231

Omeškání, n., vz Omeškati.

Omietka, y, f. Držali sa pod o-kou (zá-
stěrou a p. ) evan. církve. Sb. sl. 1902. 42.
Sr. Omítka.

Omich, u, m. V Trenčansku. Vz Oměj
zde.

Omikati sa suchým košťatom cnosti. Nár.
nov. 1892. Omykati?

Omilka, y, f. = mouka za lubem. Čes. 1.
XI. 188.

Omilý. Synu omilý, carissime. Kato gl.
l^a. Či o interj.: Synu ó milý? Mš.

Omíňať. Všecko pomały začíná o. (pře-
cházeti, přestávat, zajímati, těšiti). Val. Čes.

I. XI. 46. Už fa to omíňá (přestává zajímati)
Ib. 177.

Omítka zdí: cementová, hladká, stříkaná,
štuková. Vz KP. IX. 277.

Omladniční talovitosť, puerperale Pyae-
mie; vřed, ulcus puerperale; převleklý zánět
blány tíhové o-ční, synovitis metastatica
puerperalis. Ktt.

Omluva. Často chyba omluvou se horší
stává. Slád. Jan 86.

Omlúvati = omlouvati. Sr. Omluviti.

Omrákány čím: Žalem o-ná knížata.
Slád. Rich. 70.

Omrazivý přestrach. Msn. Hym 87.

Omrkati, omrknouti, omrkovati se po čem
= ohledati se. Jrsk. VIII. 3. 455. — se. Jak
jsem se omrkl (nedopatřil), už vyklouzl
(utekl). Ib. XXV. 72. Omrkuje se = připoz-
dívá se. Krkon. Nečásek.

Omrzalý. O. úřednické práce. Šf. v Pal.
Záp. II. 52. Sr. Omrzelý.

Omydlík. Holka jako o. Sá. Pr. m. I.
233. Sr. Omydlek.

Omygel, glu, m. = krátký klacek upo-
třebováním otlučený. Val. Čes. 1. X. 467. —
O. = useknutý ocas psí. Val. Čes. 1. XIII.
416. — O. = pahýl ruky, Stumpf, Stummel.
Val. Čes. 1. XIII. 416.

Omýkati, omýknouti = Činiti zmínku, zmi-
ňovati se. Omejknu tam, že... Krkonš. Fr.
Nečásek.

Onačí jest dle Prk. Comp. slov. 5. kom-
parativ od onaký.

Onakvě. Bylo jim onakvjéj = lépe. Val.
Čes. 1 XIII. 208. Sr. Onakvý.

Ondá, y, m. = Honda, Honzík. Domžl.
Čes. l. XI. 267.

Onderek Jos., kněz a spis., nar. 1811.
Vyhl. I. 76.

Ondrák Prokop, kněz a spis. Vz Ott.
XVIII. 768.

Ondral = Ondřej. Dšk. Km. 13.

Ondraš, e, m. Ondraš. Ondraš! Enem se
ty rozvaš, kerum cestum pujděš. Pujděš-li
dolinum, dostaneš tam chvojinum; esli pujděš
chodníkem, dostaneš tam kneblikem; esli
pujdeš kopcem, dostaneš tam klockem. Slez.
Vyhl TI. 259.

Ondřej. Na svätého Ondreje ešte sa nám
ohreje (ešte slnko ohreje). Rizn. 64. Sníh
na sv. Ondřeje žitu velmi nepřeje. Sr Vyhl.

II. 3., 5, Vlasť. I. 140.

Ondřejky = olověné kuličky, které se
lily na den sv. Ondřeje a z jichž podoby se
hádalo. Vyhl. II. 4.

Ondříček Fr., houslista. Vz Ott. XVIII.
774.

Ondrušek Fr., č. malíř, nar. 1861. Ott.
XVIII. 774.

Oněmělý čím: podivením. Zr. Čer. 20.

Onemocnělý. Us. — čím: neštovicemi,
d. Pockenkranke. Ktt.

Onemocněný, správně: onemocnělý. Mš.

Onon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 520.

Ononin, u, m., v lubě. Vz Vstnk. XI. 520.

Onský = onaký. To byl o. hoch; bustý
vlas, černé oči... Nár. list. 9. /2. 1901.

Onšov, a. m., zaniklá ves ve Znojemsku.
Vz Mtc. 1903. 148.

