203

Nedvídek Jos., prof. a spis. 1843. —-29. '9.
1902.

Nědy = nikdy. Val. Čes. 1. XI. 228., XII.
43. Nědy hůř. Čern. Z. 281.

Nedýehavosť, i, f., Apnoe. Ktt.

Neerbovní člověk. Arch. XIX. 491.

Nefakultista, y, m. Aby tomu rozuměli
i n-sté (neodborníci). Šf. v Pal. Záp. II. 53.

Neforemný = nevhodný. N. důvod. Fel.
17.

Něgarať = neštouchati. — kam. Něegaruj
do osůuv, to tě nepoštipu. Slez. Vlasť. I. 226.

Negrammotný = neznalý ani čtení ani
písma. Nár. list. 1901. č. 306.

Negroid, a, m. = černoch. Stan. III. 182.

Negroidní typ v Africe. Stan. III. 182.
Vz předcház. Negroid.

Negruntovní (nepodstatná) zpráva. Arch.
XX 258.

Nehaňhlivý. Spiš. Sbor. slov. 1901. 83.

Nehda kaký. Ze psa nehda z kakého
jeden póhon. Kn. rožm. 176.

Nehet. Toto slovo je v Opavsku neznámo;
i lidé mají pazneht a ještě častěji páhnozt
(z: paznohet). Hauer. 9. By tě nehet rozsadil!
Rokyc. Post. 142b. Sr. Bodaj tě vlci! Zbyt-
nění nehtů, onychosis, onychauxis, Nagel-
hypertrophie. Ktt.
Nehloubavý člověk. Müll. 111.

Nehnutný, unbeweglich. Rozb. I. 195.

Nehoda. Jde-li ti vstříc někdo s nádobou
prázdnou, stihne tě dojista n. Mtc. 1. 1897. 9.

Nehoden, dna, o, vz Nehodný.

Nehodný k čemu: k jídlu. Čes. 1. XI. 222.

Nehomogenní směs kapaliuy a plynu.
Vot. 51., 243.

Nehořlavý plyn. Ott. XIX. 831b.

Nehorní věc = netýkající se hor (dolů).
1515 Arch. XIX. 304.

Nehostinnosť, i, f. N. lesů. Jrsk. III. 168.

Nehostně. Um. roudn. 2557.

Nehřích, u, m. Hus. Post. 214b.

Nehtíček, čku, m., zdrobn. nehet. N. ro-
hovky, onyx, unguis cornea. Ktt.

Nehtík, u, m., zdrobn. nehet, onyx, unguis.
Ktt.

Nehtohadač, c, m., divinator per ungues.
Mam. A. 34b.

Nehtový. N. nůžky (na nehty, ) Nagel-
scheere, vřed (zánět vaziva vedle nehtu),
paronyeliia, Nagelgeschwür. Ktt.

Nehudebník, a, m Müll. 54.

Něhyplně hleděti. Tbz. III. 2. 34S.

Nechabný Ares. Msn. Hym. 60. (neocha-
bující).

Nechajť. Baw. E. v. 2858., J. 850.

Nechajžť. Baw. E. v. 2796. a j.

Nechápavost', i, f. N. význam, Asymbolie.
Ktt.

Nechatelný. Greg.

Nechati s inft. Přikázal, bychom těch
všech póhonóv nechali státi. Půh. ol. II.
451. (1415. ). Aby toho tak nechali státi.
Půh. brn. III. 334.

Nechcija = neřkuli. Nedám vám ani
krópe (kroupy) z jelita, n. celý jelito. Lišeň
Mtc. 1902. 436.

Nechčasný = nešťastný. Us. místy. Mš.

Nechčestí = neštěstí. Domžl. Šb. D. 17.

Nechoutka, y, m. = komu se nic nelíbí.
Čes. 1. XII. 463.

Nechovalý. Paní n-lá, s Bohem nesmířená.
Zvon III. 390. Taková n-lá mátě. Zvon III.
248.

Necht, u, m. = nehet. Dšk. Km. 18.

Nechtíti čemu. Panáčka neznáme a ne-
víme, proč mu děvče nechce. Světz. 1895.
51.

Nechtivosť, i, f. N. k něčemu. 1617.
Hrubý. 215.

Nechtiž. Liber nemám žádných, n. ša-
fářka váží, nač chce, však se mohou kameny
u kováře zvážiti. Cern. Z. 308. (1634. ). Vz
Nechť.

Nechuta. Kuchařka od p. N-ty (nadávka).
Ml. Bolesl. Čes. ). XIII. 177.

Nechváliti si kde. N-lil si v Náchode.
Zvon III 726.

Nechvíle, e, f. Proti n-li reptal jsem.
Hus. I. 227.

Neimpressionistní rozklad barev. Nár.
list. 1903. č. 154. 13.

Nejasnozrakosť, i, f. ametropia. Ktt.

Nejcnejší = nynější, moderní. To píseň
je n. Dšk. Km. 47.

Nejedlý Jan dr. Lit. I. 482., 927., II. 867.
Čad. 118., 123., Vlč. Lit. II. 2. 100., Bílý
Obr. 97. - N. V. Lit. I. 925. — N. Zden.
dr., spis. Zvon IV. 42. — N. Vojt. Lit. II.
867.

Neješitnost', vanitas Mam. A. 36b.

Nejetie, n. Pass. 357.

Nejistnosť, i, f., incertitudo. Rozk. P. 1372.

Nejnější = nynější. Arch. XX. 449.

Nejpříď, vz násl. Příď.

Nejprvičky = nejdříve. Člověk neví, co
n. platiti. Čern. Z. 183. (1649. ).

Nejsnáze. Us. Vz Snáze, Snadno.

Nejšle, vz předcház. Mejšle.

Nejtížeji m. nejtíže. Čern. Z. 116.

Nejzáď vz násl. Příď.

Někake = nějak. Baw E. v. 2346.

Někako, aliquantuluin. Mam. F. 85^b.

Nekámen, e, m. Šli jsme kámen nekámen.
Us. Viz Kámen.

Nekartelovaný závod. Nár. list. 1904.
43. 9.

Nekejší = nynější. N. leta je bída. Dšk.
Km. 47.

Nekeř, e, m. Šli jsme keř nekeř. Us.

Neklamatelný v VI. 1172. před Neskleslý
oprav v: nesklamatelný.

Někmotr, a, m, Kmotr, někmotr, s hrušky
dolův (ať je kdokoli). Slov. Vlasť. I. 229.

Nekola Fr., prof. a spisov.

Několikaarchový rukopis. Čch. Kv. 112.

Několikadenní ferie. Čch. Kv. 130,

Několikahodinový. N. řeč. Pokr. 1886.
č. 20.

Několikalánový dvůr. Tbz. V. 6. 74.

Několikaliberní. Us.

Několikařeménkový karabáč. Tbz. V. 5.
208.

Několikerohlasový zpěv. Tbz. V. 5. 61.

Několikeronásobný teras. Nár. list.
1885. č. 65.

Několiknáctekrát se to stalo. Fel. 116.