216

Nykles Václ., farář a č. paedagog,
1821. —1896. Vz Ott. XVIII. 514.

Nylosť, i, f. Rozb. 1842. 120., Ž. gloss.
118. 139.

Nýměti = nejměti, nemíti. Moci nýmáš
nade mnů. Hod. 84^b. I. žádný nýmá živ
býti. Ib. 66b.

Nymfa. Sr. Ott. XVIII. 514.

-ný kone. ve spisech Husových. Vz List.
fil. XXVI. 454.

Nynělosť, i, f., instantia, nunc, nynějšek.
Ev. ol. 190., Jir. Zvláštn. mor. 47.

Nyněší = nynější. Postavili tvrzi v tejto
n-ší válce. Půh. mor. I. 182. (1406. ).

Nýrek, rka, m. = větší pták než bažant.
Pokr. 1886. č. 2.

Nyška, vz Niška.

Nýt. Druhy nýtů vz v Ott. XVIII. 518.
Nýtovací stroj. Vz Ott. XVIII. 519.
Nýtování, n. Vz Ott. XVIII. 518.
Nyvě mluviti, schamchtend. Zr. Let. IV.
63., 111.

Nyvosť, i, f. A cítil n. vnikati do duše.
Zr. Let. II. 17. Bylo v tom tolik n-sti, něhy;
Vybaviti se z n-sti. Zr. Strat. 30., 183.

Nyvý = nyjící. N. jeptiška. Zr. Let. III.
14. N. smutek. Zr. Krist. 89.

O, vz Ott. XVIII. 521.

-o příp. v jihočešt.: Mykyško, Hvozdo,
strno, pouko, mráko. domovo atd. Vz Dšk.
Km. 5.

ó mění se na slov. Skalicku v ú (vúz),
později je zase ó (móže). Vz Sbor. čes. 83.

Oasa, y, f. Vz Ott. XVIII. 521.

Ob s akkus. Přeplavil jej ob druhú stranu
řeky (na druhou stranu). Pass. Převezli se
ob druhů stranu Vltavy. Pulk. Kněz bieše
ob druhú stranu řeky. Otc. Což ob jednu
noc mohu objeti (za jednu noc). Pass. Na
tom poli ob dva dni hody učinil. Pulk. Stav
manželský jen ob tu strauu к spasení má
čáku. Šf. — S lokalem. On sám ob sobě praví.
Raj. d. Hvězdy ob tvrdosti jeho vzkrúžie.
Kat. 1378 (firmamentum). Není-li to akkus.
— Mš.

Obadvakrát. Po o. podotýká L. Čech,
že... Pokr. 1885. č. 331.

Obaleč, e, т., retinia, hmyz. Vz Ott.

XXI. 605.

Obaľenka, у, f. = lelík (cop) okolo hlavy
otočený. Brt. P. n. 1195.

Obaliti se odkud. Obalovati se z čeho
= vytááčeti se, vyhýbati se. Litom. 55.

Obálka, y, f O. u kordulky, jinde jelito.
Vz Honzík (který drží sukně). Vých. Č. Jrsk.

XXII. 201. — O. = pláštík. Bludy zakrývají
se obálkami lživými. Chč. S. II. 155b. —
Obalka. Zaplésti nevěstu na obalku (zavinují
vlasy do kruhu, prázdný prostředek zakrývá
veliká kyčka, kolem níž jsou tři zelené
věnce). Slez. Vyhl. II. 113.

Obalný. O. léky, involventia. Ktt.

Obcevati = obcovati. — s kým. Nebudu
o. s vybranými. Ž. kap. č. 140. 4. (non com-
municabo).

Občankať koho = oklamati. Slov. Czam.
Slov. 123.

Občiti koho = obcovati. Msn. Od. 106.,
273.

Obdalší = trochu další. Mš.

Obděliti. Vše křesťanstvo obděleno (po-
děleno). Pís. Kunh. 148b.

Obdenník, u, m. = časopis vycházející ob den,
třikrát týdně. Vzáj. I. 58.

