189

Mrytvý = mrtvý. Lašsky. Mš. exc.

Mrzák. M-ci — obyvatelé v Dolnokrálo-
vicku, poněvadž tam málo schopných obranců
rekrutují. Čes. l. XI. 404.

Mrzeti komu = protivnu býti. Chč. S.
II. 237b.

Mrzkohanobce, e, m. Msn. Od. 261.

Mrzkovati. Muže lstivého mrzkuje Hos-
podin. Z. pod. 5. 7. = nenávidí v Ž. klem.
M. něčí krmi, abominari. Ž. pod. 106. 8.

Mrznosť, i, f, lepra. Lék. B. 202b-.

Mrzný, sr. Mrznosť.

Mrzosť, i, f. = mrzkosť. Mš.

Mrzoutský pohled. Stan. II. 259.

Mrzucení, n. = mrzení se, mrzutost. Byl
jejímu m. zvyklý. Rais. Lep. 113. Srov.
Mrzutěti.

Mrzuťák, a, m. = mrzout. Dšk. Km. 29.

Mrzutěti = mrzeli se. Rais. Lep. 150.

Mrzutý. M-tému nemůže síň do seknice.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. — nad čím.
Podivín nad světem m. Jrsk. XXIV. 105.
Sr. Kouká jako sůva z nudlí. Ml. Bolesl.
Čes. l. XIII. 176., Neštěstí, Žába.

Mšel, a, m. = čmel. Slepice mají mšely.
Ml. Bolesl. Čes 1. XIII. 88.

Mšice, e, f. = komár. Pel. X. — M. chme-
lová. Nár. list. 1904. 154. 13.

Mšička, y, f., zdrobn. mše. M. ranní (ro-
rate). 1594. Hrubý 171.

Mšina, y, f. = otřelá srsť s nějaké látky.
Volvně. Čes 1. XIII. 124.

Mtek, metku, m., vz Metek.

Muclík, a, m. = tele. U starších dětí ve
Slez. Čes. 1. XI. 342.

Mučelník. Ostrava. Šb. D. 70.

Mučení dělo se dle stupně: 1. stupeň:
šňůra n. svazování, 2. palečnice, 3. tažení
(skřipce), 4. oheň n. pálení. Vz Čes. 1. XI
26.

Mučenice, e, f. = mučedlnice. Kalend. Ž.
pod. (Mš. ).

Mučenka, y, f., passiflora, rostl. Vz Ott
XIX. 299.

Mučenkokvětý. M. rostliny. Vz Ott.
XIX. 300.

Mučenkovitý. M. rostliny. Vz Ott. XIX.
299.

Mučivě zarýval se jim do mozku (hlas
hodin). Čch. Kv. 5.

Múčka Ant., lid. básn., nar. 1828. Vz
Vyhl. I. 88.

Múčnice, e, f. = moučnice. Rozk. R 103.,
P. 2372., Bhm. hex. 750.

Muďáč. Ten vepř je m. Dšk. Km. 49. Vz
Muďák.

Mudrák, a, m. Nieto takého m-ka na
svete, ktorý by do svojej smrti učiť sa ne-
mohol. Rizn. 64.

Múdře = moudře. Lék. B. 223a., Mill. 6a.

Mudrona, y, f., fronesis. Rozk. P. 2319.

Mudromravný. M. naučení. Czam. Slov.
177.

Mudrosloví národa = přísloví. Č. — Lit.
II. 536. M. slezské. Vz Vlasť. I. 411. nn.

Múdrosť. Múdroště = moudrosti. Pro
múdroště. Šf. Uč. 79b. (List. fil. IX. 120. ).
Eště m. lidská Boha nepreviedla. Rizn. 167
Vz Moudrosť.

Múdrý. Sedž v kuce (koutě) balamuče;
budžeš mudra, znejdum če. Prus. Slez. čes.
1. XII. 490.

Mucha, y, f., vrch v Gemersku na Slov.
Sbor. slov. 1901. 111. — M. = múcha. Vz
násl.

Múcha = moucha. Múchy rozháňa (běhá
bez cíle). Rizn. 175. Ťaží sa mu sohnať
múchu s nosa. Rizn. 176.

Muchař, e, m. = lejsek. Čes. Třeb. Čes. 1.

XI. 36 Sr. Muchárek v I. Přisp.
Múchavý Buoh, deus muscarum. Gl.

Mat. 296.

Muchnička, y, f., simulium, komárovitý
hmyz Vz Ott. XXIII. 190.

Muchorůvka, y, f. = vochomůrka. U Peršt.
Světz. 1875.

Muchový. M. krajka. Vz Krajka.

Muchule, e, f., druh puporodek. Ott. XX.
978.

