223

Odchystati koho. Ležela v nemoci, až
ji o-li(odnesli, pochovali). Arch. XXI. 167.

Odíci = odejiti. Slov. Čes. 1. XIV. 48.

Odjazyčnění, n. = odnárodnění. O. ná-
rodu. Nár. list. 1887. č. 181.

Odjetina. Dle Č. snad chybný překlad
slova abominatio. Mš.

Odjetý. Byla jsem přijitá z kostela, když
svatba už byla odjetá (když již odjela).
Litom. 41.

Odjídati se. Mnohé věci sobě ostavují
a pravdě se odjídají v nich. Chč. S. II.
176b. a j.

Odjímatník (!), u, m. = ablativ. 1775. Vz
odnašetíník. Sr. Bílý. Obr. 75. Neujalo se.

Odkály zločinec (který za něco odkál).
Mš. exc.

Odkapávání, n., staxis, stalaxis, stillici-
dium. O. moče, inconstantia urinae. Ktt.

Odkasati si zástěru (svléci). Věšt. 36.

Odkašielati = odkašlávati. Jestli lehce
odkašlelá. Rkp. lék. Jhr. 23b. (Mš. ).

Odkavadž = odkud. Baw. E. v. 2642.

Odkazatelný. O. jmění. Čes. 1. XI. 2.

Odkázati co komu po kom = odpověděti.
1640. Mus. 1903. 173. — se od koho = ne-
chati, opustiti ho. Sbor. slov. VII. 131.

Odkazník, u, m. znamení hvězdičky. Rajs.
Zap. vlast. 141.

dklada, y, m. Opis ho: Dej nám Pámbu.
Dej to Pambu. Bydž. Kšť. Lid. 5.

Odkliditi, m. ukliditi. Kbrl. Džb. 17.

Odklokotati co. Slavík o-tal svou ve-
černí píseň. Hlk. X. 92.

Odkmásať co odkud = odtrhnouti. Val
Čes. 1. X. 473.

Odkojenec, nce, in. O. nových ideí, Nár.
list. 1885. č. 171., římského práva. Stieb. b2.

Odkolébati koho čím. Děti byly cizími
slovy odkolebávány (vychovávány). Tbz. V.
9. 303.

Odkolesniti. Vz Kolesna a Ott.

Odkolísaný = odkolíbaný. Sbor. slov. VIL
99

Odkolkovati co: losy. Nár. list. 1903.
č. 305. 21.

Odkopnouti někoho jak: jako hrudu
v ouhoře. Tbz. V. 9. 233

Odkorky, pole u Brtnice. Čas. mor. mus.
III. 138.

Odkovad, odkavadž zz odkud, inde. Z. pod.
120., 1.. Půh. brn. II. 25., Mill. 9a.

Odkřepčiti. Posvícení v hospodě o. Us.
Mš.

Odkřičeti, odkřiknúti koho. Hus. I. 458.

Odkřížkovati = odpřísahuti. V zloděj.,
mluvě. Čes. 1. XI. 141.

Odkupčiti komu co = odkoupiti. Stan.
I. 231.

Odkusiti. I kusa n-la. Kat. brn. 220.

Odkväčit koho = odvázati Sb. sl. 1902. 27.

Odkvět, u, m. Doba ženského o-tu. Kli-
max. Ktt.

Odkyvnouti. Athena o-la = odepřela. Msn.
II. 109.

Odláti někomu. Rokyc. Post. 377b.

Odléci, ľahu = obléhati, oblehnouti, obsi-
dere. Vz Odleczy v I. Přisp. 248.

Odleknovati = strach se sebe setřásti (bez
se). Kat. 3322.

Odliv moře, vz Odplutí.

Odlosovati. Odlosováni sú súdcie jich,
absorpti sunt judices eorum Překladatel
myslil chybně při sorpti na sors los. Mš.

Odložení, n. O. dítěte, exekuce. Vz Ott-
XVIII. 631.

Odložený. Už był o-ný = proležený. Val.
Čes. I. XII. 486. Vz Odležený.

Odložiti někomu = nahraditi. Hus. Post.

133a.

Odlykati. Sr. Lkáti. Lev (nemocný) poče
mluviti odlykaje. Baw. Ezop. v. 858.

Odmáčeti co: přischlou cupaninu. Hall.
78.

Odmaršalovati co: grunty = odciziti
odstraněním maršalů. 1573. Zbrasl. 307. Vz
Maršál.

Odmeknouti = odemknouti. Odmekši i ote-
vřel. — co: chrám. Lbk. 71

Odměniti = vyměniti. Duchovní věc o.
za tělesnou. Hus. Post 208b.

Odměra, y, f. zz odplata Hus. Post. 126a.

Odměrka, y, f. O. močová, Harnmessglas.
Ktt.

Odměřovací. Samočinný nástroj o. Nár.
list. l904. 138. 9.

d měřovač, e, m. Slévač mléka s plo-
vákem a o-čem. Nár. list 1904. 135. 21.

Odmezek, zku, m. zz část pole nad mezí.
Zbynice. Kub. List. fil. 1902. 250.

Odmítnutí, n. O. soudce znalce. Vz Ott.
XV111. 63l.

Odmladnouti. Kom. Did. 92.

Odmlátiti co. 1513. Arch. XIX. 208

Odmlčeti, el, ení. — se k čemu. K zřejmé
nepravdě o. se lépe jest časem než odpo-
vídati. Fel. 6.

Odmlk, u, m. = odmlčení. Mark.

Odmluviti. Nedala se o. = přemluvit
(mluvením někoho od něčeho upustiti). Brt.
Čít. 187.

Odmraziti koho čím. Těmi slovy byl
jako odmrazen. Tbz. V. 5. 268.

Odmudrovati co. Čch. Kv. 142.

Odmuchlovat = otevříti. V zloděj. mluvě.

Odmyčený = odemknutý. Křídla zbroj-
nice o-ná. Msn. Od. 329.

Odmykatel, e, m. reserator. Rozk. P. 1172.

Odnášetník, u, m. zz ablativ. 1775. Sr.
Odjímatník. Bílý. Obr. 75.

Odnažto = odkud. Blazen tiem nenávist-
nějši, o. (= čím) se mní libější. Baw. E. v.
960.

Odnož, vz Zmládek, Vejmladek.

Odolok také = zadní zástěra, kasanica
Slov. Ott. XXIII. 415. Sr. Odolek v II. 295.

Odpadkový. O. příze (z ní vata). Ott.
XX. 603.

Odpadní, floretní hedvábí, Floretseide.
Jind. 74.

Odpadnouti. Pak mnohé ostří socialní
otázky odpadne m.: se otupí. Věst. XII.
97. (Brt. ).

Odpáliti odkud: z domu = utéci. Litom.
84.

Odpařiti se. Co se s ním stalo? O-řil
se = zmizel. Žertem. Pokr. 1885. č. 328.