188

Mravokaratel, e, m. = mravokárce. Mark.
v Kroku II. b. 313. (1827. ).

Mravokárenství, n. Národ. list. 1901.
č. 331.

Mravot (!) = policie. Rosa.

Mravúsky, keř. Sb. sl. 1901. 154.

Mráz. Už nás mrazy nepoplení. minulotě
boží křtění. Ott. Kal. 1904.

Mrazík J,, spisov. Sr. Zvon IV. 462.

Mrazivě. To ho m. projelo. Zr. Nov².
311.

Mraznostudený den. Msn. II. 217.

Mrazný. Sv. Josef jest mrazný (bývá
ještě zima). Slez. Vlasť. I. 212.

Mražení, n Slastné m. smrti ji proví-
valo. Hrlš. Hus. 192.

Mrcálek, lka, m. = dítě, jež se pořád
chytá sukně. Volešník. Kub. List. fil. 1902
249.

Mrdati čím (nač). Byť jí prstem po
ústech mrdl, uzřel by... Rokyc Post. 118a.
Hlavou na někoho m. (vrtěti). Baw. Ap.
213b.

Mrdenie, n. Baw. Ap. 213b.

Mrďós. Na mrd'ose vlasy upraviti. Slov.
Czam. Slov. 219. Sr. Mrdús v VI. 1039.

Mřec = dáti si zavázati oči a potom tak
jiné chytati. Prus. Slez. Čes. I. X. 422.

Mrholivý přísvit dne, Mrsť. Obrz. 118.,
déšť. Stan. I. 315.

Mrcha. Neboj sa mrcha kúpi, ale mrcha
ruky (od dakoho dobre kúpi, ale zle prodá).
Sbor. slov. VII. 131. Mrcha mrše nesmrdí.
Frant. II. 32. — M. = zimnice. Čes. 1. XII.
198.

Mrchojed, a, m. = sup. Hol. Met. II.
550.

Mrchožrout, a, m. M-ti, silphidae, brouci.
Ott. XXIII. 169.

Mřížkový. M. krajky. Vz Krajka

Mrížokřídlý. Sr. Ott. XX. 908.

Mřížovec, vce, m. Vz Ott. XIX. 453.,
598.. XVIII. 609., 611., 635.

Mrk, u, m. = oko. Brt. Čít. 85.

Mrkati = pohybovati; temně mluviti, zvu-
četi. Vz Čes 1. XI. 210

Mrkavý. M. světlo lojové svíčky. Zvon
III. 455

Mrkev. Taká je, ako na jar m. (o starší
ženské). Rizn. 174.

Mrkocina. y, f., něj. špatné jídlo. Jemu
dala m-nu. Slov. Čes. 1. XII. 313.

Mrl. Mrle mu sedia na koške=je ne-
poseda. Czam. Slov. 78.

Mrlice, e, f'. = zdechlina. Aby nižádný
z mric kožichóv nedělal. 1444. H. Jir. V.
Mýto 41. 2.

Mrňky, pole u Petrovic. Čas. mor. mus.
III. 137.

Mrožolovecký. M. loď. Nár. list. 2. /10
1900.

Mrskačka, y, f. = mrskání v pondělí
velikonoční ženských (mužská), v úterý
potom mužských (ženská). Také: Kúpačka,
Mrskat (na Hané a záp. Mor. ), Šibáky, Šla-
hačka, Šlaháky, Šmigrust(valašsky a lašsky);
Šmerkous, Šlehačka Brt. Čít. 385. — M. = ná-
stroj, kterým se mrská (korbáč, kýčka,
tatar, žíla). Ib.

Mrskati čím (jak). Mrskl sebou jako
ryba. Brt. P. n. 1039. Mrskajíc špičatou
bradou radostně. Zvon III. 193. Kdyby ten
lotr byl dřevem nešťastně mrskl (hodil). Ib.
IV. 123.

Mrskoš. Dšk. Km. 50. Vz Mrzkoč.

Mrskut = šmerkust (pomlázka). Vykl.
Obrz 160.

Mrščiti se = mrsknouti se, vyskočiti.
Pel. X.

Mrštík Vil., nar. 1863., básn., Alois. Vz
Flš. Písm. 728., Obz. lit. III. 35.. 49.

Mrštivý prst, schnellender Finger, kte-
rého nelze bez násilí narovnati a který,
jakmile tlak pomine, ihned do původní po-
lohy se vrací. Ott. XX. 825a.

Mrštnonohý Ares. Msn. Od. 117.

Mrštnoplod, u, m., filocarpus, rostl. Vz
Ott. XIX. 744.

Mrštný jako úhoř. Us.

Mrť, i, f. M. sliznice, Schleimhautne-
krose. Ktt.

Mrtlina, y, f. = mrlina. Ž. wit. 78. 2.

Mrtovid, a, m., basiliscus, zřítelnice. Mam.
A. 17a.

Mrťový. M. zánět, nekrotische Entzün-
dung. Ktr.

Mrtvěti, ěl, ení. M. v nohách, okolo srdce.
Zvon III. 159.

Mrtvice, e, f. Smrť m-cí, apoplektischer
Tod. Ktt.

Mrtvicovitý. Vz Mícha.

Mrtvicový. M. (mrtviční) záchvat, apo-
plektischer Insult, Anfall; m. hnízdo, apop.
Herd; m. obrna, paralysis apoplectica. Ktt.

Mrtviční návaly v mozku, apoplektische
Hirncongestionen. Ktt. Vz Mrtvicový.

Mrtvina = mrtvola. Otec odnášel právě
m-nu. Vin. I. 259.

Mrtvolný. Hrbolek vzniklý vniknutím
jedu m-ho v tělo, tuberculum necrogenium,
Leichentuberkel. Ktt.

Mrtvololehlý trup = mrtvý. Msn. Od. 337.

Mrtvolový. Mrtvolu m-vým pasem opa-
třiti (má li býti spálena). Pokr. 1885. č. 328.

Mrtvost', i, f. Přílišná m. v lidech. Chč.
Post. 151a.

Mrtvý. Kdo nosí šaty po mrtvém člo-
věku, dlouho mu nevytrvají, neboť jak tělo
hnije a prachniví, tak tlí i šaty a rozpadá-
vají se; Vynáší-li se tělo zemřelého ze sta-
vení, musí býti obráceno nohama ven, sice
v tom domě v brzku někdo zemře. Mtc. 1.
1897. 62., 17. Z mrtvého pána žádný strach.
Zvon III. 96. Dětská hra na mrtvého ve
Slezsku. Vz Vlasť. I. 129 — M. město =
město mrtvých ku př. Pompeji. — M. list —
o úmrtí. - M rameno reky (nemající odtoku).
Nár. list. 1903. č 143. 2. — Μ. sésona, letní
období Ib. č. 175. 17., é. 154. 18.

Mručivý. M. odpověď. Stan. II. 303.

Mrumlati = brumlati. Jir. V. Mýto.

Mrvioch, a, m. = společná zábava po ukon-
čení přástky. Slez. Vz Vyhl. II. 7., Vlasť. L
160.

Mrviště, ě, n. = košár. Msn. II. 349.

Mrviti = hrabati. Dělník něco mrvil mo-
tykou v hlině; Před lavicemi m-ly se děti.
AI. Mršť.