186

Mordování, interfectio. Mill. 15a.

Mordovati se s čím = namáhati se. Čes.
1. X. 472.

Mordsky stříleti (dobře). Kml.

Mordzatracený. M. duše (klení). Us.
Nár. sbor. VIII. 71.

Mořebrázdný koráb. Msn. Od. 213., Škod.
II². 16., 58.

Mořebrodný. M. loď. Škd. Od. 167., 190.,
Msn. Od. 79. Šr. Mořebrodý.

Mořechodný. M. loď. Msn. Od. 194.

Mořejízdný. M. loď. Msn. Od. 229.

Mořeprudný. M. struha. Msn. Od. 87.

Mořerejdný. M. loď. Msn. Od. 184.

Moresně mluviti. Hoch 69.

Mořešumný vítr. Škd. Od. 58.

Morfenol, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 589.

Morfinid, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 588.

Morfolin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 589.

Moriak, a, m. Nafúkaný, nadutý ako
m., keď mu zahvízdajú. Rizn. 174.

Mořiť sa = nořiti se. Slov. Czam. Slov.
223.

Mořitelkyně, ě, f. M. srdce. Čes. 1. XII.
123. Sr. Mořitelka.

Mořivý sen. Kká. Sion. I. 62.

Morka, y, f. = morče. Čes. Třeb. Čes. 1.
XI. 36.

Morkovitý. M. kosť. Škd. Od. 139

Morný. M. smrť, Msn. II. 240., třenice.
Hlk. XI. 338.

Morosel, epilencia (de languoribus). Rozk.
P. 1618. Sr. Morasel.

Morositi = siholiti. Al. Mšť.

Moroucí. Můra m. Čes. 1. XII. 311., Kšť.
Lid. 5.

Morousovitý biřič, Kká. Sion. II. 8.,
pohled. Zvon III. 119.

Morověra, y, f. Mark. (Jakb. Mar. 216).

Mořskorodý. M. tuleň. Msn. Od. 62.

Mořský. M. oko, jezero v Tatrách. M.
panny. Vz Kšť. Poh. 204.

Morušovitý nádor. Beerschwamm, fram-
boesia, m. smaha, naevus morus. Ktt.

Morys, z lat. mores, dobrý mrav. Brt.
P. n. 1195.

Mosaz japonská, kujná atd. Vz KP. X.
263.

Mosazení, n. = pomosazování. Vz Ott.

XX. 199.

Moskovice, zaniklá ves v Znojemsku.
Vz Mtc. 1903. 146.

Mosler F., spis.

Mostík, a, m. = řezník. V zloděj. mluvě.
Sr. Flakotář.

Mostina, y, f. = mostnice. Z lesa bráti
chrastiny na m-ny. 1571. M. = hať, virga.
Vz Hať. Vstnk. X. 559.

Mostnicový. M. podlaha v chlévích. Vz
KP. IX. 389. Sr. Mostnice.

Mostomlýnský. M. ulice, Mostní mlýnská
u. (1845. ), U mosteckých mlýnů, Mlýnská ul.
(1817. ), v Praze u staroměstských mlýnů.
Vz Ruth 569.

Moškátelový. M. víno = muškátové. Brt.
P. n. 786.

Mošna, y, f. Přivedli to na mošnu (stali
se žebráky). Tbz. V. 6. 340.

Mošovský Mich., slov. spis., 1733. až
1803. Vz Vlč. Lit. I. 306.

Moštenice, potok na Zvolensku. Sb. Sl.
1902. 52.

Motáč, e, m., vz Drnda.

Motáčkováti = psáti motáky. Zvon III.
256

Moták, u, m. = list, dopis. Májový m. =
dluhopis; m. na jiný cink, = falešný pas na
nepravé jméno. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI.
141.

Motati = psáti. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 141.

Motavý. Vyvstal na nohou m-vých. Kká.
Sion. II. 7.

Motocykl, u, m. = bicykl s motorem
obyč. benzinovým.

Motocykleta se závěsným vozem. Nár.
list. 1902. č. 234. 2.

Motocykliska, y, m. = kdo jezdi na mo-
tocyklu. Nár. list. 1904. 128. 13.

Motočiště, ě, n. M. nasaditi. U Turnova.
Zvon IV. 655.

Motolice, e, f. = pijavka, der Egel. Us.

