200

Návalně vichry hrnou se. Msn. Od. 82.
Navarhanělý límec. Tbz. V. 6. 63.

Navariti co komu. Čo si urobí, to bude
mať; čo si navarí, to zjie. Rizn. 168.

Navázati co. Musíš n. konce = dopiti
a znova si dáti naliti. Litom. 49.

Navazování, n. = žehnáni, čáry. Rokyc.
Post. 46a.

Návdanek, nku, m. = nadávek. Us. Mš.

Návečerní obrat nebes. Zvon IV. 9.

Návěj. Květ svěží návějemi rosy. Zub.
Még. 40.

Navěřiti se. (Dříve) nenavěřila sa na-
chválit Janka (nemohla se ho dost vyna-
chváliti). Val. Čes. 1. XI. 275,

Návesní dvéře = vedoucí na náves.
Litom. 61.

Návesník = ves. V zloděj. mluvě. Čes.
1. XI. 141.

Návesský lid. Hlk. IX. 209.

Návěška, y, f. = motouzové ouško připí-
nající bič k bičišti. Hruš. 158.

Návetech = velmi vetech. Čím hrnek (třep)
z mlada (z novu) navře (najde), tím i d.
voněti bude. Lék. B. 30. a.

Naveženina, y, f. = navežený násyp.
Tbz. V. 4. 255.

Navidamoči = patrně. Muki (mouky)
n. ubývalo. Spiš. Sbor. slov. 1901. 83.

Náviece, náviec = nejvíce. Dal. J. 230.
Sr. Mus 1875. 129.

Navíječ, e, na. = část přadacího stroje.
Ott. XX. 602.

Návisť, i, f. K chudým přátelóm bývaj
ščedr wyernu Dawyffczy (návistí) v jich núzi.
R. otc. P. 291. Sr. Nenávisť, Navistiti (násl. ).

Navistiti. K svým chudým přátelóm mile
bývaj ščedr, věrú navisti (navštěvuj) jich
núzi. Výb. I. 917. 33. Mš. myslí, že tohoto
slova nebylo a správné čtení má R. otc. P.
291. Vz předcház. Návisť.

Návistník, a, m, aemulus. Mam. V.

Navjekjámen = na věky amen. Vých.
Čech. Mus. 1863. 334.

Navlačovaný, bauschig. N. oděv. 1557.
Hrubý 185.

Návladce, e, m., vz Návladní.

Navlhavosť, i, f. N. příze. Vz Ott. XX.
724a.

Navlnělý. N. kadeře. Tbz. V. 6. 344.

Návní kosť´= bulka vyrostlá kdekoliv na
těle. Us. Vz Nár. sbor. VIII. 143. N. či laská
kosť sejde, potíráš-li ji, když jde měsíc
dolů, kostí, kterou jsi někde zdvihl. Mtc.
1. 1897. 62.

Navoliti. Nemoh sem se n. jíst. Již. Čech.
Nár. sbor. VIII. 20.

Navoněný, parfumiert. N. kavalír. Nár.
list. 1885. č. 61.

Navopnat = naboptnati. Čes. I. XII. 14

Navrátil Fr. Dr., spisov.

Navražditi se, sich satt morden. N-li
se do sytosti. Hol. Met. II. 525.

Navříti. Navrel mu hřeben (nahněval sa).
Rizn. 176.

Navrňúchať sa. Nech se mucha n-chá.
Brt. P. n. 736 Sr. Vrnčeti.

Navroubiti někde drahně vrubů. Zvon
III. 228.

Navršený. N. vášnivosť. Nár. list. 1904.
141. 13.

Návsí, n. = dědina, občina. Na Těšínsku.
Vz Vstnk. X. 560.

Navšakdní, quotidianus. V n. službě.
B. mik. Act. 61. (Jir. ).

Navšake. A syn tvuoj příde také, jehož
ty žádáš n. Vít. 38b. (MŠA

Návštěv = návštěva. Jíti na n. Vých.
Čech. Sb. D. 18.

Návštěvnice, e, f. Nabídl své n-ci sedadlo.
Pokr. 1885. č. 353. — Tbz. XVI. 388.

Návštěvnictvo, a, n. Vrch. Muš. I. 31.

Návýše = nejvýše. Ž. klem. 20. 8. Vz ná-

Na vzchod slunečný = východní, orien-
talis. Mill. 11. N. krajina. 9.

Navzvýšiti koho. Chvalte a navzvyšujte
ho. Ž. pod. Puer. Dan. 3. 57. — Ž. kap. č.
36. 35. (Mš. ).

Nazaretský. N. kolej (kazatelna) zaří-
zená poč. XIV. stol. kupcem Křížem (vedle
něm. techniky). Dolen. Pr. 392.

Nazdarmo = nadarmo. Viděla, že všecko
líčení n. jest. Neveč. (1773. ).

Nazdřhaný = odněkud urvaný. Sláma
s fůr n-ná. Val. Čes. 1. XI. 434.

Nazgýbjať něčeho = usilovně naspořiti.
Val. Čes. 1. XII. 45.

Nazhužvjať = houževnatě naspořiti. Val.
Čes. 1. XI. 226. Sr. Zhúžvjať

Nazima. Vod (od) n-my do n-my (od
podzimku). Dšk. Km. 51.

Nazírati kam. Duše má se nazřieti v zr-
cadle slova božího. Chč. S. II. 239a.

Naziznút, nazizati někam = nahlédnouti.
Val Nár. sbor. VIII. 37. Sr. Nasýsati.

Nazlátlý = barvy zlaté. N. víno. Kká.
Sion II. 235. N. hněd. Ib. I. 192

Nazlobeně. Jeho neopětované, s Bohem'
znělo chabě, n. Mod. kn. 1898. 69.

Nazmar = nazmar. Baw. I. v. 1255.

Náznatek, tku, m., Vorkenntniss. Mark.
Neujalo se.

Naznati. Pročež naznáno, že... (uznáno,
usouzeno). 1720. Mtc. 1903. 16.

Názor, u, m. = představa předmětu vněj-
šího, sinnliche Vorstellung, nyní: počitek, po-
dtek, vjem. Čad. 87., 44.

Názorový zvrat. Nár. list. 1905. 5. 18.
N. obrat. Nár. list. 1905. 6. 9.

Nazoviskové, neut. adj., philacteria, n.
Mam. A. 31b. Asi koření, které milého při-
bavuje. Mš.

Nazpětohebký, naUvtovog, zurückschnel-
lend, elastisch. N. tuk. Msn. Od. 312.

Nazřiedlník, u, m., specularis (inter
lapides). Rozk. R. 56. V Rozk. P. 95.: ná-
zřiedlík.

Nazvati s inft. Nazval jej (pytel s penězi)
býti smrtí. Frant. 14. 47.

Nazvěstovati (komu čeho). Mam. F.
85b. 2.

Nazývanie, n., invocatio. Mill. 26a.

Nazyvovati co: něčí jmě. Pror. ol. 36^a.
Isa. 45. 3. Vz Nazvati.

Nažachorený jak: Rubáč n-ný jako
buben. Smíš. 17. Sr. Nažachořiti. VI. 1134.

Nažehlený. N. děvče (vyparáděné). Rais.
Lep. 58.