Obdíleti, vz Obděliti.
Obdržálek Pelhřim, kněz a spis., 1825. až
1891. Vz Ott. XVIII. 527.

Obdržeti porážku, lepe: vzíti. Kos.

Obec. Vz Jir. Prove 194.

Obecen, cna, o, vz Obecný.

Obecenství, n. = správa obecních statků.
Rais. Lep. 357.

Oběcievati = slibovati. Pel. XII. Sr.
Oběcati.

Obecký = obecní. O. les. 1211. H. Jir.
Sl. pr. II. 185.

Obecnodomský = hospodský (v obecním
domě). Ta ochechule n-ská, že ho pořád
láká a drží. Zvon III. 655. (628).

Obecný. Dobré čím obecnější, tím lepší.
Frant. 3. 11.

Oběcovánie, n, communicatio. Rozk. P.
2317.

Obecpati co čím: všecky díry zemí.
Kom. Did. 145.

Oběd. Po dobrým obědě je dobře hodinku
pospat, po špatným ani nevstat. Čes. I.
XIII. 178.

Obechvěný. Ústa úsměvem o-ná. Čch. I.
Pov. 44.

Obejíti, obcházeti. Obchoditi se čím: kú-
zlem, Pass. 295., žebráním. Hrad. 22^b. —
v čem. Obchodili sú v kožich, in pellibus
(chodili). Gl. ol. 181b. — Vz Obchoditi.

Obelisk, u, m., vz Ott. XVIII. 529.

Obemklý. Hradby byly o-klé. Škd. Od.
101.

Obentraut Max rytíř, právník a spis.,
1795. -1883. Vz Ott. XVIII. 530.

Obepchati co čím = obecpati. Slov. Nár.
sbor. 1902. 7.

Oběručec, čce, m., ambidexter. Mam. F.
85b. 2.

Oběselec, lce, m. = oběšenec. Vyhl. II.
290.

Obestřieti, cooperire. — co čím: bla-
nami. Mill. 66.

Oběšení, n. Vz Ott. XVIII. 533.
Oběť, i, f. Vz Ott. XVIII. 534. Smívání
o-tí — souchotí. Vz Čes. 1. XII. 432.



	216

	Nykles Václ., farář a č. paedagog, 1821. —1896. Vz Ott. XVIII. 514. Nylosť, i, f. Rozb. 1842. 120., Ž. gloss. 118. 139. Nýměti = nejměti, nemíti. Moci nýmáš nade mnů. Hod. 84^b. I. žádný nýmá živ býti. Ib. 66b. Nymfa. Sr. Ott. XVIII. 514. -ný kone. ve spisech Husových. Vz List. fil. XXVI. 454. Nynělosť, i, f., instantia, nunc, nynějšek. Ev. ol. 190., Jir. Zvláštn. mor. 47. Nyněší = nynější. Postavili tvrzi v tejto n-ší válce. Půh. mor. I. 182. (1406. ).	Nýrek, rka, m. = větší pták než bažant. Pokr. 1886. č. 2. Nyška, vz Niška. Nýt. Druhy nýtů vz v Ott. XVIII. 518. Nýtovací stroj. Vz Ott. XVIII. 519. Nýtování, n. Vz Ott. XVIII. 518. Nyvě mluviti, schamchtend. Zr. Let. IV. 63., 111. Nyvosť, i, f. A cítil n. vnikati do duše. Zr. Let. II. 17. Bylo v tom tolik n-sti, něhy; Vybaviti se z n-sti. Zr. Strat. 30., 183. Nyvý = nyjící. N. jeptiška. Zr. Let. III. 14. N. smutek. Zr. Krist. 89.

	O.

