220

Obničina, y, f. = obručové dříví. Vz Ott.
XVIII. 587.

Obrusář, e, m. = tkadlec. Vz násl.

Obrusářský tovaryš (dělající obrusy,
tkadlec). Kld. II. 250.

Obřútiti = obřítiti, deicere. Mam. V.

Obrv, vz Obrev.

Obrýlený. Člověk o. (mající brýle). Vest.
XI. 375.

Obrysnutý. Určitě o. dojem. Nár. listy
1903. č. 154. 18.

Obrysový ornament. Nár. list. 1903. 347.
17. '

Obsaha, y, f., Inhalt. Purk. v Kroku I.
c. 25.

Obsahově. Poesii o. dráhu raziti. Lit. I.
572.

Obsajt. Má o. čtyři šáry viece než obyčej
káže. NB. č. 78.

Obsedlati koně. Kld. II. 215.

Obsěhoviati, vz Obsahovati. B. olom. Gen.
41. 26. (Mus. 1864. 152. )

Obsélací registra. Vz Schulz Kom. 141.

Observací, f., z lat. = pozorování. Kom.
Did. 121.

Observatoř, e, f., z lat. observatorium.

Obsignace, e, f., z lat. = zapečetění. Ott.

XVIII. 588.

Obsilač, e, m. = úřední obsilka. Hoch. 18.

Osmrtkávať okolo koho = obsmrdati.
Slov. Czam. 137.

Obsnídávka, y, f. Gabelfrühstück, říká
prý se v Opočně. Mš.

Obstavení, n. O o. v starší době vz Arch.

XIX. 615. nn.

Obstěrn, y, f. = obklad, pažení svahů v
u hradeb. Vz Ott. XVIII. 545.

Obstinátní, z lat. = svéhlavý. Ott. XVIII.
588.

Obstoj, e, m. = překážka. Bude v tom
nějaký o. Krkonš. Fr. Nečásek.

Obstražený hrad. Klicp. v Blaníku 221.

Obstrukce, e, f., z lat. Parlamentní o.
= prostředky, jimiž minorita poslanců hledí
sněmovní jednání protahovati, ba dokonce
i znemožniti. Vz Ott. XVI1I. 588. O. Němců
na čes. sněmu r. 1903.

Obstrukční taktika. Nár. list. 1904. 23. 1.

Obstýskati se komu kdy. Nám se pod
tvou vládou o-valo. Wtr. exc.

Obsúti, vz Obsouti. — koho. Obsuchu
muže dievčie střely. Dal. C. M. 10., 81.

Obšarka, y, f., rostlera, rostl. Ott. XXL
1015.

Obščibrať co: zelí = okraje listí okou
sati. Val. Čes. 1. XI. 435.

Obšírný. Danielici mají (tam) o. (široké)
ocasy. Lbk. 37.

Obšívaný. V. plátno. Nár. list. 1903. č.
168 13.

Obšťastěnec, nce, m. Tbz. V. 9. 203

Obtahovačka, y, f. O truhlářská, cihlina,
cidlina, die Ziehklinge. Jind. 16.

Obťažený. O. kráva = která tahá. Lito-
myšl. Čes. 1. XIII. 2.

Obtělný štít = celé tělo kryjící. Msn. II.
186.

Obtemněti, ěl, ění. — komu. Obtem-
něly jim oči. Mam. A. 31^a.

Obtěšiti koho. Ces. 1. XI. 321.

Obtěžkati ženu. Sr. Podbiti jí bubínek.

Obtiežiti = obtížiti, onerare. Mill. 5.

Obtulka, y, f. = objímání. Koll. Sl. dc.

Obůr, u, m. = kus polností stejně osetých.
Zbynice. Kub. List. fil. 1902. 250.

Obušek, šku, m. Hoch jako o. — silný.
Sá. Pr. m. I. 224.

Obutý. Musel o. do vody (vypůjčiti si).
Rizn. 175.

Obův. Vz Ott. XVIII. 590. Dobrá o., keď
aj trochu tlačí, je mílá. Rizn. 65.

Obuva, y, f. = obuv, calceamentum. Ž.
wit. 107. 10.

Obuvnický stroj cylindrový, sloupkový.
Vz Ott. XVIII. 592 (i obraz).

Obuvnictví, n. Vz Ott. XVIII. 591.

Obváděti, vz Obvésti.

Obvaz, vz Obvazek. — O. hvězdovitý,
stella, klasovitý, spica (nožní, pedis, ra-
menní, humeri, ruční, manus, sestupný, de-
scendens, vzestupný, ascendens), prakovitý
(pro dolení čelisť, funda maxillae, Schleu-
derbinde), slunovitv, uzlovatý, fascia solaris,
nodosa, Sonnen-, Solarbinde, tahový, Zug-,
Extensionsverband, točitý, vinutý, fascia
spiralis, serpens, kriechende Binde, Hobel-
verband, závitkovitý, f. spiralis, dolabra.
Ktt. Sr. násl. Obvazek, Obinadlo.

