198

Národohospodářský. Národ. list. 1898.
č. 135.

Národomocný. N. reakce. Nár. list. 18. /9.
1900.

Národostní politika, složení státu, vy-
rovnání. Nár. list. 1903. č. 312. 13., 284. 21.

Národovectví, n. Nár. list. 1904. 201. 3.

Národoživný. N. země. Msn. II. 5.

Národožroutství, n. Národ. list. 1885.
č. 79.

Nárok, U, m. =soudní pokuta. XIII. stol.,
Friedr. 15. c., 25. Sr, Jir. Prove 186.

Nárokový. N. boubel (varietní), Samen-
cyste. Ktt.

Narostlina (výrostek), novotvar, neo
plasma, pseudoplasma. N. květákovitá, pa-
pilloma, Blumenkohlgewächs. Ktt.

Narození, n. Otvírá-li děcko hned po n.
ručky, bude štědré, zavírá-li je, bude la-
komo. Mtc. 1. 1897. 55. Pověry táhnoucí se
k božímu n. (ve Slez. ). Vz Vyhl. II. 15.

Na rózno. Chválu na rózno béřete. Ev.
vid. Joh. 5. 44. Vz Na různo.

Nároží, n. Vz Sběžiště (následuje).

Nárožník, u, m. = největší druh hřebíků
dvouhlavých, jimiž se upevňuje dříví hra-
něné. Vz KP. IX. 272.

Nártopřednártní. Hřbetní vazy n., liga-
menta tarsometatarsea dorsalia. Ktt.

Naručeť = naručesť. Jeden žáček n. počal
mieti otok nárokóv. Rhas. E. 78.

Náručí, n. Kto primnoho do náručia bere,
málo stlačí. Riz. 63.

Naruditi = rudým učiniti. N. kopie. Alx.
Hr. 117.

Narudovatý mramor. Lbk. 66.

Narůsti. Jsou lidé na světě, kteří si od
svých zvláštností pomoci nemohou, musí
býti takoví, jak na nich narostlo maso. Sá.
XIII. 23.

Náruživý v čem: v požitcích. Müll. 53.

Násada, y, f. = nasazená vejce (pod sle-
pici). Na n-dě seděti. Rais. Lep. 164.

Násadí, n = násada. Dšk. Km. 6.

Nasaditi koho nač. Kdyby kdo sluhy
n-dil na smrť (vydal). Hus II. 214.

Násadový buchar, der Stielhammer.
Jind. 11.

Násečový = z hedvábného brokátu. Baw.
Ar. v. 2765.

Násek, u, m. = naseknutí, scarificatio.
Učiniti četné náseky, pustiti baňkou, baň-
kovati, scarificieren. Ktt.

Nasekávač, e, m., vz Púšťadlo (zde).

Naschořovati. Co se n-la, než... (po
tajmu brala a prodávala). Hlk. V. 59. Srov.
Tchoř.

Naschvální rektor (učitel) = schválně ku
škole vydržovaný. Km. Did. 280.

Naschlválnosť, i, f., Geflissentlichkeit. Nár.
list. 1905. 8. 13. Sr. Naschvální v I. díle.

Naschvály někomu dělati = něco schválně
Sá. Prost. II. 172.

Nasiałam se Maryjanku, tanec v Tě-
šínsku. Vz Brt. P. n. 976.

Našik, u, m. = držák (dělá kovář). Vyhl.
II. 313.

Násilé = násilí. Ž. gloss., Ž. wit. 54.
11 a j.

Násilen, lna, o, vz Násilný.

Násilí jest důkaz slabosti. Vrch. Muš. II.
219

Násilnícky něco hubiti. Škd. Od. 23.

Násilnorodník, a, m. Mš. Vz Násilno-
rodný.

Násilomocně koho vázati. Msn. Od. 63.,
139., 326.

Našini = šivo, ševo. Slez. v Bezkydech.
Vyhl. II. 315.

Nasísati v I. Přisp. 564. Vz Nasýsati
v III. Přisp.

Naskočiti kam. Až bolesť na hrdlo n-Čí.
Rokyc. Post. 364.

Naskrovati = nachovati, naschrániti? —

komu nač. Naskrovej mi na střevíčky.
Vých. Slez. Čes. 1. XL 103.

Náský. Také v již. Čech. Holas. Pís.

Naslákať na koho = dolézati. Čes 1. XI.
323. Vz Sláčať.

Následek. Z malých příčin veľké n-dky.
Rizn. 166.

