebna. Pass. 331.

Modliti. Když se srdce nemodlí, na-
darmo jazyk pracuje. 1564. Hrubý 42. Ne-
věří mu, ani když se modlí. Us.

Modlosluhování, n., idolatria. Mill. 42a.

Modlověrec, rce, m. Mš. exc.

Modnosť, i, f. Ráz novosti a m-sti. Jakb.
Mar. 139.

Modr, a, o, vz Modrý.

Modrá = Prusko. V zloděj. mluvě. Čes. 1.

XI. 141.

Modráček, čku, m. = chrpa, Džl. Čes 1.

XII. 306., desítka (bankovka zamodralé
barvy).

Modrák, u, m. = jedovatá houba. Čes. 1.
XI. 290.

Modřící papír. Vz Ott. XVIII. 184.

Modřidlo, a, n. = špatné, namodralé mléko.
Zvon IV. 430.

Modro. Bylo viděti, že jí do modra ne-
chválil (nadarmo). Sá. Pr. m. I. 102. Ne-



	84

	Mnohoveslý. M. loď, koráb. Škd. Od. 116, Msn. II. 21., 24., 49. Mnohovidění, n., polyopsia. Ktt. Mnohovírný. M. řeka, tok. Škod. II². 99., 49. Mnohovládí, n. Μ. nic dobrého. Škod. II². 29. Vz Mnohovláda Mnohovonný oltář. Škod. II². 147. Mnohovýtrusný. M. houba. Ott. XIX. 744. Mnohozdrojný. M. Ida. Škod. II³. 147. Mnohozorničí, n, vz násl. Zornička. Mnohozpěvý. M. epos. Lit. I. 377. Mnohozřídelný. M. Ida. Msn. II. 268. Mnohozvučný. Lit. II 522. Sr. Mnoho- zvuký. Mnohožalný zvuk (slavíkův). Msn. Od. 296. Mnohoženský. M. choutky mužů (choutky po polygamii). Nár. list. 30. /5. 1889. Mnohý = veliký. Jeden malý, druhý mnohý. Baw. J. y. 524. Mňoukavý. M. kočka. Mart. S. Ind. 230. Množil, a, m. = kdo se s prací párá, ne- může s ní býti hotov. Žel. Brod. Čes. 1. XIII. 29. Množenka, y, f., druh hádanky. Množsky, pluraliter. List. fil. XVIII. 38. — M., copiose. M. svatá tekla jest mytěl, copiose sacrum fluxit lavacrum. Mus. 1862. 271. Mnutě. Cibuleť mořská přidá se m. Rhas. E. 86. -mo příp.: pražmo, písmo, bělmo, obalmo, zádrmo. Dšk. Km. 26. Mobilita, y, f., z lat. = pohyblivost. M. ústavu. Nár. list. 1901. 128. 17. Moc. Lépe moci s hrsť míti nežli spraved- livosti s pytel. Arch. XX. 175. Mocenský. M. postavení říše, Machtstel- lung. Mš. exc. M. praevalence. Nár. list. 1904. 314. 21. Srv. Velmocenský. Mocenství či valence látek. Vz Vot. 23. Mocik = mocli, kolik. M. si dostal? Dšk. Km. 26. Mocker Jos. Vz Alm. X. 141. —142. Mocnějí = mocnější. Diabel jest m. než ty. Pass. 358. Mocnohrabivý val (valení moře). Msn. Od. 86. Mocný. Dal sa enom na mocnú moc zdržat (úsilovným nucením). Val. Čes. 1. XI. 94. O m. přestání. Vz A ch. XIX. 613. Moč koňské moči podobná, urina jumen- tosa, tučnatá, lipuria, chyluria, vodnatá, hyd· ruria; nezměněné látky moči vypuzené, urophan; láhev na moč, urineau; odkapo- vání moče při přeplněném měchýři, Inconti- nentia urinae paradoxa; léky působící vy- měšování alkalické moči, alcaluretica. Ktt. Močanový. M. used. iny solí močových, Uratsedimente. Ktt. Močař, e, m. M. lnu (kdolen mocí). Pokr. 1886. č. 7. Močárna, y, f. = místo, kde se močí len. Pokr. 1886. č. 7. Močenka, y, f. = vodnatá koule sněhová. Kšť. Lid. 11. Močerák, u, m. rostl Čes. 1. XIV. 74.	Močidlo, a, n., vz násl. Močopudný. Močidůl, dolu, m. V M-le, louka u Vel. Skalice. Př. stár. VII. 55. Močivka, y, f. = odměšování hojné močí, močová úplavice, Hydrurie. Ktt. Močokrevnosť, i, f. M. ledvinná, haema- turia renalis; m. měchýřová, h. vesicalis; zánět pohrudniční při m-sti, pleuritis urae- mica. Ktt. Močopudný. M. léky (močidla), diuretica, harntreibende Mittel. Ktt. Močovitý pot, pocení, uridrosis, Harn- schweiss. Ktt. Močový. M. úplavice příznaková, poly- uria symptomatica. Vz Močivka. M. kaménky v měchýři, lithiasis, cystolithiasis; rozdrcení kamínků m-výcb, lithotripsia; vyjití ka- ménků močových, litholapaxia. Ktt. M roura. Vz Ott. XXL 1. 039. Modečinitel, e, m. Francouzským Vlč. Lit. I. 307. Modellování, n, vz Modellovati. Us. Modellovaný. M. fotografie. Nár. list. 1904. 141. 13. Moderaterka, y, f., druh lampy hl. v lé- tech 60tých užívané (po r. 1860. ). Moderna, y, f. Osv. 1896. 372. Paedago- gická m., proud m-ny. Nár. list. 1903. č. 243. 13, 94. Modernista, y, m. = přívrženec moderny. Mus. fil. IX. 313. Modernisovati co: antickou báj Lit. I. 674. Modidlný v. modlidlný. Mš. Modlařovati koho = modlářem nazývati. Bech. (Jg. Rozb. I. 184. ) Sr. Modlařiti v VI. 1016. Modlebník, a, m. M-ci (spolek) mali v kostole modlení. Slov. Nár. sbor. 1901. 5. Dle str. 7. = špitálníci, chudí staří lidé ma- jící společně v malém domku skrovné za- opatření. Modlitba. Lidové m-by. Vz Čes. 1. XII. 34. Modlitbičky slezských dětí. Vz Vyhl. II. 232 nn. Modlitebný. M. neděle = 5. po Veliko- nocích. 1575. Hrubý 179. Modlitevna = modlitebna. Pass. 331. Modliti. Když se srdce nemodlí, na- darmo jazyk pracuje. 1564. Hrubý 42. Ne- věří mu, ani když se modlí. Us. Modlosluhování, n., idolatria. Mill. 42a. Modlověrec, rce, m. Mš. exc. Modnosť, i, f. Ráz novosti a m-sti. Jakb. Mar. 139. Modr, a, o, vz Modrý. Modrá = Prusko. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. Modráček, čku, m. = chrpa, Džl. Čes 1. XII. 306., desítka (bankovka zamodralé barvy). Modrák, u, m. = jedovatá houba. Čes. 1. XI. 290. Modřící papír. Vz Ott. XVIII. 184. Modřidlo, a, n. = špatné, namodralé mléko. Zvon IV. 430. Modro. Bylo viděti, že jí do modra ne- chválil (nadarmo). Sá. Pr. m. I. 102. Ne-