187

vytrvale, že se nedá odehnati, ušetřte jí,
oznamujeť vám, že uslyšíte zajímavé noviny.
Mtc. 1. 1897. 18. Zmorená mucha sama hádže
sa do pavúkovej (pavoukovy) siete; M. sedá
nielen na cukor, ale i na hovno. Rizn. 166.,
168. Vz Hrnouti se (zde), Múcha.

Mouka. Červenec, srpen, září muka, ale
potom bude mouka. Nár. list. 1902. č. 191. 3.

Mouka = muka. Dopustiti se hříchu pro
mouku neb utrpení. Hus. (Vstnk. XI. 749. )

Moule, ete, n., pl. moulata = huba. Dšk
Km. 21.

Moulovitosť. Nár. list. 1901. č. 328. Sr.
Ty moulo! Moula.

Mouší = muší. M. trus. V. mýto. Jir.

Mouškový. M. krajky. Vz Krajka.

Mozden, crumphus (volský chomout).
Vít. Voc. II. 242. M., crumphus. Rozk. P.
2047.

Mozečkový. M. žíly, venae cerebelli,
přepážka, velum cerebelli. Ktt.

Mozečník, u. m. = nůž na mozek, Hirn-
messer.

Mozek. Otřesení mozku. Vz Ott. XVIII.
971. Chochol m-ku, tegmentum caudicis,
vynětí mozku, excerebratio, Enthirnung. Ktt.
Má m. na nepravém místě (blázní). Tbz. V.
6. 305.

Mozík, u, m.. zdrobn. od mozek. Msn.
Od. 203.

Mozika = muzika. Domžl. Šb. D. 19.

Mozkomíchový mok. Ott. XVIII. 971.,
Vstnk. XI. 83. Šedá zvrhlosť m-vá, sclerosis
disseminata; zánět plen m-vých střídavkový,
meningitis cerebrospinalis intermittens, · zánět
tvrdé pleny m-vé (zánět podlebice a pod-
pateřnice) pachymeningitis; nahromadění
tekutiny m-vé v roztaženém ústředním ka-
nále, hydromyelia. Ktt.

Mozkoplénový zánět, meningocephalitis.
Ktt.

Mozkovatý. M. oběť Ž. pod. 65. 15.

Mozkový. Bílá a šedá hmota m-vá, sub-
stantia alba et cinerea cerebri (běl a seď
m-vá); choroba m-vá z otravy olova, ence-
phalopathia saturnina; m. komora, ventri-
culus; korová šeď m-vá, substantia cinerea
costicalis; m mrtvice, apoplexia sanuginea;
hoření rýha spony m-vé, raphe superior
corporis callosi, velká žíla m-vá, vena cerebri
magna; zánět šedé hmoty m vé, polience-
phalitis; prudký či náhlý zánět šedé hmoty
m-vé, poliencephalitis haemorrhagica acuta;
zánět doleních provazců m-vých, polience
phalitis inferior; zánět m-vých plen, menin-
gitis (hnisaný, simplex, suppurativa, následný,
consecutiva, úpalový, zážehový, cerebrospi-
nalis siderans); zánět měkkých plen mozko-
vých nemluvňat, leptomeningitis infantium,
hydrocephalus acutus sine tuberculis. Ktt.

Mozoj, e, m. = mozol. Slez. List. fil. III.
69.

Mozol, v jihových. Čechách také: jizva
(po ráně). Slov. zdrav. 228a., Mus. 1863. 334.
Z m-lů nezbohatl ještě nikdo (z těžké práce).
Tbz. V. 1 355.

Mozolina, y, f., callositas, tylosis, ty-
loma. Ktt.

Mozolník, a, m. = kdo vyřezává mo-
zoly, kuří oka. Mš. exc.

Mozolnosť, i, f. = mozolovitosť, tylosis,
schwielige Verdickung. Ktt.

Mozolosuk tyranský (nadávka XVI. stol. )
Zvon II. 623.

Mozour, u, m., vz Mozoul. Bydž. Kšť.
Lid. 2.

Mračivě někam zírati. Rais. Vlast. 1.

Mračna, y, f. = mračivá ženská. Pittn.

Mračnohledý boj. Slád. Rich. 7.

Mračnomlha, y, f. Msn. Od. 125.

Mračnopojemný. M. řeka. Msn. Od. 107.

Mračnorouchý. M. jeseň. Mš. exc.

Mrakodusný. M. sídlo Hádovo. Msn. Od.
157.

Mrakohávý Zeus. Msn. II. 265., 402.

Mrakokalný. M. krev. Škd. Od. 168.,
II². 70.

Mrakoplodný Zeus. Msn. Od. 11.

Mrakoptyl, a, m. = rozptylovač mraků
(Hermes). Škod. IP. 25., Od 2., 74.

Mrakosběratel Zeus. Škodd Od. 3., 132.,
74., II². 18.

Mrakosběrný Zeus. Msn. Od. 190., Škod.
Il^a. 103.

Mrakosvodný Zeus. Msn. II. 91., Msn.
Hym. 5., 12., 72.

Mrákotiny, pole a les u Svatoslavě. Čas.
mor. mus. III. 137.

Mrakotorodce, e, m. To jsou všichni
m-dci ((máři). Šf. v Pal. Záp. II. 54.

Mrakovládný Jupiter. Pokr. 1885. č. 151.
Sr. Hromovládný.

Mrakovodný Zeus. Msn. II. 15., 59.

Mramor. Tření na m-ru= výkon alchi-
mistické práce, totožný se třením v porcu-
lánových miskách. Rozpouštění na m-ru
dálo se na desce zvlášť k tomu prohlou-
bené po straně se žlábkem, kudy se teku-
tina nebo roztok sléval, což nazývalo se
též destillatio per filtrum. Zach. Test. 148.

Mramoroschodný. M. zpěvna. Pol. —
Lit II 8.

Mramorovo. Na m. něco postříkati. Jrsk.
XIII. 3. 8.

Mraštiť = plakali. Slez. Vyhl. II. 229.
Vz Mraščiti v VI. 1036.

Mrau interj., výraz hněvu. Che. S. II.
194a. Sr. Bu.

Mrava, y, f. Vzal to pro mravu (jak velí
mrav). Val. Čes. 1. XI. 48.

Mravcový = mravenčí. Sbor. slov. VII.
124.

Mrávek, vka, m. = nemocné zvíře. To je
m. ! Kšť. Lid. 12.

Mravenčení, n, formicatio, myrmecis-
mus, Ameisenlaufen. Ktt.

Mravnický. M. jednání, tractatus mo-
rales. Krok I. a. 12. (1821. ).

Mravnictvo, a, n. = mravouka. Vz Čad.
116. pozn.

Mravník a, m. = moralista. Hyna. Vz
Čad. 116.

Mravo, a, n. = vepřový dobytek. Dšk. Km.
23. Sr. Brav.

Mravocestný muž. Msn. Od. 38.

Mravocit, u, m. Hyna v Čad. 84., 115.