213

Nitroktanol, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 47.

Nitrolbový. N. zánět, endocranitis, peri-
pachymeningitis; zánět okostice n-vé, pach.
cerebralis externa (hnisavý, suppurativa,
kostnativý. ossificans). Ktt.

Nitrooktylen, u, m., v lučbe. Vz Vstnk.
XII. 47.

Nitromočovina, y, m, v luobě. Vz Vstn.
XII. 53.

Nitromozkový. N. obrna, paralysis en-
docerebralis. Ktt.

Nitropateřní. Krvavý zánět okostice n,,
pachymeningitis spinalis haemorrhagica ex-
terna. Ktt.

Nitropentan, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 46.

Nitrosolátka, y, f., v lučbě. Vz Vstnk.
XII. 131.

Nitrososloučeniny, f., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 129., XII. 47.

Nitroušní zánět, otitis intima. Ktt.

Nitrovědný poznatel (duchový). Ott. XXI.
342.

Nitrožilní choroba. Slov. zdrav. 275a.

Nitrský biskup (nitranský, z Nitry). Půh.
oí. II. 572. (1418. ).

Nivka, y, f., zdrobn. niva. Arch. XX.
460.

Nizač = za nic. List. fil. X. 255.

Nízkejles (N. kora) = hra s kaménky.
Vz Čes. 1. XIII. 69.

Nízko, a, n. = nízkosť. Zhrdnuv nízkem
planiny. Mark.

Nízkočelec, lce, m. Stádo n-lců. Krs.
Ten. III. 57.

Nízkočelý. Čch. I. Pov. 226.

Nízkokasanka, y, f., ßa&vt; o>vog. Msn.
II. 163.

Nízkokrový. Mark.

Nizkopalučný. N. krajina. Msn. II. 151.

Níž, e. f. = nížina. V níž se ubírati. Mark.

-no příp.: sudno, strno. Dšk Km. 13.

Nobiliťovaný měšťan. Kol. Her. I. 16.

Noblbál, u, m. Arangérn-lů. Zvon III. 347.

Nobo = nebo. Slov. Plk. N. zák. Mat. 6. 21.

Noc. Červená noc = štedrý večer. Bavo-
rovice. Kub. List. fil. 1902/250. Noc za-
krývá vše jako smrť. Tbz. III. 1. 124.

Nocar Adolf, spis., nar. 1841. Vz Ott.
XVIII. 388.

Nocenka, y, i, rostl. Vz Ott. XVIII. 388.

Nocenkovitý. N. rostliny, nyctagyneae.
Vz Ott. XVIIÍ. 512.

Nocleh = poskytování noclehu král.
úředníkům a služebníkům, hlavně lovcům
a psářům (poplatek). Mus. 1902. 24.

Nocliba, Nočena = Luna! Rosa. Sr.
Nočena.

Nocovati. A tu nocovachme. Kar. 42,

Nocovka, y, f., rostl. Vz Mnohokvět.

Nocula, y, f., = divá žena, podobná
Půlnočnici, odnáší děti pozdě v noci venku
běhající. Vz Kšť. Poh. 106.

Nočiňo = ? Dyž n. tikne, to ho třeba
pobit. Slez. Vlasť. I. 226.

Nočna, y, f., nocturnus (cantus). Rozk.
P. 2280.

Nočnice, e, f., nycthantes, rostl. Vz Ott.
XVIII. 389. — N. = noční strašidlo. Slez.
Vz Vyhl. II. 7. Když Nočnice vodí spícího,
ten křičí a sténá a třeba jím trhati, aby se
probudil. Slez. Vlasť I. 197.

Noetika, y, f, z řec. (metafysická logika)
= bádáni o vzniku našeho vědění. Krec. 4.

Noh, a, m., gryphus. Vz Ott. XVIII. 391.

Noha. N. dutá, pes excavatus, hákovitá,
patová, pes calcaneus, Hakenfuss, koňská,
paťhavá, pes equinovalgus, ploská (zplošťě-
nosť chodidla, ploština), pes valgus (obrnová,
rachiticus, patová, calcaneovalgus, patoplo-
skonoži). Ktt. Nohy jako brdečka, spilky,
klače. Vlasť. I. 237. Nabyli pevné nohy
v příkopě chybně m.: pevně se postavili.
Mš Na svobodné noze někoho vyšetřovati
chybně m.: bez vazby. Mš. Zostal, akoby mu
nohy zarazily do země. Rizn. 175. Skákať
po jedné noze, vz Tydlať.

Nohatka v zool. Vz Ott. XVIII. 391.

Noholist, u, m., podophyllum, v botan.
Vz Ott. XVIII. 391., XIX. 1029.

Nohonitcovitý. N. rostl., podostemaceae.
Vz Ott. XIX. 1030.

Nohopis, u, m. == psaní nohou. Čch. II.
Pov. 9.

Nohopližný skot. Msn. Od. 11.

Nohoplod, u, m., podocarpus, Steineibe,
rostl. Vz Ott. XIX. 1024.

Nohoplodec, dce, m., podospermum, rostl.
Vz Ott. XIX. 1029.

Nolepa, y, f. = pec. Slez. Vyhl. II. 272.
Sr. násl. Nolepek.

Nolepek (nálepek), pku, m. = místo za
kamny, za pecí. Brt. P. n. 750.

Nominalism-us, u, m. Vz Ott. XVIII.
393., Věst. X. 179.

Noni-us, a, m., — pobočné měřítko, které
lze buď pošinovati podél měřítka hlavního,
aneb podél něho lze pošinovati měřítko
hlavní. Jím se má odečísti ještě n^tá čásť
dílce hlavního měřítka. Vz Strh. Mech. 38.

Nonoylanhydrid, u, m., v lučbě. Vz
Vstnk. XI. 124.

Nonylaldehyd, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 123.

Nopajzle, vz Nopky.

Nopál, u, m., opuntia, rostl. Vz Ott. XVIII.
831.

Nopky, nopajzle = kleštíky s pérem (pin-
cetka), na vybíraní smetí ze sukna. Val.
Čes. 1. XI. 227.

Nopp Leop., spis. Sr. Mtc. 1903. 316.,
1904. 405.

Norcavě mluviti = šišlavě. Nár. pol. 1902.
č. 148.

Nordický. N. kollej, ve které se měli
vychovávati kněží pro kraje severní (Norsko,
Švédsko, Dánsko, Prusko) Mtc. 1903. 282.

Norek, rka, m., šelma kunovitá. Vz Ott.
XVIII 402.

Norkový. N. oděv. Nár. pol. 20. /12. 1896.
Dhnl. Vz předcház. Norek.

Normalní škola = hlavni (vzorná) škola
v krajských a jiných městech větších (ně-
mecká). Vz Jakb. Mar. 14.

Nos. Vz Ott. XVIII. 428. Veliký n. = kli-
bonos. Ubrus ovšem máš čistě mieti, zvlášť