Předchozí (206)  Strana:207  Další (208)
207
Nepřeměrlivosť, i, f. Nekonečná n. Vz
Cád. 127.
Nepřepití, n. Dal jim píti k n. Tbz. V.
1. 283.
Nepřeplacený. N. věc. Lit. II. 30.
Nepřestanně něco činiti. Koll. Cestop.
Nepřevážný. N. studnice. Hrubý. 175.
Nepřevědný. Mš.
Neprevít, u, m. Ten n. měl jste vyhodit.
Pittn.
Nepřijetný = nepřijatelný. N. stanovisko.
Mus. 1903. 570.
Nepříklad, u, m. = zlý příklad. Chč. S.
I. 100a.
Nepříkladně žíti. Tk. XII. 164.
Nepříkladný život a peský. Chč. S. Ia.
Nepřímkový. N. plocha. Ott. XIX. 935.
Nepřímelý = nemající se k světu. Litom.
50.
Nepřimluviti se k čemu. Dal. C. II. 37.
Nepřítomí, n. = nepřítomnost. N. něčí.
Stan. I. 183.
Nepřítomnota, y, f. - nepřítomnost. N.
páně Msn. Od. 323.
Nepříznosť, i, f. = nepřízeň. NB. č. 106.
Neprobyšúcný. Flegmatikus jest spanlivý,
lení, n-ný, slin plný. Rkp. lék. Jhr. 3a.
Neprocitlivý sen, z něhož nelze procit-
nouti. Jir. Auth. III. 11.
Neprodernosť, i, f. Vz násl. Fr. Tomsa.
Neproderný. N. síť (z níž nelze se pro-
drati). Fr. Tomsa.
Neprohlédavý člověk. Juda. 14.
Neprominutelně někoho trestati. 1649.
Schulz. 91.
Neproslýchavý. N. stropní konstrukce.
Nár. list. 1904. 107. 18.
Neprostranně. R. otc. P. 144.
Neprostranný. Um. roud. 1389.
Neprotivný. Raj. d. (Mš. ).
Neprovedný = čeho nelze provésti,
undurchführbar. Us.
Neprůmyslný. N. končiny. Pokr. 1885.
č. 5.
Neprůtržný, undurchdringlich. N. mlha.
Msn. II. 368.
Nepu! = neříkej, nepovídej. V zloděj.
mluvě. Čes 1 XI. 141.
Nepukalka, sal vinia, rostl. Vz Ott. XXII.
569.
Nepukavitý. N. mechy, phasceae. Ott
XIX. 676.
Nérači = nejraději. Lišeň. Mtc. 1902. 442.
Nerad, u, m., rybník u Fryštátu. Vstnk.
X. 559.
Neraditi. Šf. Uč. 68b.
Neradostně k něčemu se odhodlati. Gb.
Slov. III.
Neřádstvo, a, n. N. a nelad Věst. X.
472.
Nercili, vz Nerci.
Nerejdný. Voli sou n-dní (nedají sebou
dobře rejdovati). Deštná. Mš.
Neřest', i, f. Když ryby na tření nebo
na n-sti jsou. Arch. XX. 505
Neřestný. Hospodářství n-né, škodné
Neřídkokráte čteme. Světz. 1886. 434.
Nerky. Cos měl na oběd ? Bibry, hamry
a skopové n. Slez. Vlasť. I. 232. Sr. VI.
1169.
Něrobíš, e, m. Na sv. N-še = nikdy.
Slez. Vlasť. I. 231.
Nerodička, y, f., nullipara, die Nicht-
gebärende. Ktt.
Neroditelný, infensus. Greg. Sr. Neroditi.
Nerouč. Kdo pluhem zápasí, n. se péra
chápe třesoucí se ruka jeho. Jakb. Mar.
40.
Neroušný = neslušný, nenáležitý. Deštná.
MS.
Nerovenství, n. = nespravedlnosť, křivda
To n. šlo mu od jeho nepřátel. Chč. S. I
103a.
Nerovnoprávnosť, i, f. Nár. list. 1903.
č. 270. 13.
Nerovnoprávný. Us.
Nerozbornosť, i, f. Sbor. čes. 205.
Nerozčetný. N. celování. Mark.
Nerozdílnovolnosť = volnosť ke všemu
tomu, co by se rozkázalo. Knst. (Bílý Obr.
61. ). Sr. VI. 1170.
Nerozhodnutý. Dlouho tam stála n-tá
chybně m.: nerozhodná, vahajíc. Mš.
Nerozkrušný kov, n. odění. Msn. II. 357.
Nerozliti. Nerozlívej = nepřiznávej se.
V zloděj. mluvě.
Nerozomnosť čeho, k čemu = neporo-
zumění čemu.
N. slov. Chč. S. L 126a.
Nerozpačlivý. Kar. 87.
Nerozpačný = kdo se nedá uvést v rozpaky.
Baw. T. v. 841. Sr. Nerozpačlivý.
Nerozsudek, dku, m. (neujalo se). Mark.
Nerozuma, y, m. = nerozumný člověk.
Počíná si jak n. Tbz. VIII. 325. — Čch
Kv. 39., Hav. Chamr. 24.
Nerozumětedlný, irrationabilis. Pat. Jer.
74. 13.
Nerozstřásný. J. Dk.
Nerozvážlivec, vce, m. Tbz. II3. 330.,
III.   2. 308.
Nerud = nerůda. Mark. Neujalo se.
Neruda Jan. Sr. Věst. IX. 18 nn.. Zvon
IV.   586., Obz. lit. III. 77., 90., 107. Studie
jeho vývoje a díla od F. V. Krejčího. Po-
suzeje Arne Novák v List. fil. 1902. 304.
nn.
Nerůdě, ěte, n. = nerůdné dítě. Lit. II. 571.
Nerůdně. Otevřela n. (nechutně). Zvon
II. 24. N. odpovídati. Rais. Vlast. 288.
Nerudný člověk a nepovolný. Arch. XXI.
364.
Nerúšeti. Vz List. fil. X. 271.
Nerýmnosť, i, f., Reimlosigkeit. Jeř.
Rom. básn. 227.
Nesamočinný. N. brzda, niehtselbst-
thätige Bremse. Jind. 8.
Nesamohláskový sonant (1, r). List. fi
1903. 226.
Nesbedný. Chč. S. II. 243a. Vz Nezbedný.
Nesbližitelný. Škod. II2. 20.
Nesbližný. N. paže Aiantovy (kterým
nelze se blížiti). Škod. II2. 139.
Nesčastně = nešťastně. N. něco držeti.
Pulk. Lobk. k. 13.
Nesčastný = nešťastný. N. rada 2106.
Nesčestie = neštěstí. Tkadl. II. 7.
Předchozí (206)  Strana:207  Další (208)