201

nd m. mb = bandor (brambor). Krknš.
Světz. 1874. 8.

ndě m. nje (nge): anděl (anjel, angel).
Us. Jir.

Ne; e se odsuje před u a toto se dlouží:
neumělý, n`úmělý a další změnou naumělý;
neužil, n`úžil. Alx. e se odsouvá a zbylá
samohláska se dlouží: n`óchabil, Ap., n`ó-
tratil, Ráj duše, n'óbřezán, Leg. o sv. Dor.,
n`ótpočinúce. Alx.

Ne. Ku kterému slovu pojí Pal. záporné
ne. ? Před slovo popírané, ne k slovesu věty.
Válka počala ne v Rakousích, ale v Bavorsku.
Vz Mtc. 1901. 374.

Ne = než, ale. Ne v tomť nechci odmlú-
vati. N. rada 123.

Né. A né a né to udělat (nechtěl to žád-
ným způsobem udělati)! Kšť. Lid. 6.

Né = nýbrž, ano. Páni potom mu nechtěli
dvořiti, né ani za krále chtěli jmieti jeho.
Výb. I. 472. 3. Divná, né i strašlivá věc sě
byla přihodila. Pulk. Lobk. k. 33. Křesťané
ze všie země, né takměř ze všeho světa,
běží. Pulk. Lobk. k. 3. Kto ohýrá, takový
i komuť dá pokoj, né í soběť neučiní po
koje. Št. N. 1873. 15. 8. O co se pokusiti
všemi obyčeji liknují, né více pravím, že
přede vším utiekají. Řeči Příbr. Han. 53.

ne-, praefix. Vz Ne v II. 100. ku konci.

ně- se odmítá u: kdo, co atd. Pakli by
co učinil proti mistróm. 1442. Pr. mal. 72.,
Mš.

-ně příp.: studně, parně, lišně atd. Vz
Dšk. Km. 14. — Příp. -ně místo -na: ko-
várně, lékárně, pazderně, sušírně, kůlně m.
kovárna atd. V Litomyšl. Vz Litom. 24.

Nebarvící šťáva. Nár. list. 1903. č. 163. 3.

Neházen, zně, f. Mladí jsú podle vuole
své v n-zni. Chč. S. I. 36a.

Nebe. Dáti někomu nebe (usmrtiti ho).
Tbz. V. 6. 320. Do nebe křídel není a do
země cesta blízká. Hlavn. 65. Nič takového
nepadne z neba; Keď to nešlo s nebom,
spojil sa s peklom. Rizn. 63.. 168.

Nebečistý, himmelrein. N. mysl dívčí
(čistá jako nebe). Nár. list. 1884. č. 345.

Nebedajný pocit, sen (s nebe poslaný).
Zr. Čes. 117., Zr. Kom. 135.

Nebesklonný. N. záře. Msn. Hym. 72.

Nebeskotoký. N. Ajgyptos. Msn. Od. 63.

Nebeský V. Sr. Lit. I. 684., 808.

Nebesnôsť. Obloha n-sti. Hlk. VI. 100.

Nebestrnmý. N. skála. Tbz. XP. 7.

Nebesvod, u, m. = nebe. Msn. II. 130., Od.
169.

Nebevládce, e, m. Kká. Sion. I. 36.

Nebezpeč, e, f. = nebezpečí. Nedobrý
tvar a utvořený jako zášť m. záští. Mš.

Nebezpečenství, n. N. má krídla. Jrsk.
VIÍ. 2. 9.

Nebezpečství, n. Pat. Jer. 128. 11.

Nebezpřímný. Čemuť jest n-mná ne-
milosť. Krist. Šf. 63. Šf. dodává: Snad
omylem m. bezpřímná. Mš.

Nebiskupský. N. město (biskupu nepod-
dané). Mtc. 1903. 314.

Neblahodatný. N. země. Msn Hym. 79.

Neblaze. Žena n. vábná. Kká. Sion í.
187.

Neblížiti komu = neubližovati. Mor. Kmk.

Nebo = že, protože (spojka příčiny). Či
oko tvé nešlechetné jest, nebo já dobrý
jsem? Ev. ol. XXXI.

Nebodaj = tuším. Ale n. to bude mäkko.
Sbor. češ. 51.

Nebóh, a, m. Hus. Er. I. 69.

Nebohatstvo, a, n., inopia, chudoba, ne-
dostatek. Ž. kap. č. 33.

Nebohatý, inops. Ž. kap. č. 34. 10.

Nebohozrozený. Msn. Od. 127., 356.

Nebojata, y, m. = nebojácný. Zvon IV.
631.

Nebo ti = nebot. Vezři na nepřátely mé,
nebo ti rozmnoženi jsú. Z. wit. 24. 19. Z.
brn. má: neboť, klem.: nebo. Modlte se
podnoži z noh jeho, nebo ti svata jest. Ž.
pod. 98. 5.

Nebozezovitý, trepanförmig. Ktt.

Nebožátečko, a, n. Frant. 17. 31.

Nebožčíček = ubožáček. Chč. S. II. 228b.

Nebožic, e, m. = nebožtík. Půh. brn. III.
107.

Nebožtíček, čka, m., zdrobn. nebožtík.
Faust. 181.

Nebrzek. Hus. Er. III. 140.

Nebť, enim. N. jest byl. Millí. 10.

Nebujavý. Tělo krotké, n-vé. Řeči Příbr.
Han. 53.

Nebydlijící, inhabitabilis. Od lidí n. =
neobydlitelný (pustý). Pat. Jer. 135. 34.

Néc = né Vz Litom. 37.

Necařka, y, f. = žena (dívka) zhotovující
ženám vlasové sítky (Netze). Vepříkov. Vz
Čes. 1. XI. 333., XII. 254.

Necelý. Byl nějaký n., a proto nechtělo
se mu do práce. Šá. Pr. m. II. 42.

Necitelník, a, m. Tkč. Č. pov. II. 36.

Necitedlno. Čechové mají pod tají, n.
hledět zacho\ati národ na budoucí čas. Jg.
Lit. I. 602.

Necitelný ke všemu. Rais. Lep. 436.

Neckejší doba = nynější. Dšk. Km. 47.

Něcota, y f. = jestota. Mark

Necoudný host. 1604. Čes. I. XIII. 344.

Nectivý. N. chovám (čest nezjednávající).
1566. Tk. XH. 164.

Necvičenec. Vyhl. Obrz. 184.

Nečas Jan, spis. a básn. Vz Vyhl. I. 91.,
Flš. Písm. 709.

Nečasně sněm položiti = vnečas. Arch.
XX. 128.

Nečasový. N. úvaha. Zvon III. 391.

Nečilen, insensibilis. K zemským žádostem
vešken byl se učinil n-len. Ev. ol. 64.

Nečinitel, e, m. Pat. Jer. 14. 4.

Nečista. Dšk. Km. 7.

Nečitedlně = nezřejmě. Chč. ol. 199^a.
Všecko d. vejde do nejhlubších stran tě!a.
Zach. Test. 122.

Nečitnosť, i, f., anaesthesia. Ktt.

Nečlověk, a, m. Hus. III. 136.

Něčso = něco. Dal. C. M. 19. 9. N. jiného,
n. nového, n. toho povědí. Pat. Jer. 70. 7.,
137. 29., 93. 4. N. (= trochu) k tomu po-
dobné věci. Chč. S. II. 273b.

Nečutedlně = nepozorovaně. Ty věci.
ďábel rozsívá n. ve spaních. Chč. S. I. 57