190

Museum obchodní. Nár. list. 1904. 121.
17.

Museumský spis = musejní. Pal. Záp.
Π. 295 a j.

Musika, musikant, nyní obyčejně: muzika,
muzikant atd. Us. Sr. L 1088.

Muskej = mužský. Dšk. Km. 38.

Musno jest, necesse est, potřebí jest Gl.
ol. 101b., Bib. (Mus. 1877. 628. MS. ).

Můstek v Praze, dříve: Brána svato-
havelská. Jrsk. VI. 1. 139.

Mustr = příklad. Vaši Činové našim za
m. vykázáni. Kom. Did. 10. Mohlo by se
tak mnoho věcí vykroutiti, kdyby se tím
mustrem dělati mělo (způsobem). Fel. 68.
Dává nám toho příklad a m. Kom. Did. 75.

Mustrunkový. M. rejstra. Arch. XX. 59.

Mušec, šce, m. = mochar, muchar, bér
obilný či vlašský pěstovaný pro obilku, te-
taria italica.

Mušek Kar., spisov. Sr. Zvon IV. 687.,
Zl. Pr. 1904.

Muší hlava, myiocephalon, staphyloma
iridis racemosum, Fliegenkopf. Ktt. M. no-
žičky (notové písmo). Vz Nejed. 352.

Muška Eug., spisov. — M. na střevíci =
střapec Val. Čes. 1. XI. 116. Těšín. Vyhl.
II. 194.

Muškát. Je mu tím, čím krávě m (ničím).
Kká. Sion. I. 157.

Muškátovitý. M. játra, hepar moschati-
forme. Muskatnussleber. Ktt.

Mušketník, a, m., vojín. Kká. Sion. I.
220.

Muškovitý hrách. Strn. Poh. 117.

Muškvanckej = moskevský. Dšk. Km. 38.

Mút, tages. Rozk. P. 1723, R. 90.

Mutek, tku, m. = tristitia, smutek. Gl. ol.
189b. Či: smutek ? Mš.

Muteň. (Mutno), pahorek ν Gemersku na
Slov. Sbor. slov. 1901. 116.

Mútenie = moutení, anxietas. Slov. třeb.
12.

Mutňanka, y, f. = Černý potok, přítok
Biele Oravy na Slov. Sb. sl. 1901. 162.

Mútvice, zdrobn. moutev. Frant. 7. 33.

Muzický nástroj. Kom. Did. 88.

Muzika jest poloviční zdraví. Domžl.
Čes. 1. XII. 308. M. ve Slezsku, vz Vyhl.
II. 164.

Muzikant, vz Mastiti. M tů žaludek jest
nenasytná houba mořská. Rais. Vlast. 190.
Byl to chlapík m., uměl brnkat na pometlo.
Ml. Bolesl. Čes. 1. XIII. 178.

Muž ženu želié, zakal nové zelie; žena
muža tak, zakal uvre hrach. Rizn. 172. Ří-
kali dycky, že je první m. od p. Boha sou-
zený, druhý že je ]ako vypůjčený a třetí
prý skoro za hřích počítaný. Pittn. Cho-
robná touha po muži, nymphomania, furor
uterinus, Mannstollheit. Ktt. — Zlý muž,
rostl., val. Čes. 1. XIV. 74.

Mužák, a, m. = poctivec. Dšk. Km. 29.

Mužátko, a, n. = mužíček. Tlusté m.
Faust. 130.

Mužčina, y, f. = špatný muž, χεί(>ων φώ?.
Msn. Od. 177.

Mužebijce, e, m. Škd. Od. 114., IP. 10.

Mužechranný štít (chránící). Skod. II².
34.

Mužemorný. M. ruce Achilleovy (muže
hubící). Msn. II. 342., 412.

Muževraždný. M. bitva, Škod. II². 211.,
Ares. Škod. II². 80.

Mužeživný. M. Fthia. Škod. II². 7.

Mužíček, čku, m. = panenka v oku. Domžl
Kbrl. Džl. 13.

Mužička, y, f. = trpaslík ženského pohlaví,
trpaslice. Baw. J. v. 1079., 1197.

Mužíčkův tabák = pýchavka. Čes. 1. XI.
290.

Mužík Aug. Eug, básn. Sr. Zvon IV. 70.

Mužikovský Mart., v polov. XVIII. stol.,
spis. Vz Vck. Vset. 310.

Mužný. Duch m. roste příležitostí. Slád.
Jan 23.

Mužovláda, y, f Nár. list. 1904. 61. 1.

Mužštiti co: jména = užívati jich v rodě
mužském. Mtc. 1904. 270.

Mýceti se kde jak. V pekle čerti se
mýcí sem i tam jako jiskry z výhně. Luc. 45

Mydelník, u, m., sapindus, Seifenbaum,
rostl. Ott. XX1I. 625.

Mydelníkovitý. M. rostliny. Ott XXII.
624.

Mýdelný kořen. Ott. XX. 603.

Mydlice, e, f., saponaria, Seifenkraut,
rostl. Vz Ott. XXII. 625.

Mýdlo ještě: blednové, boraxové, deh-
tové, glycerinové, dětské, jehličnaté toi_
letní, karbolové, kosmetické, lekařskohy-
gienické, lékařsko-kosmetické, lékařské
dehtosirnaté, naftalové, panamské dehtové,
petrosulfové, sirnaté, mléčné, šedé, tani-
nové. Nár. list. 1903. č. 148. 16., 154. 14.,
243. 17.

Mydlokor, quillaja, rostl. Vz Ott. XX.
1079.

Mydlovati se s kým: s psem. Zvon IV.
225 Sr. Mydliti.

Mykací stroj, Krempelmaschine, k čištění
bavlny. Ott. XX. 599. M. povlaky, posta-
stavené na mykání, snímání bavlny. Ott.
XX 599.

Mykačka, y, f. = žena vlnu mykající. Arch.
XX. 414.

Mykadlo, a, n. = mykací stroj při čištění
bavlny, víčkové na lepší bavlnu, válcové
na bavlnu hrubou, krátkou. Ott. XX. 599.

Mykadlový. M. čechradlo. Ott. XX. 603.

Mykání, n. M. bavlny (při předení ji).
Ott. XX. 597.

Mykaný. M. vlna. Vz Ott. XX. 603.,
722b.

Mykati. Nech cja vred myká (tebou hází).
Brt. P. n. 705.

Myricitrin, u, m. Vz Vstnk. XI. 520.

Myristinanhydrid, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XI. 124.

Myrkva, y, f. = mrkev. Na Opav. Šb.
D. 56.

Myroda, y, f., ptychotis, rostl. Vz Ott
XX. 954.

Myrticolorin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI
520.

Myslitelstvo, a, n. = soubor myslitelů.
Krec. 7.