194

Nadvěčný. N. říše. Zr. Strat. 238. Sr.
Nadvěký v VI 1078.

Nádvětří, n. Z n. v tůň moře niknul.
Msn. Od. 75.

Nadvětrnosť, i, f. Lit. II. 629.

Nadvižnosť, i, f. N. hmoty stavitelské.
Sbor. slov. 1901. 151.

Nadvojvrstmo oběť žírem potříti. Msn.
Od. 189.

Nádvora, y, f. = nádhera. Výb. I. 361.

Nádvorné, ého, n. = soudní plat. Mar-
tinus petit citari Joannem cum testibus.
Dedit nádvorné. 1379. Poh. Jir. Prove 177.

Nádvorní veřeje, práh. Msn. Hym. 19.,
Od. 12. Sr. Nádvorný.

Nadvšední žití. Nár. list. 1903. č. 175.
13.

Nadvýměšek, šku, m. N. tuku (přílišné
vyměšování tuku), hypersteatosis. Ktt.

Nadvzdušný zjev. Tbz. V. 9. 379., V.
6. 213.

Nadýchanosť, i, f. Průzračná n. stínů
Nár. list. 1904: 38. 13.

Nadýchaný. N. obruba lesů. Rais. Lep.
44.

Nadýlmač, e, m. = jm. rybníka nad mlý-
nem. 1557. Vstnk. X. 559. V struze n-čem
aneb stávkem se opatřiti. Arch. XX. 425.

Nadýmavosť, i, f. = pýcha. Tbz. V.
4. 27.

Nadýmavý. Obtížné trávení n-vé, n. ne-
záživnosť, dyspepsia flatulenta. Ktt.

Nadzemědělský. Nár. list. 1903. č. 270.
21.

Nadžganý = nacpaný. Val. Čes. 1. XI.
433.

Nadžlučí, n. = přílišné odměšování žluči,
polycholia. Ktt.

Naenka = nánka, matka, pěstounka. Slov.
Šb. D. 72.

Ňafati = štěkati. Pes ňafal. Us. Mš.

Nafiknutý = nafintěný, nastrojený. Zvon
IV. 707.

Naflákati čeho: peněz (vydělati). Rais.
Lep. 382.

Nafoukanosť, i, f. = pýcha. Rais. Lep.
240. Stavovská n. Juda 23.

Nafoukaný = pyšný. Us.

Nafoukati, nafukovati. — co kam. Du-
cha-li nemáš, neumíš do jiných ho nafou-
kati. Kká. Sion II. 80. — se nač. Nafu-
kovati se na koho = pýchati. Rokyc. Post.
278a

Nafrnčiti koho = nastrojiti. Al. Mršť.

Naftylbiguanid, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XII. 54.

Nafukovač, e, m. = kdo se nafukuje,
pyšní. Rais. Lep. 338.

Naháč, e, m. = nuzník. Msn. Od. 45.

Naháčový. N. barva. Zvon II. 249.

Náhel, hla, o, vz Náhlý.

Nahladiti, vz násl. Naježiti.

Náhled = korrektura k nahlédnutí. Když
jsem měl v rukou n. Nár. list. 1902. č.
198. 9·

Náhlezník, u, m. Škorně upevňoval po
lýtkách n-ky. Msn. II. 290., 53.

Nahňápať se — nacpati se jídlem Val.
Ces. 1. XIII. 209.

Nahoditi nač kde. Když lidé před ním
na to nahazovali (naráželi). Sá. Pr. m. L
93.

Náhodnostní cesta konkursu. Nár. list.
1903. č. 277. 13.

Nahohať komu čím = natlouci. Nár. list.
1902. č. 9. odp.

Nahojeda v VII. 1332. vz Nohojeda.

Náhonka, y, f. = náhon. Dšk. Km. 27.

Nahonoh v II. 27^b. za Náhořký polož
za Náhonka.

Náhonový. N. pec v cihelně. KP. IX. 435.

Nahořejc = výše. Us. místy. Věst. IX.
35.

Nahořitkovitý = mající nahou řiť (na-
dávka). V XVII. stol. Rakovn. Kn. svěd.
Wtr.

Nahoru. Uhlí šlo n., chybné m.: uhlí
přidražilo. Hlavn. 57. Může mu mluvit n.
nebo dolů (jakkoliv), neposlechne. Deštná.
Mš.

Nahovořit koho — přemluvit. Slov. Sbor.
čes. 22.

Nahozubec, bce, m., ryba srostločelistná,
gymnodens. Vz Ott. XVIII. 896.

Náhřbetník koňský (postroj). Ott. XX.
14. Sr. Náhřbetek.

Nahrotilý knír. Tbz. I. 2. 53.

Nahrublý = poněkud hrubý. N. hlas.
Zvon IV. 621.

Náhrubní vlna (poněkud hrubá). Arch.
XX. 286.

Nahýbný. Podběhl a jsa nahýben kolena
jeho podjal. Msn. II. 381.

Nach, u, m., purpur. Vz Ott. XX. 1009.

Nachamčit co: peníze = skrblením usřá-
dati. Jrsk. XIII. 3. 137.

Náchlebnice, e, f. Arch. XXI. 183. Sr.
Náchlebník.

Nachloustati se čeho = silně se napiti.
V zažehnávací formuli na ústřele: Tam se
nachloustejte krve a mému tělu pokoj dejte.
Kšť. Lid. 12.

Nachobarvý. N. niti. Msn. Od. 90.

Náchor, u, m. = hněv ? Z takého voľa-
kého n-ru to urobili. Sbor slov. VII. 133.

Nachovati koho = nasytiti. Slov. Kál.
Slov 30.

Nachovec, vce, m. = purpura, rod plžů.
Vz Ott. XX. 1010.

Nachovina, y, f. = červeň, zardělosť,
erythema. N. hostcová, purpura rheumatica,
krvavá (choroba skvrnitá Werlhofova), pur-
pura haemorrhagica, morbus maculosus Werl-
hofii, Werlhofsche Blutfleckenkrankheit;
prostá, purpura simplex. Ktt

Nachovinný. N. pruhy, vibices. Ktt.

Nachrámpati komu = dáti mu na chrám
páně, natlouct mu. Štěpánovice. Kub. List.
fil. I. 1902. 250.

Nachromlý prst. Zvon IV. 74.

Nachtikal Fr., spisov.

Naivka, y, f. = herečka hrající úlohy
naivních žen. Jrsk. XXIX. 192.

Najavo něco vypustiti, proferre. Paat. Jer.
64. 10.

Najedovatěti koho = jedem napustiti,
rozzlobiti. 1582. Čes. 1. XII. 198.