Můj koníček vraný, tanec. Vz Brt. P.
n. 944.

Muk, vz Mukyně.

Muka. O původu božích muk vz v Čes. 1.
XIII. 478. — M. název pekla. Luc. 44. 45.

Mukle, e, f. = balvan υ poli. Volšany.
Kub. List. fil. 1902. 219.

Múkně, e, f, farnis. Rozk. P. 61l.

Mukolízka, y, f., jm. myší (lízá mouku).
Msn Hym. 86

Múkovatý = moukovatý. M. těsto. 1585.
Uč. spol. 1902. 26.

Muky = očistec Luc. 25., 46., 68.

Mukyně (muk), ě, f, pirus aria, keř

s listy vejčitými. Vz Ott XIX. 772b.

Muldánky, vz Moldánky. Hraje na
m. = pláče. Volyně. Čes. 1. XIII. 124.

Müldner Jos., básn. Sr. Zvon II. 699.

Muldovka, y, f., ručnice. Wtr. Str. 112.

Mumifikace, e, f, = umělé udržování
mrtvol vysušením. Ott. XX. 2.

Mumifikovaný. M. mrtvola. Čes. 1. XIII.

382. Sr. Mumifikace.

Muňka. Ten není na muňku podoben
(není bázlivý) Strn. Poh. 35.

Mundálky = muldánky zde.

Mundiblák = moudivlak. Vých. Čech. Jir.
Mus. 1863. 337.

Mungo = vlna z vlněných hadrů valcho-
vaných. Vz Ott. XX. 605., Skoddy.

Muniš, e, m. =- umazané dítě. Č. Buděj.
Kub. List. fil. 1902. 249.

Münstr, u, m. = chrám. Chyt. 17.

Muoseti = musiti. Půh. brn. III. 215.

Můra chodící na lidi o půlnoci. Vz Nár.
sbor. VIII. 145. nn., Čes. 1. XI. 119., 277.,

XII. 311., Kšť Poh. 273.

Murák, a, m. = člověk chodící jako Můra.
Kšf. Poh. 277.

Muří noha = plavuň. rostl. čes. 1. XIV.
74.

Muřínovský, aethiopicus. Ev. ol. 52.
104.

Muříňový ořech = muškátový ? Slov. Sbor.
čes. 253.

Muroň Ign., lid. básn. Slez. Vyhl. 88. I.

Murous = morous. Hlk. X 144.

Murský = muřínský. M. sběř. Výb. I.
1162. 16.



