229

I. 238. — O. Zlatem svítilo jelení oko
(rostl). Kais. Vlast. 295. — O. pletené: an-
glické, hladké, obrácené atd. Ott. XIX.
903. — Oko. V bot.: kuří oko, očko. Viz Sa-
sanka zde.

Okocený. O. myš. Čes. 1. XII. 414.

Okojný, placabilis. Mam. V.

Okoktati = státi se koktavým. Bolesl.
Čes. 1. XIII. 89.

Okolár, u, m. = skleněná perlička na ka-
zajce; korálky na krk. Hauer 13.

Okolé, n. = okolí. Pror. 66b.

Okoličatě = v okolí Val. Čes. 1. XI. 44.

Okoličně. V rynku shořelo o. (v okolku)
devatenáct domů. 1720. Mtc. 1903. 21. V II.
352. stojí O. za Okoličnosť, ale polož je
před toto slovo.

Okolitý = okolní O. město. 1616. Mtc.
1905. 37.

Okolnice, e, f. = cesta kolem. Římov. Kub.
List. fil. 1902. 250.

Okolníček, čku, m., pole u Přibyslavic.
Čas. mor. mus. III. 138.

Okončiti co. Krok. I. c. 25. (1822. ).

Okonice, e, f. — ? Žalobník dá tomu
jednomu o-cí. NB. č. 251. Není-li to omyl.
Mš.

Okostice, e, f. Tvorba kosti mimo o-ci,
parostosis; zánět o-ce, periostitis, Knochen,
Beinhautentzündung (druhotný, secundaria,
hnisavý dělivý, purulenta dissecans, nitro-
lbový, interna cranii; původní, prvotní, pri-
maria, úrazový, traumatica, vlaknatý, fibrosa,
zhoubný, maligna); Krvavý zánět o-ce nitro-
pateřní, pachymeningitis spinalis haemor-
rhagica externa. Ktt.

Okotviti co: loď. Msn. Od. 35.

Okoun ryba. Vz Ott. XVIII. 703.

Okouník, a, m., ryba. Sr. Ott. XXII. 731a.

Okoušení čeho, Degustation. Ktt.

Okovec, vce, n. Hnileť o-vce, caries arti-
cularis cubiti. Ktt.

Okožovaný = koží potažený. O. paveza
(štít). Jrsk. XXVIII. 1. 162.

Okřaby = hromadný název pro vodní
rostliny na bažinách a mokrých místech
buď plovoucí nebo přirostlé. Val. Čes. 1.
XI. 47.

Okrají, n. O. lesa posekati. 1512. Arch.
XIX. 136

Okras, u, m., decor. Rozk. P. 1324. Vz
Okrasa.

Okrasek, sku, m. = okrasa. O. středově-
kého básnictví. Jeř. Rom. básn. 31.

Okrasný = krášlivý. O. řeč. Chč. S. II.
229a. Sr. Okráslný v II. 356.

Okrášenie, n., ornamentum, okrášleni.
Mill. 57.

Okrášený. O. věže. Pass. 484.

Okrašlovací spolek. Nár. list. 1903. č.
174. 4, 1904. 251. 17.

Okrčník, u, m. = část vrat. Vz KP. IX.
319.

Okřehek, hku, m. O. menší, vodní čočka,
žabinec, lemna minor. Čes. 1. XI. 291.

Okřej, e, m., vigor. Rozk. P. 1477. Men-
čík: Okřienie. MS.

Okřek, u, m., peroma. Rostl. drk. 180_a. 2.
Ci okřehek? Mš.

Okřenouti = okřepnouti občerstviti se. Mš.
exc.

Okřičení, n. Napomínali jsme je až do
o. Arch. XX. 550.

Okřídlený. O. zámyčka u stok. KP. IX.
315.

Okřídlí, n. = sloupová síň u chrámu.
Ott. XX. 947. — O. = krajní vozy váleční
u Husitů. Vz Jrsk. XXV. 90.

Okřikmo koho konejšiti. Msn. II. 22.

Okřím m. okřín = mísa na zadělání
těsta. Litom. 62.

Okřínatý = strupovitý, štítovitý, scutelatus.
Ktt.

Okřívající = zmlazující, osvěžující, k doko-
nalosti uvozující. Zach. Test. 148.

Okřivo, erquickend. Na venkově je o.,
zdrávo. Nár. list. 1885. č. 80. Mš. má toto
slovo za chybné.

Okročák, u, m. = obkročák.

Okročovoti něco = omlouvati. Zvon IV. 7.

Okropení, n., aspersio. Ev. olom. 114. 227.

Okropiti, il, en, ení, aspergere. Vz Okro-
pení.

Okrouhlá, é, f. = obruč. V zloděj. mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Okrouhlavý = okrouhlý. Slez. Čes. 1. XI.
223.

Okrouhlický čepec (z okolí Okrouhlic).
Vz Čes. 1. XII. 25.

Okrouhlolistý. O. pohanka. Ott. XIX.
1046.

Okrový. O. zeď (města). Zr. Let. III. 10.

Okršel, šle, m. = okršlek. List. fil. III. 53.

Okřtíti. Při tom prořeknutí i to se
okřtilo (povědělo), jakoby... 1723. Mtc.
1903. 17.

Okrúcačka, y, f., vz Oděvačka.

Okrúcať se = zpěčovati se. Val. Čes. 1.
XII. 190.

Okruhel. Svět jest o. (okrouhlý). Luc.
42. a j.

Okrúhlica, e, f, hora v Gemersku na
Slov. Sbor. sl. 1901. 166.

Okrúhlík, vz Okrouhlík.

Okruhový. Země, voda, vzduch a oheň
byly okruhovou škálou. Zach. Test. 5.

Okrutenství, n. = ukrutenství, saevitia.
Gl. hym. V. 122b. (Mš. ).

Okrutně = ukrutně. Leg. sv. Barb. (Jir. ).

Okrutný = ukrutný. O. žalář (durus carcer).
Gl. hym. V. 122b.

Okruž, e, f. Rozk. P. 1184.

Okružky = okrajky, slupky. Mor. Kmk.

Oktachord, u, m. = osmistruník, hudební
nástroj o osmi strunách. Vz Ott. XVIII. 705.

Oktodec, e, m. = osmnácterka, format
knižní, jehož arch skládá se z osmnácti
listů neb třiceti šesti stran. Ott. XVIII. 706.

Oktoylanhydrid, u, m, v lucbě. Vstnk.
XI. 124.

Oktylaldehyd, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 123.

Okukovati se jak. Někteří mládenci bez
přítrží okukují se po straně, sluší-li jim
krok, dvoření a holdování. Světz. 1888. 3.

Okutie, n. = okuje, odpadky v kovárně
okolo kovadliny. Přeneseně: Berúc z strniště
i průtie okolo dřeva o. Baw. E. v. 748.