195

Nájemní. Soudní řízení ve věcech n ních.
Vz Ott. Říz. III. 199. —220.

Najeti koho = jízdou někoho zastihnouti.
Pel. X.

Naježený proti někomu = nahněvaný.
Vzáj. I. 7.

Naježiti co. Chce nahladiti, co naježil.
Rizn. 176.

Najieti, vz Najmouti. Millí. 109. a j.

Najísti se jak. Najíš se jako děkan.
Zvon III. 619. Najedl se, až byl slepý. Stan.

Najitří (najutří). A n. bylo mu těžko.
Ruk. lék. Ihr. 229a.

Najitý kde. Utrejch v knedlíkách n-tý.
Nár. list. 1891. č. 242.

Najmánie, n. = najímání, hamatio. Rozk
P. 1288

Najmě. Toto slovo již zaniká. Mus. fil.
X. 296.

Najméně. Ale při n. (při nejmenším) aby
pravé svědomí měli. Chč. S. II. 149^b.

Najmišče, n. = místo, kde se dělníci
najímají, rynk. Uzřel dělníky na η-či. Chč.
S. 1. 59a.

Najnější = nynější N. a budoucí. Arch.
XX. 449.

Najposled. Po vs. Blažeji n. minulém.
BN. č. 167.

Najposlední. Hus. Post. 33^a.

Najposléz, novissime. Pat. Jer. 9. 11.

Najpředy. Jidáš n. jdieše ML. 109^b.

Najpřepovýšenější otče! Modl. (Mš. )

Najprvý. Hus. Er. I. 1.

Najsamprši krížom ho poznamenal (přede
vším). Spiš. Sbor. slov. 1901. 84.

Najslon, u, m. = nadir. Rozk. P. 153.,
R. 58.

Najspieš, najspieše. Jakž n. mohla. Pat.
Jer. 114. 26. a j.

Najthartovati = žertovati? Gb. Slov.

Nuk, u, m, der Nacken. Padnonti vz nak,
na znak; Znak ležíce spíme. Padl znak na
zem. Vz Znak. Ev. ol. 286., Mš.

Nakadeřavělý. N. vlasy. Tbz. XVI. 172.

Nakadeřený. Chyt. 45.

Nakalafunovati co: šňůru = kalafunou

natříti. Us.

Nakandrasiť sa = napracovati, nadříti
se. Val. Čes. 1. XI. 322. — si co čím: prací
= získati si. Čes. 1. XI 226. Sr. Kandrasiť.

Nakaňkati = kanky udělati. — kde. Má
v knize nakaňkáno. Us.

Nákaza hnilobná, fäulige Infection, septi-
caemia; n. jedem zvířecím, zoonosis. Ktt.

Nakažlivina, y, f. = jed neštovičný,
Pockencontagium. Ktt.

Nakládačky = malé okurky k nakládáni.
Us. Sr. Vocačky.

Nakladatelský. N. družstvo, firma. Vld.
Lit I. 314., Nár. list. 1903. č. 298. 17., 134.
13.

Nákladíček, čku, m., zdrobn. náklad.
Kom. Did. 306.

Naklepávač, e, m. N. kos (náčiní). Nár.
list.

Naklepávati co kde. Jak tam někdo
naklepával na humínku srp neb kosu. Zvon
III. 29.

Nakmásati se = namluviti, natlachati.
Co sa jak živ n-sál. Val. Čes. 1. XII. 484.

Nako = jako. N. vosk, sicut cera. Z. wit
57. 9, 34 14.

Nakolár, u, m. = pancíř. Plátový n.
Jrsk. XII. 329. Nakolárek byl z plechu a
kryl hrdlo. Jrsk. III. 16.

Nákolec, lce, m. = čásť přední části vozu.
Msn. II. 426.

Nakolofolijovať co: šňoru = nakalafu-
novati. Val. Čes. 1. XII. 190.

Nakorendovati — namlátiti hubou. U Do-
bříše. Mš.

Nakousnouti co. Rokyc. Post. 181a.

Nákov, u, m. Položil n. na kovadlinu
(a rúbil z něho síť). Škd. Od. 119.

Nákrčnice, e, f., vz Nákrčka.

Nákrčník, u, m. = část vrat. Vz KP.
IX. 319.

Nakrmený. N. šplichovnice = nalitá
puska. V zloděj. mluvě.

Nakřtíti komu co. Bůh ví, jaká ména
(jména, nadávky) mi nakřtili. Již Čech. Nár.
sbor. VIII. 20.

Nakudrnacený. N. hlava. Rais. Lep. 51.

Nákupní a výrobní družstvo, n. pramen.
Nár. list. 1903. č. 243. 14., 15.

Nakvačený = naplněný a p. N. miska.
Slov. Kál. Slov. 31.

Nakvašenec, nce, m. = člověk nakvašený,
rozzlobený. Tbz. V. 5. 55.

Nakvašenosť, i, f. Gereiztheit. Jrsk. VII.
2. 96..

Nakynulý = tlustý. N. selka. Rais. Lep.
29. — čím kde. V bocích n-lá prvním
kvašením panenství. Zvon IV. 273.

Nakynutý. N. smažinky. Pokr. 1885. č.
353. Lépe. nakynulý.

Nakyslý. Vece n-lým hlasem. Wtr. Min.
72.

Náladově = náladě ρřiměřeně. To znělo
n. Nár. list. 1897. č. 317.

Náladovosť, i, f. Nár. list. 1903. č. 134.
13.

Naléhavě někomu raditi. Us.

Nálep, u. m. = jed. Chč. S. II. 149b.
Výtáh lučiště a s n-pem střelu naložil. Troj.
Jednú s n-pem střelú uhodí ho v hrdlo.
Troj.

Nálepový = jedem kalený, otrávený. Čes.
1. XIII. 87.

Nalepší = nejlepší. V tom záleží n. rada.
Št. Uč. 152a. (List. fil. XI. 456. )

Naleti = naliti. Chč. S. II. 145b.

Náletník, a, m. = lufťák, Herrmann. Nár.
list. 1903. č. 202. 9.

Nálev, u, m. N. nitrožilní (vstřiknutí do
žil), infusio intravenalis; podkožní, inf. hypo-
dermatica; vmezeřený, i. interstitialis. Ktt.

Nálevka, y, f. = nemoc. Vz Loška.

Nálevník, a, m. = číšník. Msn. II. 23.

Nález. O n-zich (v právnictví) vz Arch.
XIX. 521.. Jir. Prove 180.

Nalezniště, správně: naleziště. Jg.

Nalhaný komu. Nebe Turkům n-né. Tbz.
XI². 11.

Nalíčiti co čím: tváře mastí (natříti).
Msn. Od. 274.

Náliš = příliš. Šf. Poč. 111. (Pass., Ote).