Ohleda — Ochrana.

227

Ohleda, y, m. O. nevěst = kdo se po
nich ohlédá, je hledá. Msn. II. 196. — O.
y, f. = ohled. Potře se tam bez ohledy.
Baw. Ar. v. 5854.

Ohlédavosť, i, f. Za tuto o. k našemu
stavu jsme díky povinni. Věst. X. 67.

Ohledný, rücksichtsvoll. Byli o-dni k zá-
kazu. Sr. Nár. list. 1887. č. 181.

Ohledy před svatbou. Vz Brt. Čít. 414.

Ohlídnutí, n. = uřknutí.
Ohlubeň, bně, f. = roubení studní. Hauer
13.

Ohlubný Delos. Msn. Hym. 8.

Ohlučiti. Ohlučen jsa pomoci bojovníků,
vallatus auxilio pugnatorum. B. Olom. Jos.
k. 8. 10. Sr. Hluk = zástup.

Ohlý. Ten břichatý rozdrhnul (svou) řiť
a tož při té bráně byl ohlý a všecko vojsko
marširovalo do jeho řiti. Val. Nár. sbor.
VIII. 49.

Ohma odporu (v lučbě) Vot. 165.

Ohnal, u, m. = výhonek, prut. Val. Čes.
1. XI. 274. — O., a, m. = výrostek. Val.
Čes. 1. XIII. 372.

Ohňaři = obyvatelé Bohumilic v Le-
dečsku. Čes. 1. XI. 405.

Ohnědnouti něčím = hnědým se státi.
Ohnědla jsem pocely Phoeba. Slád. Ant. 30.

Ohněný. O. řeka. Vz Klokočej.

Ohněžrout, a, m. Stan. I. 117.

Ohněžroutství, n., pyrofagia. Vz Ott.
XX. 1050.

Ohnice, pyrosoma, rod pláštěnců. Vz Ott.
XX. 1052.

Ohnitý = ohnilý. Uhlédła o. peň. Brt. D.
I. 344.

Ohniváček, čka, m., motýl. Vz Junošík.

Ohnivec, vce, m. = kdo za války před
králem oheň pouštěl a proto Ohnivého
dvorce užíval (u Městečka v Křivoklátsku).
Byl oblečen červeně a jeda na bělouši držel
před králem hořící pochodeň. Vz Jrsk. VI.
1. 58, 59., 71., 102., 107. Příbuzný králova
o-vce. Ib. VII. 2. 28., 48.

Ohnivolesklý kov. Msn. Od. 324.

Ohnivosť = teplota. Zach. Test. 148.

Ohnivý muž. Vz Čes. 1. XII. 311., Vlasť.
50., Ces. l. XIII. 452. O. drak. Vz Vlasť. I.
51. O. sud. Vz Čes. 1. XIV. 112. — O. dvůr
v Městečku byl královským majetkem. Jrsk.
VI 1. 97. Sr. předcház. Ohnivec.

Ohnivzdorný papír. Vz Ott. XVIII. 185.

Ohňorudý = rudý jako oheň. O. záplava.
Hol. Met. II. 412.

Ohňostrojství, n pyrotechnika. Vz Ott.
XX. 1053.

Ohňostrůjce, e, m., Feuerwerker. Ott.
XVIII. 672.

Ohnoutka, y, f., vz Ohnutka v II. Přisp.
208.

Ohnouvati = ohýbati. Kbr. Džl. 16.
Ohnutozobný orel. Msn. Od. 297.
Ohodnocený. Nár. list. 1904. 356. 13. Vz
násl

Ohodnotiti co = cenným učiniti. Vz Oho-
dnocený.

Ohonatý. Jádro žíhané, o-té, nucleus cau-
datus. Ktt.

Ohováranie, n. = pomlouvání. Slov. Sbor.
čes. 231.

Ohrada = pevnosť, město. V zloděj. mluvě.
Čes. XI. 141.

Ohradník, a, m. = měšťák. V zloděj.
mluvě.

Ohradoborce, e, m. Msn. II. 75.

Ohrana, y, f., scandalum. Vz Obrama.

Obrážeti iterat. k ohroziti. Mš.

Ohrenstein Jan (pseud. Osten), belletrista,
nar, 1871. Vz Ott. XVIII. 926.

Ohřívátko, a, n. 1710. Zbrasl. 425.

Ohřívělý = mající hřívu. O. hlava (lví).
Tbz. V. 9. 122. Vz Ohřívený.

Ohromitelný hlahol. Bech.

Ohroziti se oč. Strhl se vítr tak, že jest
nesměl se o to o., ani pokusiti (o odplutí).
Lbk 36.

Ohroženec, nce, m. Tbz. XIII. 438.

Ohrožovatel ženského míru. Tbz. XVI.
325

Ohrožovatelka, y, f. Osv. 1896. 729.

Ohrubosť, i, f., rusticitas. Fagif. 44^b.

Ohrůziti se = ohroziti se, nabyti smělosti.
Jrsk. VIII 3. 254.

Ohvězděný čím. Čelo krůpějemi o-né.
Zr. Gom. 21.

Ohýbaček, čku, m., zdrobn. O. na obruče.
Nár. list. 1904. 135. 22. Sr. Ohybačka VI. 82.

Ohyžděnie, n., abominatio. Ev. olom. 236.
169., Chč. ol. (Výb. II. 620. 22. ).

Ohyžďovánie, vz Ohyžděnie. Mam. F.

88a l.

Ohyžďovati se čeho, abominari. Žád-
ného masa k jedení se neohyžďují. Mill.
107a.

-och příp.: prďoch, smraďoch. Vz Dšk.
Km. 40.

Ochablec, blce, m. = ochablík. Msn. II. 26.

Ochabovač, e, m. O. bubínku, musculus
laxator tympani. Ktt

Ochkati = říkati och, bědovati. Sb. sl.
1902. 68.

Ochládati k čemu = chladným se stávati.
Nár. iist. 7. /10. 1897.

Ochláchati. Kopyta kozí po dřevěných
schodech zle se ochláchala (ozývala). Chod.
Čes. 1. XIV. 17.

Ochlamastovati se jak: jako kočka
(olizovati). Slez. Vlasť. I. 234.

Ochlazovadlo, a, n., Kühlapparat. Vot. 45.

Ochle, e, f., latena. Rozk. P. 2414. Ztro-
skotavachu sě jakto na ochli kosti neb na
škvařidle (in frixorio). Pat. Jer. 130. 3.

Ochlupatělý. O. ruka. Zvon III. 368.

Ochmelenec, nce, m. = opilý. Kká. Sion
II. 7.

Ochmeliti, il, en, eni. — co čím: pivo
chmelem. Arch. XX. 81.

Ochna, y, f., rostl. Vz Ott. XVIII. 679.

Ochočivě o něco se otříti (o psu). Hnk.
Jas. I. 134.

Ochoz, u, m. = veranda. Věst. X. 341.

Ochozenie, n., ambitio. Gl. greg. 77b.
14. (Mus. 1878. 549. ).

Ohozská v II. Přisp. 200. za Ochozí oprav
v: Ochozská.

Ochrana Lud., kněz, spis. a mor. vla-
stenec, f 1877. Vyhl. I. 43.

15*