Obvázati co čím. Us.

Obvazek, zku. m. O. extensivní, náplas-
tový obinadlový, sádrový, šátkový, tvrd-
noucí, celluloidový, cementový, klihový,
kollodiový, gummový, parafinový, z vodního
skla. Vz Ott. XVIII. 594., Obvaz.

Obvazosloví, n = nauka o obvazu, des-
mologia. Ott. XVIII.

Obvésti. obváděti co škodu = vyšetřiti,
zjistiti. 1512. Arch. XIX. 119.

Obvětčeti. BaAv. Ap. 208b. Sr. Obvětšeti.

Obvina, y, f. V o-nu někoho dávati =
obviňovati ho. Msn. Od. 304.

Obvlak, u, m. Mam. V.

Obvlaženie, n. Hus III. 299.

Obvnaditi, vz Obnaditi.

Obvolaný = voláním omámený. Chč. S.
11a.

Obvrci. Ev. olom. 191. 84. Vz Obvrh-
nouti.

Obyčej. Obyčeje, pověry a zvyky. Vz
Sbor. slov. VII. 126. (v Košťanoch), Holuby
J. L. Slovensko. 86. —105. (na uher. Slov. ),
Čas. Museal. spoločn. 1899. 51., Čes. 1. XI.
161., Phľd. 1898. 248., Souk. I. 5. (starší
doby), Ott. XXIII. 411., ve Slezsku, vz Vlasť.
I. 174 nn., Progr. Čes. realky plzeňské na
r. 1902. a 1903. Znám ho, ale nejsem s ním
v uobyčeji (ale neobcuji s ním blíže) 1513.
Arch. XIX. 222. Sr. Pověra, Zvyk. Proti
němu vyběhnúti mám o. (vybíhám). XIV.
stol Rozp. fil. 159.

Obyčejový. O. právo. Vz Ott. XVIII. 597.

Obyčenství, n. Od pitie, jedenie také
bieše o. všaké. Baw. Arn. 2740.

Obyčnosť, i, f., consuetudo. Rozk. P.
2224.

Obydlení = bydlo, byt. O. někde míti.
1680. Mus. 1903. 172.

Obydlí, n. Sr. Ott. XVIII. 599.