Onychon, u, m. = drahý kámen, onyx.
Kom. Did. 2.

Onyxový. O. lampa. Nár. list. 1903. č.
243. 20.

2. Opáčiti = zkusiti, pokusiti se. Keď si
(jsi) ty konáč, tede ňa opač. Brt. P. n. 687.

Opáčkem = po zpátku. Baw. B. 7^a.

Opadaný. O. ovoce, správně: opadalé.
MŠ.

Opachadlo, a, n. = vějíř. Vlč, Lit. II. 2.
21.

Opakokladný význam, ku př.: cesta —
necesta, příklad — nepříklad. Litom. 49.

Opakovní nedělní škola = opakovací
Zvon III. 707.

Opál = beztvarý, vodnatý kysličník kře-
mičitý. Vz Ott. XVIII. 784., Mtc. 1903. 49.

Opalač, e, m. = přetřásač, pomlouvač.
Bujný všech věcí o. Fel. 167.

Opálčička, y, f., zdrobn. opálka. Sá. Pr.
m. II. 18.

Opalina, y f. = nálevník celobrvnatý. Sr.
Ott. XVIII. 784., Opalinka v III. 107.

Opálkář, e, m. = kdo dělá n. prodává
opálky. Čes. 1. XI. 333., Mtc. 1902. 28.

Opar, u, m. Selský o. (nadávka sedlákům).
— O. bederní, kyčelní vřed (růže), vřed
ohnivý (sv. Antonína), opasní jáhlina, pasový
opar, herpes zoster; o. bujivý, herpes ve-
getans, impetigo herpetiformis, lysivý, h.
tonsurans, scheerende Flechte (skvrnitý, ma-
culosus, opar po rtuti, hydrargyrosis (pod-
náhlý, subacuta, vleklý, chronica); o. pasový,
zoster (břišní, abdominalis, hrudní, pecto-
ratis, kštice, capillitii, lalůčkový, auricularis,
lícní, faciei, ramenní, brachialis, stehenní,
femoralis, šíje, nuchae). Kott.

Oparový. O. chránička, vaccina herpe-
tica, Eczempocken. Ktt.

Opasadlo, a, n., cingulum. Pror. ol. 16b.
2. Isa. 11. 5.

Opásalý = opásaný. Mam. F. 86^a. 1.

Opatice, e, f., abbatissa. Aby o-ci a jiné
jeptišky svolala. Pat. Jer. 113. 14. Sr. Ib.
159.

Opatov, a, m., les u Jankova u Votic.
Uč. spol. 1901. IV. 3.

Opatřiti co jak. Opatril to, ani (jako)
vietor muku (mouku). Sbor slov. VII. 131.

Opatrný. Aj o-mu niekdy stodola shoří.
Rizn. 64. —. Matěj, prof. a spis., 1860. —
1891. Vz Ott. XVIII. 788.

Opatrovnictví, n. Vz Ott. XVIII. 789. —
792.

Opavice, přítok Odry ve Slez. Vyhl. I. 18.