	189

	Mrytvý = mrtvý. Lašsky. Mš. exc. Mrzák. M-ci — obyvatelé v Dolnokrálo- vicku, poněvadž tam málo schopných obranců rekrutují. Čes. l. XI. 404. Mrzeti komu = protivnu býti. Chč. S. II. 237b. Mrzkohanobce, e, m. Msn. Od. 261. Mrzkovati. Muže lstivého mrzkuje Hos- podin. Z. pod. 5. 7. = nenávidí v Ž. klem. M. něčí krmi, abominari. Ž. pod. 106. 8. Mrznosť, i, f, lepra. Lék. B. 202b-. Mrzný, sr. Mrznosť. Mrzosť, i, f. = mrzkosť. Mš. Mrzoutský pohled. Stan. II. 259. Mrzucení, n. = mrzení se, mrzutost. Byl jejímu m. zvyklý. Rais. Lep. 113. Srov. Mrzutěti. Mrzuťák, a, m. = mrzout. Dšk. Km. 29. Mrzutěti = mrzeli se. Rais. Lep. 150. Mrzutý. M-tému nemůže síň do seknice. Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 176. — nad čím. Podivín nad světem m. Jrsk. XXIV. 105. Sr. Kouká jako sůva z nudlí. Ml. Bolesl. Čes. l. XIII. 176., Neštěstí, Žába. Mšel, a, m. = čmel. Slepice mají mšely. Ml. Bolesl. Čes 1. XIII. 88. Mšice, e, f. = komár. Pel. X. — M. chme- lová. Nár. list. 1904. 154. 13. Mšička, y, f., zdrobn. mše. M. ranní (ro- rate). 1594. Hrubý 171. Mšina, y, f. = otřelá srsť s nějaké látky. Volvně. Čes 1. XIII. 124. Mtek, metku, m., vz Metek. Muclík, a, m. = tele. U starších dětí ve Slez. Čes. 1. XI. 342. Mučelník. Ostrava. Šb. D. 70. Mučení dělo se dle stupně: 1. stupeň: šňůra n. svazování, 2. palečnice, 3. tažení (skřipce), 4. oheň n. pálení. Vz Čes. 1. XI 26. Mučenice, e, f. = mučedlnice. Kalend. Ž. pod. (Mš. ). Mučenka, y, f., passiflora, rostl. Vz Ott XIX. 299. Mučenkokvětý. M. rostliny. Vz Ott. XIX. 300. Mučenkovitý. M. rostliny. Vz Ott. XIX. 299. Mučivě zarýval se jim do mozku (hlas hodin). Čch. Kv. 5. Múčka Ant., lid. básn., nar. 1828. Vz Vyhl. I. 88. Múčnice, e, f. = moučnice. Rozk. R 103., P. 2372., Bhm. hex. 750. Muďáč. Ten vepř je m. Dšk. Km. 49. Vz Muďák. Mudrák, a, m. Nieto takého m-ka na svete, ktorý by do svojej smrti učiť sa ne- mohol. Rizn. 64. Múdře = moudře. Lék. B. 223a., Mill. 6a. Mudrona, y, f., fronesis. Rozk. P. 2319. Mudromravný. M. naučení. Czam. Slov. 177. Mudrosloví národa = přísloví. Č. — Lit. II. 536. M. slezské. Vz Vlasť. I. 411. nn. Múdrosť. Múdroště = moudrosti. Pro múdroště. Šf. Uč. 79b. (List. fil. IX. 120. ). Eště m. lidská Boha nepreviedla. Rizn. 167 Vz Moudrosť.	Múdrý. Sedž v kuce (koutě) balamuče; budžeš mudra, znejdum če. Prus. Slez. čes. 1. XII. 490. Mucha, y, f., vrch v Gemersku na Slov. Sbor. slov. 1901. 111. — M. = múcha. Vz násl. Múcha = moucha. Múchy rozháňa (běhá bez cíle). Rizn. 175. Ťaží sa mu sohnať múchu s nosa. Rizn. 176. Muchař, e, m. = lejsek. Čes. Třeb. Čes. 1. XI. 36 Sr. Muchárek v I. Přisp. Múchavý Buoh, deus muscarum. Gl. Mat. 296. Muchnička, y, f., simulium, komárovitý hmyz Vz Ott. XXIII. 190. Muchorůvka, y, f. = vochomůrka. U Peršt. Světz. 1875. Muchový. M. krajka. Vz Krajka. Muchule, e, f., druh puporodek. Ott. XX. 978. Můj koníček vraný, tanec. Vz Brt. P. n. 944. Muk, vz Mukyně. Muka. O původu božích muk vz v Čes. 1. XIII. 478. — M. název pekla. Luc. 44. 45. Mukle, e, f. = balvan υ poli. Volšany. Kub. List. fil. 1902. 219. Múkně, e, f, farnis. Rozk. P. 61l. Mukolízka, y, f., jm. myší (lízá mouku). Msn Hym. 86 Múkovatý = moukovatý. M. těsto. 1585. Uč. spol. 1902. 26. Muky = očistec Luc. 25., 46., 68. Mukyně (muk), ě, f, pirus aria, keř s listy vejčitými. Vz Ott XIX. 772b. Muldánky, vz Moldánky. Hraje na m. = pláče. Volyně. Čes. 1. XIII. 124. Müldner Jos., básn. Sr. Zvon II. 699. Muldovka, y, f., ručnice. Wtr. Str. 112. Mumifikace, e, f, = umělé udržování mrtvol vysušením. Ott. XX. 2. Mumifikovaný. M. mrtvola. Čes. 1. XIII. 382. Sr. Mumifikace. Muňka. Ten není na muňku podoben (není bázlivý) Strn. Poh. 35. Mundálky = muldánky zde. Mundiblák = moudivlak. Vých. Čech. Jir. Mus. 1863. 337. Mungo = vlna z vlněných hadrů valcho- vaných. Vz Ott. XX. 605., Skoddy. Muniš, e, m. =- umazané dítě. Č. Buděj. Kub. List. fil. 1902. 249. Münstr, u, m. = chrám. Chyt. 17. Muoseti = musiti. Půh. brn. III. 215. Můra chodící na lidi o půlnoci. Vz Nár. sbor. VIII. 145. nn., Čes. 1. XI. 119., 277., XII. 311., Kšť Poh. 273. Murák, a, m. = člověk chodící jako Můra. Kšf. Poh. 277. Muří noha = plavuň. rostl. čes. 1. XIV. 74. Muřínovský, aethiopicus. Ev. ol. 52. 104. Muříňový ořech = muškátový ? Slov. Sbor. čes. 253. Muroň Ign., lid. básn. Slez. Vyhl. 88. I. Murous = morous. Hlk. X 144. Murský = muřínský. M. sběř. Výb. I. 1162. 16.