228

Ochranář, e, m., der Schutzzöllner. Nár.
list 1885. č. 131.

Ochranářský. O. politika, die Schutzzoll-
politik. Nár. list. 1885. č. 131. O. soustava.
Ib. 1903. é. 312. 21.

Ochrandlivý. O. ruku nad něčím držeti.
Čern. Z. 90. Vz. Ochránlivý.

Ochráněnec, nce, m., Schützling Fr.
Tomsa.

Ochráněti koho. Aby měšťany oehráněli.
1460. Arch. IX. 313.

Ochranstvo, a, n. O. dělostřelectva, die
Geschützbedeckung. Vz Ott. XVIII. 681.

Ochrnělec, lce, m. = ospalec. Tbz. XIII.
406.

Ochrnutí, n. = obrna. Vz Obrna a Ott.
XVIII. 582. O. měchýře, cystoplexia, cysto-
plegia. Ktt.

Ochrustavice, e, f. Zánět oce, perichon-
dritis, Knorpelhautentzündung (hrtanové, la-
ryngea, konvicohrtanové, p. laryngea ary-
taenoidea, prstenohrtanové, laryngea crico-
idea, štítohrtanové, p. lar. thyreoidea). Ktt.

Ochutnavač, e, m., praegustator. Ott.
XX. 388.

Ochutnávárenský. Nár. list. 1903. č.
177. 2.

Ochutnávárna, y, f., vz Ochutnárna.

Ochutňovati co čím: svú sladkostí. Chč.
S. L 97a.

Ochytiti, ochycovati co jak. Vnitřnosti
naše ochytí je (krmě) žádostně (přejmou je).
Kar. 4.

-oic m. -ovic: kovářoic stavení, Zejne-
roic dvůr atd. Vz Dšk. Km 43. Vz -ojc,
-ojic.

Oitý = ušlý, unavený. Ož byl cele oité.
Haná. Hoch. 95.

Ojasiti, ojasovati Zatemnělá srdce oja-
suješ, serenas, serena facis. Fagif. 36a.

-ojc m. -ovic: Tomšojc, Boudojc louka,
Zoubkojc dítě, krejčířojc, mlynářojc. Vz
Dšk. Km. 43, -oic, -ojic.

-ojce m. -ovice: Petrojce (Petrovice), Ho-
ražďojce (Horažďovice). Dšk. Km. 45. Vz
-ojice.

-oje příp.: nekolikeroje hodinky, Čtveroje.
Dšk. Km. 9.

Ojednotlivěle, vereinzelt. S jeho povíd-
kami o. seznamovali se v časopisech. Pokr.
1885. č. 342.

Ojhránek, ludolacra (inter clauda mon-
stra). Rozk. P. 402.

-ojic m. ovic: zedníkojic plot, učitelojic
douče, Potůčkojic hoch. Vz Dšk. Km. 43.

-ojice m. -ovice: Hořojice (Hořovice),
Horažďojice atd. Vz Dšk. Km. 45., -ojce.

Ojíti = obejíti. Vz Vojíti.

Ojnice (těhlice) parního stroje. Vz KP.
X. 279.

Ojnicový. O. hlava (otevřená, zavřená).
Vz KP. X. 280.

Oj, pod dědinu na rovni, tanec. Vz Brt.
P. n. 971.

Okáč Michal, spis. Vz Ott. XVIII. 689.

Okalek, lku, m. = oštěpek. Dšk. Km. 30.

Okamžie, n., momentum. Rozk. P. 19.
Sr. Okamžik.

Okamžikový. O. pomoz. Tbz. III. 2. 92.

Okanutý čím. Obličej o-tý zčeřeným
vlasem. Cch. I. Pov. 184.

Okap u střech. Vz KP. IX. 303.

Okareť? Bodaj si okareí, že's čistou vodu
pokaľeł. Brt. P. n. 258.

Okasale. Nebyl oblečen o. (po modě).
Jrsk. VIL 2. 96. Vz Okasalý.

Okasalec, lce, m., vz Okasalý. Jrsk. VI.
1. 260.

Okasalý = vystrojený, vyfintěný. Pel. XIII.,
Jrsk. VI. 18.

Okašlaný člověk (kdo mnoho kašle).
Hoch. 53.

Okatý. O. jetel (s velikými paličkami),
Dšk. Km. 19., strach (veliký), Jrsk. XXIV.
150., krajky, vz Krajka, běhna (patrná,
známá). Rais. Lep. 65. O. ruda. Ott. XXII. 96.

Okázavosť, i, f., Prunksucht Nár. list.
1885. č. 61.

Okceanum, okcianum = oceanus- Mill.

18a, 46a.

Okení, n. = stěna okolo okna. Brt. P. n.
1195.

Okénkovitý. O. patradlo, durchbohrte
Sonde. Ktt.

Oképiť sa na koho = osopiti se, ošklíb-
nouti se. Val. Čes. 1. XI. 322., XII. 130. Vz
Okepovať v VII. 1346.

Oklasňovať = zrní z ječmene oklepati.
Žel. Brod Čes. 1. XIII. 29.

Oklepáč, e. m., nadávka. 1570. Wtr. exc.

Oklepy, m. = zubaté klasy (obilní). Čeč. 68.

Oklíčení, n. Znamení, božského o, Kar. 92.

Oklik, u, m. oklika. Šel jsem přímo k věci
beze všech okliků. Fel. 168.

Oklípený. O. škorně (al. nevytřené).
Frant. 41. 16.

Oklopiti, koho. Hospodin o-pil je (con-
clusit). Z. pod. Deut. 32. 30. Ž. wit.: za-
klopil, klem.: zaklenul (Mš. ).

Okní, Fenster-. O. malba. Zr. Let. II. 12.

Okno dřevěné, jedno-, dvou-, tří-, čtyř-
křídlové, železné. Vz KP. IX. 322. Sr. Ott.
XVIII. 695. Tolik oken a nebojíš se p. Boba
(tomu, kdo neslušné věci mluví nebo zlé
dělá)? Čes. 1. XII. 307. — O. v rozvrhu
vyučovacích hodin (hodina, před kterou
a po níž učitel vyučuje a v ní ne). Us.

Oko. Vz Ott. XVIII. 698. Umělé o. Ib.
797. Suchosť oka, xerophthalmus (hladká,
glaber, šupinatá, squamosus); úbytě oka;
zánět oka, ophthalmia. Ktt. Oči jako střely.
Tbz. V. 6. 224. Má oči jak trnky, halečky.
taléř, jak charba nevěrné (černé), lživé (sivé),
Slez. Vlasť. I. 237. Jak jsem na oko viděl.
Frant. 10 30. Více vidí oči než oko. Kom.
Did. 15. Usmíval se, až měl oči do čárek,
na mísu knedlíků posypaných perníkem.
Zvon III. 723. Měla jsem téměř celý den
oči na vodě (hleděla jsem na ni). Sá. XVI.
10. Předkem oči na uzdě měj, po koutech
jimi nestřílej. Světz. 1888. 50. Nedau (nedal),
čo by do oka hodiť (nic). Sbor. slov. VII.
131. Má oko z Kašparovy krávy (kdo špatně
měří, odhaduje). Č. Buděj. Kub. List. fil.
1902. 250. Nespraví nic ďo roka, kde ne-
zavře na čas oka; Dvě oči více vydělají
než dvě ruce (dohled). Lit. list. XIX. 242.,
318. — O. Ma krasne oko = vkus. Slez. Vlasť.