Motor, u, m. M. benzinový, benzolový,
elektrický, horkovzdušný, ležatý, lihový,
petrolejový, plynový, větrný, vodní. Vz Ott.
XIX. 960., Nár. list. 1903. č. 140. 5., č. 270.
21., Strh. Mech. 494.

Motovidlo pětirohové. Ty's mot. pět.
(neobratný). Vlasť. I. 236.

Motyčkář, e, m. = rolník. Stan. II. 34.

Motyka. Musím trpěti až do m-ky (až
mne zahrabou, do smrti). Klat. Čes. 1. X.
368.

Motýl. Je-li první m., kterého kdo na
jaře uzří, červený, přináší člověku bolesť
očí; pakli je bílý, to prý do roka zemře.
Jak někdo spatří prvního motýla, má jej
chytiti a práškem s křídel víčka si potříti;
potom se před ním nic nezatají a neschová.
Mtc. 1. 1897. 19.
Motylak, motyrlak = motýl. Hauer 13.

Motýlčí křídlo. Tbz V. 6. 233.

Motylokvětý. M. rostliny. Vz Ott. XVIII.
170.

Moučně. Klasy m. zaváněly. Rais. Lep
20.

Moučnice, e, f. = ústní hubka, bedly
kurděje, prýmek, stomatomycosis, Mehlmund
Ktt.

Moučný. M. kaše (zásmažka bledá mlé-
kem zalita). Strn. Poh. 70.

Moudivlak. Mus. 1863. 335. Sr. Moudi-
vláček.

Moudrá Pavla, spisov. Sr. Zvon IV. 658.

Moudřík. U M-ka, louky u Červ. Lhoty,
čas. mor. mus. III. 144.

Moudro. Ať si své m. (svou moudrost')
nechá. Zvon III. 165. To je m., kterému
člověk nerozumí. Rais. Vlast. 43. Ty máš
vždycky moc moudra. Us. Čes. 1. XIII. 88.

Moudrý. Moudrej dyž chybí, nechybí
málo. Us. Čes. 1. XI. 375. M. stává se zku-
šeným cizí škodou. Nár. list. 1904. 100. 17.
— v čem. Kar. 122.

Moucha. Namane-li se vám m. o štědrém
večeru, zvěstuje vám, že budete zdrávi a
dlouho žíti; Bzučí-li vám m. do ucha tak