	220

	Obničina, y, f. = obručové dříví. Vz Ott. XVIII. 587. Obrusář, e, m. = tkadlec. Vz násl. Obrusářský tovaryš (dělající obrusy, tkadlec). Kld. II. 250. Obřútiti = obřítiti, deicere. Mam. V. Obrv, vz Obrev. Obrýlený. Člověk o. (mající brýle). Vest. XI. 375. Obrysnutý. Určitě o. dojem. Nár. listy 1903. č. 154. 18. Obrysový ornament. Nár. list. 1903. 347. 17. ' Obsaha, y, f., Inhalt. Purk. v Kroku I. c. 25. Obsahově. Poesii o. dráhu raziti. Lit. I. 572. Obsajt. Má o. čtyři šáry viece než obyčej káže. NB. č. 78. Obsedlati koně. Kld. II. 215. Obsěhoviati, vz Obsahovati. B. olom. Gen. 41. 26. (Mus. 1864. 152. ) Obsélací registra. Vz Schulz Kom. 141. Observací, f., z lat. = pozorování. Kom. Did. 121. Observatoř, e, f., z lat. observatorium. Obsignace, e, f., z lat. = zapečetění. Ott. XVIII. 588. Obsilač, e, m. = úřední obsilka. Hoch. 18. Osmrtkávať okolo koho = obsmrdati. Slov. Czam. 137. Obsnídávka, y, f. Gabelfrühstück, říká prý se v Opočně. Mš. Obstavení, n. O o. v starší době vz Arch. XIX. 615. nn. Obstěrn, y, f. = obklad, pažení svahů v u hradeb. Vz Ott. XVIII. 545. Obstinátní, z lat. = svéhlavý. Ott. XVIII. 588. Obstoj, e, m. = překážka. Bude v tom nějaký o. Krkonš. Fr. Nečásek. Obstražený hrad. Klicp. v Blaníku 221. Obstrukce, e, f., z lat. Parlamentní o. = prostředky, jimiž minorita poslanců hledí sněmovní jednání protahovati, ba dokonce i znemožniti. Vz Ott. XVI1I. 588. O. Němců na čes. sněmu r. 1903. Obstrukční taktika. Nár. list. 1904. 23. 1. Obstýskati se komu kdy. Nám se pod tvou vládou o-valo. Wtr. exc. Obsúti, vz Obsouti. — koho. Obsuchu muže dievčie střely. Dal. C. M. 10., 81. Obšarka, y, f., rostlera, rostl. Ott. XXL 1015. Obščibrať co: zelí = okraje listí okou sati. Val. Čes. 1. XI. 435. Obšírný. Danielici mají (tam) o. (široké) ocasy. Lbk. 37. Obšívaný. V. plátno. Nár. list. 1903. č. 168 13. Obšťastěnec, nce, m. Tbz. V. 9. 203 Obtahovačka, y, f. O truhlářská, cihlina, cidlina, die Ziehklinge. Jind. 16. Obťažený. O. kráva = která tahá. Lito- myšl. Čes. 1. XIII. 2. Obtělný štít = celé tělo kryjící. Msn. II. 186. Obtemněti, ěl, ění. — komu. Obtem- něly jim oči. Mam. A. 31^a.	Obtěšiti koho. Ces. 1. XI. 321. Obtěžkati ženu. Sr. Podbiti jí bubínek. Obtiežiti = obtížiti, onerare. Mill. 5. Obtulka, y, f. = objímání. Koll. Sl. dc. Obůr, u, m. = kus polností stejně osetých. Zbynice. Kub. List. fil. 1902. 250. Obušek, šku, m. Hoch jako o. — silný. Sá. Pr. m. I. 224. Obutý. Musel o. do vody (vypůjčiti si). Rizn. 175. Obův. Vz Ott. XVIII. 590. Dobrá o., keď aj trochu tlačí, je mílá. Rizn. 65. Obuva, y, f. = obuv, calceamentum. Ž. wit. 107. 10. Obuvnický stroj cylindrový, sloupkový. Vz Ott. XVIII. 592 (i obraz). Obuvnictví, n. Vz Ott. XVIII. 591. Obváděti, vz Obvésti. Obvaz, vz Obvazek. — O. hvězdovitý, stella, klasovitý, spica (nožní, pedis, ra- menní, humeri, ruční, manus, sestupný, de- scendens, vzestupný, ascendens), prakovitý (pro dolení čelisť, funda maxillae, Schleu- derbinde), slunovitv, uzlovatý, fascia solaris, nodosa, Sonnen-, Solarbinde, tahový, Zug-, Extensionsverband, točitý, vinutý, fascia spiralis, serpens, kriechende Binde, Hobel- verband, závitkovitý, f. spiralis, dolabra. Ktt. Sr. násl. Obvazek, Obinadlo. Obvázati co čím. Us. Obvazek, zku. m. O. extensivní, náplas- tový obinadlový, sádrový, šátkový, tvrd- noucí, celluloidový, cementový, klihový, kollodiový, gummový, parafinový, z vodního skla. Vz Ott. XVIII. 594., Obvaz. Obvazosloví, n = nauka o obvazu, des- mologia. Ott. XVIII. Obvésti. obváděti co škodu = vyšetřiti, zjistiti. 1512. Arch. XIX. 119. Obvětčeti. BaAv. Ap. 208b. Sr. Obvětšeti. Obvina, y, f. V o-nu někoho dávati = obviňovati ho. Msn. Od. 304. Obvlak, u, m. Mam. V. Obvlaženie, n. Hus III. 299. Obvnaditi, vz Obnaditi. Obvolaný = voláním omámený. Chč. S. 11a. Obvrci. Ev. olom. 191. 84. Vz Obvrh- nouti. Obyčej. Obyčeje, pověry a zvyky. Vz Sbor. slov. VII. 126. (v Košťanoch), Holuby J. L. Slovensko. 86. —105. (na uher. Slov. ), Čas. Museal. spoločn. 1899. 51., Čes. 1. XI. 161., Phľd. 1898. 248., Souk. I. 5. (starší doby), Ott. XXIII. 411., ve Slezsku, vz Vlasť. I. 174 nn., Progr. Čes. realky plzeňské na r. 1902. a 1903. Znám ho, ale nejsem s ním v uobyčeji (ale neobcuji s ním blíže) 1513. Arch. XIX. 222. Sr. Pověra, Zvyk. Proti němu vyběhnúti mám o. (vybíhám). XIV. stol Rozp. fil. 159. Obyčejový. O. právo. Vz Ott. XVIII. 597. Obyčenství, n. Od pitie, jedenie také bieše o. všaké. Baw. Arn. 2740. Obyčnosť, i, f., consuetudo. Rozk. P. 2224. Obydlení = bydlo, byt. O. někde míti. 1680. Mus. 1903. 172. Obydlí, n. Sr. Ott. XVIII. 599.