	O, vz Ott. XVIII. 521. -o příp. v jihočešt.: Mykyško, Hvozdo, strno, pouko, mráko. domovo atd. Vz Dšk. Km. 5. ó mění se na slov. Skalicku v ú (vúz), později je zase ó (móže). Vz Sbor. čes. 83. Oasa, y, f. Vz Ott. XVIII. 521. Ob s akkus. Přeplavil jej ob druhú stranu řeky (na druhou stranu). Pass. Převezli se ob druhů stranu Vltavy. Pulk. Kněz bieše ob druhú stranu řeky. Otc. Což ob jednu noc mohu objeti (za jednu noc). Pass. Na tom poli ob dva dni hody učinil. Pulk. Stav manželský jen ob tu strauu к spasení má čáku. Šf. — S lokalem. On sám ob sobě praví. Raj. d. Hvězdy ob tvrdosti jeho vzkrúžie. Kat. 1378 (firmamentum). Není-li to akkus. — Mš. Obadvakrát. Po o. podotýká L. Čech, že... Pokr. 1885. č. 331. Obaleč, e, т., retinia, hmyz. Vz Ott. XXI. 605. Obaľenka, у, f. = lelík (cop) okolo hlavy otočený. Brt. P. n. 1195. Obaliti se odkud. Obalovati se z čeho = vytááčeti se, vyhýbati se. Litom. 55. Obálka, y, f O. u kordulky, jinde jelito. Vz Honzík (který drží sukně). Vých. Č. Jrsk. XXII. 201. — O. = pláštík. Bludy zakrývají se obálkami lživými. Chč. S. II. 155b. — Obalka. Zaplésti nevěstu na obalku (zavinují vlasy do kruhu, prázdný prostředek zakrývá veliká kyčka, kolem níž jsou tři zelené věnce). Slez. Vyhl. II. 113. Obalný. O. léky, involventia. Ktt. Obcevati = obcovati. — s kým. Nebudu o. s vybranými. Ž. kap. č. 140. 4. (non com- municabo). Občankať koho = oklamati. Slov. Czam. Slov. 123. Občiti koho = obcovati. Msn. Od. 106., 273. Obdalší = trochu další. Mš. Obděliti. Vše křesťanstvo obděleno (po- děleno). Pís. Kunh. 148b. Obdenník, u, m. = časopis vycházející ob den, třikrát týdně. Vzáj. I. 58.	Obdíleti, vz Obděliti. Obdržálek Pelhřim, kněz a spis., 1825. až 1891. Vz Ott. XVIII. 527. Obdržeti porážku, lepe: vzíti. Kos. Obec. Vz Jir. Prove 194. Obecen, cna, o, vz Obecný. Obecenství, n. = správa obecních statků. Rais. Lep. 357. Oběcievati = slibovati. Pel. XII. Sr. Oběcati. Obecký = obecní. O. les. 1211. H. Jir. Sl. pr. II. 185. Obecnodomský = hospodský (v obecním domě). Ta ochechule n-ská, že ho pořád láká a drží. Zvon III. 655. (628). Obecný. Dobré čím obecnější, tím lepší. Frant. 3. 11. Oběcovánie, n, communicatio. Rozk. P. 2317. Obecpati co čím: všecky díry zemí. Kom. Did. 145. Oběd. Po dobrým obědě je dobře hodinku pospat, po špatným ani nevstat. Čes. I. XIII. 178. Obechvěný. Ústa úsměvem o-ná. Čch. I. Pov. 44. Obejíti, obcházeti. Obchoditi se čím: kú- zlem, Pass. 295., žebráním. Hrad. 22^b. — v čem. Obchodili sú v kožich, in pellibus (chodili). Gl. ol. 181b. — Vz Obchoditi. Obelisk, u, m., vz Ott. XVIII. 529. Obemklý. Hradby byly o-klé. Škd. Od. 101. Obentraut Max rytíř, právník a spis., 1795. -1883. Vz Ott. XVIII. 530. Obepchati co čím = obecpati. Slov. Nár. sbor. 1902. 7. Oběručec, čce, m., ambidexter. Mam. F. 85b. 2. Oběselec, lce, m. = oběšenec. Vyhl. II. 290. Obestřieti, cooperire. — co čím: bla- nami. Mill. 66. Oběšení, n. Vz Ott. XVIII. 533. Oběť, i, f. Vz Ott. XVIII. 534. Smívání o-tí — souchotí. Vz Čes. 1. XII. 432.