196

Nalit tu hodinu nepřátelé počechu utíkati.
Kar. 18. Sr. Mš. Slov., Baw. E. v. 2350.,
2345., 1367.; J. v. 1475.; Ar. 449., 2522.
E. v. 813.

Naliti. Poďme ďalej, kde volajú: Nalej
(do hospody). Sbor. slov. VII. 131.

Nálivka, y, f. Umyvadlo s n-kou. 1679.
Zbrasl. 412.

Naliž (nali+ž) = hle. A když před mě-
stem biechu, n. tu již král Ecel bieše. Růž.
82.

Naloditi co: dříví. Emin. 66.

Kamen, vz Amen.

Namenout = namítnouti. Litom. 49.

Namhouraný. N. oči. Hav. Chamr. 170.

Namiešenie, n. = příměšek. Bez n. Chč.
S. II. 141b. S n-ním pravdu mluviti. Ib. I.
99b.

Namietati koho. Potom poznovu Hori-
milu namietal (nabádal), aby ho přijala za
manžela. Sb. sl. 1902. 33. Sr. Namítati.

Nám jako nám, tanec. Vz Brt. P. n. 918.

Namknutý = namořený. N. žíla. Mtc.
1902. 18.

Namluvač, vz Namlouvač, collocutor.
Rozk. P. 1130.

Námluvy ve Slezsku. Vz Vyhl. II. 69.
Na Mor. Sr. Brt. Čít. 415. nn.

Namočiti co čím. Rhas. E. 22. — si.
Ten si také n-čil (do toho se vpletl, si
uškodil). Us.

Namodrale. Barva n. ocelová. KP. X.
112.

Namoklý kde. Žáby na louce n-lé. Kká.
Sion. I. 43.

Na moutě (duši)! Jrsk. XXVI. 318.

Namozoliti se čím: prací; s kým =
napracovati se. Pokr. 1883. č. 74.

Namrštěný. N. žíla = namožená. Mtc.
1902. 118.

Namrtvělý. N. paprslek kahance (doho-
řívající). Zvon IV. 5.

Namrzat koho s čím = obtěžovati. Val.
Čes. 1. XI. 178.

Namrzutěný = rozmrzelý. Val. Čes. 1.
XI. 94.

Námsl v VIL 1332. vz Námysl. Rozk. R.
79.

Namšiny, louky u Červ. Hrádku. Čas.
mor. mus. III. 138.

Namudřelý blázen. Svět. knih. 420. 122.

Namysliti se kam. Nejposléze se přece
do Šopronu n-slil (jíti odhodlal). Pal. Záp.
II. 87.

Námyslný, discursivus, neujalo se. Mark.

Namýtiti, corrumpere. Greg. Sr. Mýto·
mzda. Mš.

Namrdor, u, m. = navzdor. Samé n ry jí
dělala. Deštná. Mš.

Nanamotati se někde = dlouho se motati.
Kom. Did. 8.

Nanka = nana, pěstounka. V dětské řeči
ve Slez. Čes. 1. XI. 342. Sr. Naenka.

Naobědvalý = kdo se naobědval. Mš.

Na obrácenie = na obrat, na opak. Jestli
pak na o. voda kalná nenie, toť se znamená,
že... Lék. B. 169b.

Naomlouvati se komu čeho = vyčítati.
Kšť. Lid. 12.

Naozdaj = skutečně. Spiš. Sbor. slov.
1901. 84. Vz Navzaj.

Napáčiti = neprávě říci. Slov. Pel. X.
— se = obrátiti se. Na dřevní se boj na-
páči. Baw. E. v. 181.

Nápad. O n-dích v starší době, vz Arch.
XIX. 522. — N. = chuť. Má na to n. Žel.
Brod. Čes. 1. XIII. 29.

Napadaný sníh, listí, lepe. · napadlý. Mš·

Napadlina, y, f. = napadlý sníh. Dšk.
Km. 16.

Nápadlivý — kdo mívá zvlaštní nápady.
Val. Čes. 1. XII. 132.

Nápadnice, e, f. N. a dědička po svém
otci. 1527. Arch. XIX. 412.

Napadnouti. Ty pilule ho n-dly = po-
čaly účinkovati. Frant. 25. 47.

Napajadlo, a, n. = napajedlo, lavacrum.

Ol. cant. 4. 2. (Mš. ).

Napajcovati komu čeho = nacpati, dáti.
N-la mi sedm liber másla, tvaroh, peřiny
mi dala... Zvon III.

Napáječka, y, f. = napájecí pumpa. Vz
Ott. XX. 987., XIX. 264.

Napájení, n. = máčení, roztoky. Zach.
Test. 148.

Napal, a, m., tensor (de nominibus per-
sonarum). Rozk. P. 1116.

Nápalečník, u, m. = kruh; prsten. V z'o-
dějské mluve.

Na palicu, tanec. Vz Brt. P. n. 963.

Napapouškovaný = naučený. Nár. list.
1904. 210. 13.

Napapouškovat něco = něčemu se na-
učiti nerozuměje tomu. Us.

Napařený n. spařený. N. souhláska =
měkká! Rosa.

Naparfumováný seladon. Vlč. Lit. II.

2. 31.

Naparovať, e, m. = kdo se naparuje.
Rais. Lep. 110., 153.

Nápastný. Věci sú případné neb n-né
(existunt accidentia). Pat. Jer. 57. 16. Sr.
Nepastný.

Napatý. Rovný buď jako pila v rame-
nách n-tá (napiatá). Zvon IV. 13.

Napěněný čím. Sklenice (pivem) n-ná.
Rais. Lep. 106.

Napěnožec, žce, m. = kdo napíná nohu.
Prk. v Osv. 1886. 715. Vz násl.

Napěnožka, y, m. = napěnožec (nadávka).
Jrsk. VIII. 3. 271.

Napestřiti co = vyšperkovati. Nár. list.
1901. č. 305.

Nápěv lidových písní. Vz Brt. P. n.
XL. nn.

Nápěvně. Ton n. jistý. Brt. P. n. II.

Nápěvný sklon. Brt. P. n. II.

Napínač, e, m. = druh spuštadla ruč-
ničního, der Stecher, Schneller. Ott. XXII.
55b.

Napínáček, čku, m. N. nebo spoušť ruč-
nice, der Schneller. Ott. XX. 1017.

Napinadlo, a, n. = náčiní provaznické
Vz Ott. XX. 814b.

Napínák, u, m. = hever Kol. Her. I. 217

Napírání, n. N. údů. Kom. Did. 73.

Napití, n., haustus. Mill. 20a.