199

Nastřapatěný. N. vlasy (rozcuchané, zje-
žené). Čes. 1. XIII. 381.

Nastřápati si čeho. Ces. 1. XI. 67.

Nástražka, y, f., laqueamentum. Rozk.
P. 2499.

Nástrojár, e, m. Hudební n. Nejed. 121.,
122.

Nastrojiti co komu: hody. Chč. S. I.
63b.

Nástrojový. N. ocel. Nár. list. 1902. č.
233. 2.

Nástlld, u, m. = nastuzení. Kbrl. Džl. 15.

Nasúditi, vz Nasouditi.

Nasurovělý lid. Hlk. IX. 147.

Nasušiti komu čeho: peněz (nashro-
mážditi). Rais. Vlast. 107.

Nasúti, vz Nasouti. Baw. Ap. 211^a.

Násva, vz Nášva.

Násvětlý =: drobet světlý. Hus. Šal. 82a,

Nasviniti komu = vynadati. Val. Čes.
1. XII. 43.

Nasvolaný. N. lidstvo. Msn. Od. 110.

Násypku, y, f. = čásť mlýnského nářadí,
do kterého padá hrubší melivo. Čes. 1. XI,
61.

Nasýsať, v I. Přisp. 564.: nasísati. Vz
Nazízati.

Našedivelý. N. obočí, obr, zeď. Tbz. V.
9. 200, V. 6. 274., V. 5. 151.

Našiditi se někoho. 1691. Hrubý. 236.

Našívati, vz Našiti.

Naškvířiti si co: jitrnice (upéci). Msn.
Od. 301.

Naškvořený. N. groše (nahrabané). Kká.
Sion. I. (II. ?) 40.

Našlapaný. N. polévka (hustá). Us.

Nášlapek, pku, m. Je mužovým n-kem,
ničím jiným. Sá. Pr. m. I. 60.

Našlapovati čím kam: pravou nohou
do předu (ji klásti). Mršť. Obrz. 99.

Nášlechetnější = nejšlechetnější. Ž. klem
Cant. Deut. v. 14. vz ná-.

Našňápati komu = natlouci. Zvon II.
225., III. 347. 712.,

Našpihovati co čím: vůz (potravinami).
1512. Arch. XIX. 100.

Našplechtati něčeho = natlachati. Rokyc.
Post. 335b.

Našpráchať co komu kam: v ústa =
naliti. Wtr. Sír. 107.

Našský. Po našsku. V VI. 1123. Brt.
Gr. oprav v. Bl. Gr.

Našský = domácí. N. sukno. Val. Ces.
1. XII. 487.

Našťárati = nalézti. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. X!. 141.

Naštlapek, pku, m. Dostával n-pky a
zajede od koní. 1661. Mus. 1903. 71.

Nášva, y, f., suffragium. Rozk. P. 2296.

Nátah, u, m. Psí n-hy = nemoc dětská;
dítě se natahuje, až mu kostky pukají. Slez.
Vyhl. II. 208.

Natahač, e, m. Jím se ráfy natahují na
kolo. Slez. Vyhl. II. 313.

Natáhati co kam: někam hlavu = na-
tahovati. Dšk. Km. 54

Natahovač, e, m. Krátký a dlouhý n.
palce, museulus extensor pollicis brevis et
longus, Strecker de sDaumens. Ktt.

Natahovati. Víc se nenatahuj. než se
můžeš přikryti. — koho jak. Áby lidí
vejše nenatahovali (víc na nich nechtěli).
Arch. XX. 507. — co kam. Sklo do oken
natáhnouti. Sá. VIII. 18.

Naťatý = napilý. Val. Ces. 1 XIII. 372.

Natejčiti = přiholiti se, přitrefiti se, po-
stavili se v cestu. Kdo by si byl pomyslil,
že se tohle může n. Litom. 49.

Nátek, a, m. A'n by rád utekl (ná) teka,
sotně se hbe, nohy vleka. Alx. Šf. v. 4.
(List. fil. XVIII. 380).

Natělený = tlustý. Dšk. Km. 14.

Nátělníček, čku, m. Trikový n. Nár. list
1904. 30. 6.

Nátěnko. Přízi setkati v n-ka nebo hrubší
plátna. Vlasť. I. 158.

Nátěr: dehtový, dřevěný, klihový, mine-
ralní, olejový, vodový. Vz KP. IX. 277.

Náterník = ňátra, ňadra. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Nátice, nátčice = nátka. Kšť. Lid. 5.

Nationalism-us, u, m. Jg.

Nationalista, y, m. = pěstitel národost-
ního vědomí. Lir. I. 629.

Nationalistický duch. Lit. I. 434.

Nátka. Říkáni na nátku. Vz Čes. 1. XII
432. Sr. Nádcha.

Nátkový. N. koření: odolen, kozlík, bal-
drian. Nár. list. 1902. č. 218. 3.

Natočiti si čeho, co odkud. Z těch pra-
menů si natočil to jmění. Rais. Vlast. 216.

Na to zme tu kopaničku kopali, tanec
Vz Brt. P. n. 888.

Natrápiti, sr. Natrápenie.

Natrium. Sr. Vstnk. XIII. 356. nn.

Natriumamid, u, n., v lučbě. Vstnk. XII.
418.

Natriumethylat, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 712.

Natrký nač: na mozek. Msn. Od. 278.

Nátrubečný sosec, na konci trubičky.
Jos. Jehlička.

Nátrubkový. N. roura. Nár. list. 1904.
154. 11.

Nátržník, u, m., rostl. Vz Přetržník.

Natuhlý, drobet tuhý. Při mně není nic
natuhlého. ' Hlk. XI. 212., IX. 124.

Natvářka výsměchu. Kká. Sion. II. 140.

Naučený v čem. Půh. brn. IV. 139. (1464. ).

Naučiti se čeho: obyčejóv a mravov
tatarských. Mill. (Výb. II. 552). — Ev. ol.
168. — se co. Hus. Post. 359. Sr. Zastaralý.
— koho k čemu. Když jej k tomu naučil.
Baw. Ar. v. 1883.

Nauka —: katechismus. (Snoubenci) šli
(k p. farářovi) na nauky. Slez. Vyhl. II. 69.

Naukájeti se čím: láskou. Msn. Od. 348.

Na umělý = neumělý. Vz Ne (zde), Mš.
Slov.

Naumluvník, a, m., accusator. Rozk. R.
78. V Rozk. P. 994.: navinovník.

Nav. Sr. Mš. Slov.

Nával. Náchylnosť ku krevním n-lům. Ktt.

Návalek, lku, m. = uzlovité n-lky, knol-
lige Wülste. Ktt.

Navaliti co: víno (nakládati), Mtc.
1903. 320.; dáti, poslati; komu =: spílati.
V zoděj. mluvě. Čes. 1. XI. 142.