	186

	Mordování, interfectio. Mill. 15a. Mordovati se s čím = namáhati se. Čes. 1. X. 472. Mordsky stříleti (dobře). Kml. Mordzatracený. M. duše (klení). Us. Nár. sbor. VIII. 71. Mořebrázdný koráb. Msn. Od. 213., Škod. II². 16., 58. Mořebrodný. M. loď. Škd. Od. 167., 190., Msn. Od. 79. Šr. Mořebrodý. Mořechodný. M. loď. Msn. Od. 194. Mořejízdný. M. loď. Msn. Od. 229. Mořeprudný. M. struha. Msn. Od. 87. Mořerejdný. M. loď. Msn. Od. 184. Moresně mluviti. Hoch 69. Mořešumný vítr. Škd. Od. 58. Morfenol, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 589. Morfinid, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 588. Morfolin, u, m., v lučbě. Vstnk. X. 589. Moriak, a, m. Nafúkaný, nadutý ako m., keď mu zahvízdajú. Rizn. 174. Mořiť sa = nořiti se. Slov. Czam. Slov. 223. Mořitelkyně, ě, f. M. srdce. Čes. 1. XII. 123. Sr. Mořitelka. Mořivý sen. Kká. Sion. I. 62. Morka, y, f. = morče. Čes. Třeb. Čes. 1. XI. 36. Morkovitý. M. kosť. Škd. Od. 139 Morný. M. smrť, Msn. II. 240., třenice. Hlk. XI. 338. Morosel, epilencia (de languoribus). Rozk. P. 1618. Sr. Morasel. Morositi = siholiti. Al. Mšť. Moroucí. Můra m. Čes. 1. XII. 311., Kšť. Lid. 5. Morousovitý biřič, Kká. Sion. II. 8., pohled. Zvon III. 119. Morověra, y, f. Mark. (Jakb. Mar. 216). Mořskorodý. M. tuleň. Msn. Od. 62. Mořský. M. oko, jezero v Tatrách. M. panny. Vz Kšť. Poh. 204. Morušovitý nádor. Beerschwamm, fram- boesia, m. smaha, naevus morus. Ktt. Morys, z lat. mores, dobrý mrav. Brt. P. n. 1195. Mosaz japonská, kujná atd. Vz KP. X. 263. Mosazení, n. = pomosazování. Vz Ott. XX. 199. Moskovice, zaniklá ves v Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 146. Mosler F., spis. Mostík, a, m. = řezník. V zloděj. mluvě. Sr. Flakotář. Mostina, y, f. = mostnice. Z lesa bráti chrastiny na m-ny. 1571. M. = hať, virga. Vz Hať. Vstnk. X. 559. Mostnicový. M. podlaha v chlévích. Vz KP. IX. 389. Sr. Mostnice. Mostomlýnský. M. ulice, Mostní mlýnská u. (1845. ), U mosteckých mlýnů, Mlýnská ul. (1817. ), v Praze u staroměstských mlýnů. Vz Ruth 569. Moškátelový. M. víno = muškátové. Brt. P. n. 786. Mošna, y, f. Přivedli to na mošnu (stali se žebráky). Tbz. V. 6. 340.	Mošovský Mich., slov. spis., 1733. až 1803. Vz Vlč. Lit. I. 306. Moštenice, potok na Zvolensku. Sb. Sl. 1902. 52. Motáč, e, m., vz Drnda. Motáčkováti = psáti motáky. Zvon III. 256 Moták, u, m. = list, dopis. Májový m. = dluhopis; m. na jiný cink, = falešný pas na nepravé jméno. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. Motati = psáti. V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141. Motavý. Vyvstal na nohou m-vých. Kká. Sion. II. 7. Motocykl, u, m. = bicykl s motorem obyč. benzinovým. Motocykleta se závěsným vozem. Nár. list. 1902. č. 234. 2. Motocykliska, y, m. = kdo jezdi na mo- tocyklu. Nár. list. 1904. 128. 13. Motočiště, ě, n. M. nasaditi. U Turnova. Zvon IV. 655. Motolice, e, f. = pijavka, der Egel. Us. Motor, u, m. M. benzinový, benzolový, elektrický, horkovzdušný, ležatý, lihový, petrolejový, plynový, větrný, vodní. Vz Ott. XIX. 960., Nár. list. 1903. č. 140. 5., č. 270. 21., Strh. Mech. 494. Motovidlo pětirohové. Ty's mot. pět. (neobratný). Vlasť. I. 236. Motyčkář, e, m. = rolník. Stan. II. 34. Motyka. Musím trpěti až do m-ky (až mne zahrabou, do smrti). Klat. Čes. 1. X. 368. Motýl. Je-li první m., kterého kdo na jaře uzří, červený, přináší člověku bolesť očí; pakli je bílý, to prý do roka zemře. Jak někdo spatří prvního motýla, má jej chytiti a práškem s křídel víčka si potříti; potom se před ním nic nezatají a neschová. Mtc. 1. 1897. 19. Motylak, motyrlak = motýl. Hauer 13. Motýlčí křídlo. Tbz V. 6. 233. Motylokvětý. M. rostliny. Vz Ott. XVIII. 170. Moučně. Klasy m. zaváněly. Rais. Lep 20. Moučnice, e, f. = ústní hubka, bedly kurděje, prýmek, stomatomycosis, Mehlmund Ktt. Moučný. M. kaše (zásmažka bledá mlé- kem zalita). Strn. Poh. 70. Moudivlak. Mus. 1863. 335. Sr. Moudi- vláček. Moudrá Pavla, spisov. Sr. Zvon IV. 658. Moudřík. U M-ka, louky u Červ. Lhoty, čas. mor. mus. III. 144. Moudro. Ať si své m. (svou moudrost') nechá. Zvon III. 165. To je m., kterému člověk nerozumí. Rais. Vlast. 43. Ty máš vždycky moc moudra. Us. Čes. 1. XIII. 88. Moudrý. Moudrej dyž chybí, nechybí málo. Us. Čes. 1. XI. 375. M. stává se zku- šeným cizí škodou. Nár. list. 1904. 100. 17. — v čem. Kar. 122. Moucha. Namane-li se vám m. o štědrém večeru, zvěstuje vám, že budete zdrávi a dlouho žíti; Bzučí-li vám m. do ucha tak