Následovati koho s čím = obtěžovati.
Já ťa nerád s tým následuju Val. Čes. 1.
XIII. 111.

Následovnosť, i, f., consequentia; nyní:
dôslednosť. Mark.

Nasléchati komu jak. Naslouchali mu,
jako p. páteru o kázání. Zvon II. 255.

Naslopati se jak = napiti se. Nažere a
naslope se ako to prase. Nár. sbor. 1903. 17.

Násmědý. N. tvář. Krist. 5^a.

Nasmieti se = nasmáti se. Dal. C. 3.
34. — čemu: něčí bláznivé útulnosti. Chč.
S. II. 142b.

Nasneděli (na-s-neděli), odtud: nasne-
dělek. Vz Litom. 41.

Nasouditi co komu zač. Bůh nám
n-dil smrť za podíl. Brt. P. n. 1145. — co
zač = usouditi. To se za spravedlivé na-
soudilo za přítomnosti horenského práva.
1717. M c. 1903. 17. — co komu. Súd
sklep mu nasúdil = přisoudil, řekl, že jest
jeho. 1717. Mtc. 1903. 16.

Nasoukati komu = natlouci. Kšť. Lid. 12.

Náspě, ě, f. Do té země jest jediná n.
Tand. Z. 168b.

Nasrati co. Nasral hromadiska. Nár. sbor.
VIII. 49. — kam: v nohavice. Frant. 5.
38.

Nasražený. Smetana je n-ná (drobek
sražená). Deštná. Mš.

Nastavší noc, lépe: nastalá. Mš.

Nástěnný malíř. Nár. list. 1903. č. 257.
13.

Nastohovati = nahromaditi. — Čeho
kde: zbraně. Kká. Sion. I. 105. Vz Stoh.

Nastoknutý = nastrčený. — nač. Jabľčko
n-té na štiapku (hůlce). Sbor. slov. VII. 112.

Nastoupiti nač, več (jak). Přísně na
sebe nastupovali = dotírali. Kom Cest.
205. Který toho roku nastoupil v tento úřad.
Tk. XI. 183. Příklad, na jakýž by nyní n.
chtěli. 1610, Zbrasl. 335.

Nastřabočiť sa = nastrčiti se, obléci. —
! kam. N sa do pluzně (blusy). Čes. 1. XII.
442.

Nástraha, y, f. Ty n-ho, co vozy pre-
kacuješ? Slov. Sbor. čes. 86.



