226

Odvinutí, n. Po o. papíru s dřevorytu
byla práce hotova. Pokr. 1885. é 43.

Odvláč, vz Otvlač.

Odvlaka, y, f., vz Otvlaka.

Odvod, u, id. = zásilka přebytečných
hotovostí pokladen nižších (berních, celních
atd. ) pokladnám vyšším (zemským) a dále
ústřední pokladně státní, die Abfuhr. Ott.
XX. 677.

Odvoděvati = odvozovati. Ž. klem. Cant. 6.

Odvodice, e, f. = žíla. Vz Krevnice.

Odvodňovací pumpy a stroje. Vz KP.
IX. 243.

Odvodňovač, e, m. = odvodňovací pří-
stroj. Us.

Odvolací soud. Ott. Říz. III. 4., 46., 70.

Odvolání, n. = appellace. Vz Ott. XVIII.
645., Ott. Říz. III. 11. -84. O. k vyššímu
soudu (Berufung) jest opravný prostředek
rozsudku stolice prvního stupně domáhající
se při soudu nejblíže vyššího stupně zru-
šení rozsudku anebo změny nebo doplnění.
Předmět o-ní; Oprávnění k o.; Vzdání se
o-ní. Vz Ott. Říz. III. 3, 11. nn. Úkol o.
Ib. 30.

Odvolati se proti komu. Hus. Post.
28b.

Odvrtati co odkud. Us. — se odkud =
znenáhla se odstraniti. Us.

Odvtipkovati co čím. Vtipkováním něco
o. Hlk. X. 189.

Odzíbnouti = umrznouti. — nač: na
nohy. Val. Čes. 1. XI. 48., Brt. P. n. 760.

Odzpovídati koho: nemocného = vy-
zpovídati. Slov. Nár. sbor. 1902. 6.

Odzvučí, n. = resonance, resouatio. Ktt.

Odženilý. V VII. 74. nějak oprav v: ně-
kam.

Odženiti se. Rožm. 34.

Odživiti, vz Otživiti.

Oedem, u, m. O. plicní (zbubření plic).
Vz Ott. XVIII. 652.

Oehm Miloslav, spis.

Officiales, u, m. = plat školním officia-
lům. 1599. Schulz 48.

Officialnosť, i, f. O. v řízení trestním.
Vz Ott. XVIII. 660.

Officialský. O. koleda (školních officialů),
1599. Schulz. 48.

Officír, a, m. = důstojník. Us.

Ofikalcit, u, m. = krystallický vápenec
prahorských vrstev. Vz Ott. XVIII. 660.

Oflakač e, m. Vz Sápnouti.

Oflákati, oflakovati koho před kým čím.
Koně oflakovaJi se (chvosty) před moucha-
mi. Jrsk. XXVI. 334.

Ofračený = v frak oblečený. O. Gany-
med ( = sklepník). Nár. list. 1902. č. 72. 3.

Ofrychtýř = hofrychtéř. O. království
čes. 1515. Arch. XIX. 295., 296.

Ofthalmiatrie, e, f., z řeč. = léčení ne-
mocí očních.

Ofthalmie, e, f. = zánět oka, zvl. částí
z předu patrných.

Ofthalmitis = zánět oka zvl. vnitřních
jeho částí.

Ofthalmologie = nauka o lékařství oč-
nim.

Ofthalmometr = přístroj, kterým se
měří zakřivení rohovky a obou ploch čočky
zrakové.

Ofthalmoskop = přístroj k pozorování
vnitřku oka. Vz Ott. XVIII. 662. nn.

Ofuknouti se nač. Ona se na mne o-kla.
Wtr. exc. Vz Ofouknouti.

Ogařisko, a, n, zdrobn. ogař. Val. Čes.
1. XI. 378.

Ogón, u, m. = ohon, chvost. Orava. Sb.
sl. 1901. 189.

Ohaliti, ohalovati = odhaliti. — co před
kým. Před ženami nohy ohalují. Rokyc.
Post. 361b.

Oharek, rka, m. = pastýř. V zlodějské
mluvě.

Oharka, y, f. = oharek {okurka). Mor.
Šb. D. 37.
Oharský slavík (od řeky Oharky). Pokr.

1885. č. 289.

Ohavník, a, m. = ohavný člověk. Kubl.
237.

Ohebný jak: jako štika. Wtr. Str. 15.

Ohejbačka, y, f. = mědlice, potíračka,
o jednom ostří. Litom. 65.

Ohejralý. O. kurva. Arch. XX. 557. Vz
Ohýralý.

Oheň. Na někoho o. dáti, správně: vy-
střeliti. Ht. Vypukne-li ve vsi o., hospodáři
obracejí voje vozů od stavení domnívajíce
se, že tím odvrátí zhoubný živel od svých
domů; Když někde plameny nad krovem
zašlehnou, obíhají ženské, jak je p. Bůh
stvořil, kolem hořícího stavení, aby oheň
se nešířil. Mtc. 1. 1897. 69., 70. Ohněm prý
vodu ještě nikdo nezastavil. Tbz. V. 1 110
K starému ohňu přiložil nové poleno (hněv);
Nezahasíš oheň, keď ho rozduchuješ. Rizn.
166., 170. Oheň značí horkosť, teplosť (ohni-
vosť), jinak týmž slovem označen čtvrtý
živel. Praktyka zmiňuje se o ohni popelu,
jehož užívano při kalcinaci a destillaci. O.
či teplosť hnoje užívala se při destillaci
mírné nebo vstavila-li se nádoba do hor-
kého popeliště; oheň vlažný značil teplosť
mírnou; o. velmi silný, jaký byl při slé-
vání a rozpouštění kovů; o. kalcinující, těla
na vápno měnící. Sr. ještě Váha (ohně =
jeho velikosť. Ib. 51. ). Vz Zach. Test. 148.

Oheňkomín, u, m., caminus. Bhm. Lex.
576.

Ohéral Jan, publicista. Vz Ott. XVIII.
668.

Ohladovělý vlk. Tbz. V. 4. 409.

Ohláchati se, vz Vohláchati se.

Ohlas písní lidových = skládání písní
v duchu písní lidových. Sr. Lit. II., 665 nn.

Ohlasa, y, f., vz Ohlas. Cizí vlasti biecbn
mnoho let v starej ohlase. Umuč. roud. 104.

Ohlasné, ého, n. O. vyzískati (dostati
odměnu za zprávu). Msn. Hym. 26.

Ohlasnosť, i, f. O. srdce mého. Hlk. VI.
101.

Ohlášky svatební. Vz Brt. Pis. 410.

Ohlašní kniha kostelní = které se co
ohlašuje. Tbz. V. 6. 328.

Ohlava, y, f. Ž. pod. 31. 9. Vz Ohlav.

Ohled. Ohledem na... V tom ohledu.
Často u Palackého. Vz Mtc. 1S01. 379.