191

Myslivcovna, y, f. = myslivna. Dšk. Km.
18.

Mysliveček, čka, m., tanec. Brt. P. n.
840., 960.

Myslověd, a, myslovědec, dce, m. = logik.
Vz Krec. 7.

Myslověda, y, f. = věda o mysli, logika.
Vz Krec. 7.

Myš. Budeš míti, co hrdlo ráčí, budeš
jako m. v otrubách. Zvon III. 192. Pře-
běhne-li nám m. v zahradě přes nohy, říká se,
že zemře někdo z rodiny. Mtc. 1. 1897. 16.
Ty by's měl být tichý jako m. v otrubách.
Zvon IV. 8. Ztratil se jako m» v kostele.
Rizn. 175.

Myšař, e, m. = pes chytající myši. Us.

Myšárna, y, f. Tohle není kancelář, to
je m. (myší díra). Zvon III. 425.

Myšatý hřebec (myší barvy). 1519. Arch.
XIX. 379.

Myší zub, rostl. Ces. 1. XIV. 74.

Myška (Mniška) = lesní panna (malá
v oděvu hnědém) s vlasy šedivými. Vz více
v Kšť. Poh. 126. — M. hloubni (zvápenělé
tělo kloubní), mus articularis, arthrolith
(kloubní kamének). Ktt. — M., zdrobn.
myš. Dětská hra na myšku ve Slezsku. Vz
Vlasť. I. 132. Jak běhá m. po dlani a prstech
dětí. Vz Vlasť. I. 135.

Myšlénka. M-ko, dítě plénkami ovinuté,
ale obří síly, všemohoucí, věčné! Zvon IV.
13. Ta m. stála za tvrdý tolar (byla dobrá).
Tbz. V. 9. 211.

Myšlénkově příbuzný. List. fil. 1902.
156. Dialog m závažný (co do myšlének).
Pokr. 1885. č. 27.

Mytiska, pole a louky u Hor. Újezda.
Čas. mor. mus. III. 137.

Mýtovní nařízení. List Litomyšl, č. 79.
r. 1739. Mš.

Mzák (mzhák), a, m. = honič a vlastník
mezků, muiio. Rozk. P. 2078. Sr. Mzhyně.

Mzdářův. Mzdářova léta, anni mercenarii.
Pror. ol. 19a 2. Isa. 16. 14.

Mzditel, e, m. = mercenarius. Ev. ol.
42. 84.

Mzdový. M. hnutí. Nár. list. 1902. č.
234. 3.

Mze Zažehnávání mzí. Vz Čes. 1. XII.
133.

Mzhák, a, m., vz Mzák.

Mžák = mzhák. Mš.

Mžhúrati = mžourati. Mam. V.

Mžiga, y, m. = kdo mžigá. Vyhl. II. 246.

Mžigati, vz Mžikati v II. Přisp. 175.

Mžikání, n., mrkáni, nictitatio, spasmus
nictitans, das Augenblinken; křečovité m.
Ktt.

Mžikavý svit. Jrsk. IX. 261.

Mžíti odkud. Pel mžil se stromů. Zr.
Kom. 64.

Mživý. M. prška. Stan. I. 143.

Mžukati = kývati, potákati. Volyně, čes.
1. XIII. 124.

Mžurka. Oči žraloků nemají mžurky. Ott.
XXII. 739.

Mžurknouti na koho = zamrkati. Val,
Čes. 1. XI. 49. Sr. Mžukati.

-na příp.: běhna, čmochna, duchna atd.
Dšk. Km. 14 Ve spisech Husových, vz List.
fil. XXVI. 450.

Ná. Ančo, des byla? Ná, u strýca. Slov.
Sbor. čes. 86.

Nababčilý = zavalitý, Netolice; nahnilý.
N. jablk... Jičín. Kub. list. fil. 1902. 250.

Nabádka, y, f. = nabádání Zloradná n.
Msn. Od 144.

Naběhlý čím. Zrak krví naběhlý. Tbz.
V. 1. 315

Naběhnouti komu kde. Prouhy po
plecích mu naběhly. Msn. 11. 432. - koho
v čem. Aby nás v tom více nenabíhala
(na nás nechodila, nás tím neobtěžovala).
Arch. XX. 274.

Nabělavěti = bělavým se státi. — čím:
prachem. Msn. II. 88.

Nabiti čeho kam. A lovci v ten piesek
kolé velikého nabíjí. Ev. ol. 80. — koho
jak. Někoho furt nabívati = tlouci. Dšk.
Km. 53.

Nablum, hudební nástroj. Vz Nejed. 118.,
121.

Nahodení, n. N. břicha, punctio abdo-
minis. Ott. XIX.

Náboženskokřesťanský. N. vznícenosť.
Nár. list. 1903. č. 257. 17,

Náboženskopoučovací ráz knihy. Hrubý
215

Náboženskovzdělavatelný N. literatura,
List. fil. 1902. 440., obsah. Hrubý 211.

Nábožinství, n. = velká mše. Ostrava.
Šb D. 60.

Nábožný, ého, m., os. jm. 1512. Arch.
XIX. 91.

Nabrblaný. Co jseš taký n. ? Smíš. 22.
Sr. Nabrblati v VI 1064.

Nabubřele mluviti. Vrch. Muš. I. 209.

Nabubřený. N. slova. Pokr. 1884. č. 107.
Lépe: nabubřelý. Mš.

Nábytek, tku, m. Nespravedlivé n-tky,
zřiedka užívají dietky (nabyté jmění). Sbor.
slov. VII. 131.

Nabyti co odkud. Summa, kterúž z ko-
mendořství nabyl. Arch. XX. 64.

Nácapník, u, m. = zástěra. Čáslav.

Nacásati čeho. Ti toho prádla nacásají
(našpiní). Deštná. Mš. Sr. Scasati co.

Nacpávka, y, f. = tabák do dýmky na-
cpaný. Nár. list. 1904. 299. 1.