	198

	Národohospodářský. Národ. list. 1898. č. 135. Národomocný. N. reakce. Nár. list. 18. /9. 1900. Národostní politika, složení státu, vy- rovnání. Nár. list. 1903. č. 312. 13., 284. 21. Národovectví, n. Nár. list. 1904. 201. 3. Národoživný. N. země. Msn. II. 5. Národožroutství, n. Národ. list. 1885. č. 79. Nárok, U, m. =soudní pokuta. XIII. stol., Friedr. 15. c., 25. Sr, Jir. Prove 186. Nárokový. N. boubel (varietní), Samen- cyste. Ktt. Narostlina (výrostek), novotvar, neo plasma, pseudoplasma. N. květákovitá, pa- pilloma, Blumenkohlgewächs. Ktt. Narození, n. Otvírá-li děcko hned po n. ručky, bude štědré, zavírá-li je, bude la- komo. Mtc. 1. 1897. 55. Pověry táhnoucí se k božímu n. (ve Slez. ). Vz Vyhl. II. 15. Na rózno. Chválu na rózno béřete. Ev. vid. Joh. 5. 44. Vz Na různo. Nároží, n. Vz Sběžiště (následuje). Nárožník, u, m. = největší druh hřebíků dvouhlavých, jimiž se upevňuje dříví hra- něné. Vz KP. IX. 272. Nártopřednártní. Hřbetní vazy n., liga- menta tarsometatarsea dorsalia. Ktt. Naručeť = naručesť. Jeden žáček n. počal mieti otok nárokóv. Rhas. E. 78. Náručí, n. Kto primnoho do náručia bere, málo stlačí. Riz. 63. Naruditi = rudým učiniti. N. kopie. Alx. Hr. 117. Narudovatý mramor. Lbk. 66. Narůsti. Jsou lidé na světě, kteří si od svých zvláštností pomoci nemohou, musí býti takoví, jak na nich narostlo maso. Sá. XIII. 23. Náruživý v čem: v požitcích. Müll. 53. Násada, y, f. = nasazená vejce (pod sle- pici). Na n-dě seděti. Rais. Lep. 164. Násadí, n = násada. Dšk. Km. 6. Nasaditi koho nač. Kdyby kdo sluhy n-dil na smrť (vydal). Hus II. 214. Násadový buchar, der Stielhammer. Jind. 11. Násečový = z hedvábného brokátu. Baw. Ar. v. 2765. Násek, u, m. = naseknutí, scarificatio. Učiniti četné náseky, pustiti baňkou, baň- kovati, scarificieren. Ktt. Nasekávač, e, m., vz Púšťadlo (zde). Naschořovati. Co se n-la, než... (po tajmu brala a prodávala). Hlk. V. 59. Srov. Tchoř. Naschvální rektor (učitel) = schválně ku škole vydržovaný. Km. Did. 280. Naschlválnosť, i, f., Geflissentlichkeit. Nár. list. 1905. 8. 13. Sr. Naschvální v I. díle. Naschvály někomu dělati = něco schválně Sá. Prost. II. 172. Nasiałam se Maryjanku, tanec v Tě- šínsku. Vz Brt. P. n. 976. Našik, u, m. = držák (dělá kovář). Vyhl. II. 313. Násilé = násilí. Ž. gloss., Ž. wit. 54. 11 a j.	Násilen, lna, o, vz Násilný. Násilí jest důkaz slabosti. Vrch. Muš. II. 219 Násilnícky něco hubiti. Škd. Od. 23. Násilnorodník, a, m. Mš. Vz Násilno- rodný. Násilomocně koho vázati. Msn. Od. 63., 139., 326. Našini = šivo, ševo. Slez. v Bezkydech. Vyhl. II. 315. Nasísati v I. Přisp. 564. Vz Nasýsati v III. Přisp. Naskočiti kam. Až bolesť na hrdlo n-Čí. Rokyc. Post. 364. Naskrovati = nachovati, naschrániti? — komu nač. Naskrovej mi na střevíčky. Vých. Slez. Čes. 1. XL 103. Náský. Také v již. Čech. Holas. Pís. Naslákať na koho = dolézati. Čes 1. XI. 323. Vz Sláčať. Následek. Z malých příčin veľké n-dky. Rizn. 166. Následovati koho s čím = obtěžovati. Já ťa nerád s tým následuju Val. Čes. 1. XIII. 111. Následovnosť, i, f., consequentia; nyní: dôslednosť. Mark. Nasléchati komu jak. Naslouchali mu, jako p. páteru o kázání. Zvon II. 255. Naslopati se jak = napiti se. Nažere a naslope se ako to prase. Nár. sbor. 1903. 17. Násmědý. N. tvář. Krist. 5^a. Nasmieti se = nasmáti se. Dal. C. 3. 34. — čemu: něčí bláznivé útulnosti. Chč. S. II. 142b. Nasneděli (na-s-neděli), odtud: nasne- dělek. Vz Litom. 41. Nasouditi co komu zač. Bůh nám n-dil smrť za podíl. Brt. P. n. 1145. — co zač = usouditi. To se za spravedlivé na- soudilo za přítomnosti horenského práva. 1717. M c. 1903. 17. — co komu. Súd sklep mu nasúdil = přisoudil, řekl, že jest jeho. 1717. Mtc. 1903. 16. Nasoukati komu = natlouci. Kšť. Lid. 12. Náspě, ě, f. Do té země jest jediná n. Tand. Z. 168b. Nasrati co. Nasral hromadiska. Nár. sbor. VIII. 49. — kam: v nohavice. Frant. 5. 38. Nasražený. Smetana je n-ná (drobek sražená). Deštná. Mš. Nastavší noc, lépe: nastalá. Mš. Nástěnný malíř. Nár. list. 1903. č. 257. 13. Nastohovati = nahromaditi. — Čeho kde: zbraně. Kká. Sion. I. 105. Vz Stoh. Nastoknutý = nastrčený. — nač. Jabľčko n-té na štiapku (hůlce). Sbor. slov. VII. 112. Nastoupiti nač, več (jak). Přísně na sebe nastupovali = dotírali. Kom Cest. 205. Který toho roku nastoupil v tento úřad. Tk. XI. 183. Příklad, na jakýž by nyní n. chtěli. 1610, Zbrasl. 335. Nastřabočiť sa = nastrčiti se, obléci. — ! kam. N sa do pluzně (blusy). Čes. 1. XII. 442. Nástraha, y, f. Ty n-ho, co vozy pre- kacuješ? Slov. Sbor. čes. 86.