	231

	Omeškání, n., vz Omeškati. Omietka, y, f. Držali sa pod o-kou (zá- stěrou a p. ) evan. církve. Sb. sl. 1902. 42. Sr. Omítka. Omich, u, m. V Trenčansku. Vz Oměj zde. Omikati sa suchým košťatom cnosti. Nár. nov. 1892. Omykati? Omilka, y, f. = mouka za lubem. Čes. 1. XI. 188. Omilý. Synu omilý, carissime. Kato gl. l^a. Či o interj.: Synu ó milý? Mš. Omíňať. Všecko pomały začíná o. (pře- cházeti, přestávat, zajímati, těšiti). Val. Čes. I. XI. 46. Už fa to omíňá (přestává zajímati) Ib. 177. Omítka zdí: cementová, hladká, stříkaná, štuková. Vz KP. IX. 277. Omladniční talovitosť, puerperale Pyae- mie; vřed, ulcus puerperale; převleklý zánět blány tíhové o-ční, synovitis metastatica puerperalis. Ktt. Omluva. Často chyba omluvou se horší stává. Slád. Jan 86. Omlúvati = omlouvati. Sr. Omluviti. Omrákány čím: Žalem o-ná knížata. Slád. Rich. 70. Omrazivý přestrach. Msn. Hym 87. Omrkati, omrknouti, omrkovati se po čem = ohledati se. Jrsk. VIII. 3. 455. — se. Jak jsem se omrkl (nedopatřil), už vyklouzl (utekl). Ib. XXV. 72. Omrkuje se = připoz- dívá se. Krkon. Nečásek. Omrzalý. O. úřednické práce. Šf. v Pal. Záp. II. 52. Sr. Omrzelý. Omydlík. Holka jako o. Sá. Pr. m. I. 233. Sr. Omydlek. Omygel, glu, m. = krátký klacek upo- třebováním otlučený. Val. Čes. 1. X. 467. — O. = useknutý ocas psí. Val. Čes. 1. XIII. 416. — O. = pahýl ruky, Stumpf, Stummel. Val. Čes. 1. XIII. 416. Omýkati, omýknouti = Činiti zmínku, zmi- ňovati se. Omejknu tam, že... Krkonš. Fr. Nečásek. Onačí jest dle Prk. Comp. slov. 5. kom- parativ od onaký. Onakvě. Bylo jim onakvjéj = lépe. Val. Čes. 1 XIII. 208. Sr. Onakvý. Ondá, y, m. = Honda, Honzík. Domžl. Čes. l. XI. 267. Onderek Jos., kněz a spis., nar. 1811. Vyhl. I. 76. Ondrák Prokop, kněz a spis. Vz Ott. XVIII. 768. Ondral = Ondřej. Dšk. Km. 13. Ondraš, e, m. Ondraš. Ondraš! Enem se ty rozvaš, kerum cestum pujděš. Pujděš-li dolinum, dostaneš tam chvojinum; esli pujděš chodníkem, dostaneš tam kneblikem; esli pujdeš kopcem, dostaneš tam klockem. Slez. Vyhl TI. 259. Ondřej. Na svätého Ondreje ešte sa nám ohreje (ešte slnko ohreje). Rizn. 64. Sníh na sv. Ondřeje žitu velmi nepřeje. Sr Vyhl. II. 3., 5, Vlasť. I. 140. Ondřejky = olověné kuličky, které se lily na den sv. Ondřeje a z jichž podoby se hádalo. Vyhl. II. 4.	Ondříček Fr., houslista. Vz Ott. XVIII. 774. Ondrušek Fr., č. malíř, nar. 1861. Ott. XVIII. 774. Oněmělý čím: podivením. Zr. Čer. 20. Onemocnělý. Us. — čím: neštovicemi, d. Pockenkranke. Ktt. Onemocněný, správně: onemocnělý. Mš. Onon, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI. 520. Ononin, u, m., v lubě. Vz Vstnk. XI. 520. Onský = onaký. To byl o. hoch; bustý vlas, černé oči... Nár. list. 9. /2. 1901. Onšov, a. m., zaniklá ves ve Znojemsku. Vz Mtc. 1903. 148. Onychon, u, m. = drahý kámen, onyx. Kom. Did. 2. Onyxový. O. lampa. Nár. list. 1903. č. 243. 20. 2. Opáčiti = zkusiti, pokusiti se. Keď si (jsi) ty konáč, tede ňa opač. Brt. P. n. 687. Opáčkem = po zpátku. Baw. B. 7^a. Opadaný. O. ovoce, správně: opadalé. MŠ. Opachadlo, a, n. = vějíř. Vlč, Lit. II. 2. 21. Opakokladný význam, ku př.: cesta — necesta, příklad — nepříklad. Litom. 49. Opakovní nedělní škola = opakovací Zvon III. 707. Opál = beztvarý, vodnatý kysličník kře- mičitý. Vz Ott. XVIII. 784., Mtc. 1903. 49. Opalač, e, m. = přetřásač, pomlouvač. Bujný všech věcí o. Fel. 167. Opálčička, y, f., zdrobn. opálka. Sá. Pr. m. II. 18. Opalina, y f. = nálevník celobrvnatý. Sr. Ott. XVIII. 784., Opalinka v III. 107. Opálkář, e, m. = kdo dělá n. prodává opálky. Čes. 1. XI. 333., Mtc. 1902. 28. Opar, u, m. Selský o. (nadávka sedlákům). — O. bederní, kyčelní vřed (růže), vřed ohnivý (sv. Antonína), opasní jáhlina, pasový opar, herpes zoster; o. bujivý, herpes ve- getans, impetigo herpetiformis, lysivý, h. tonsurans, scheerende Flechte (skvrnitý, ma- culosus, opar po rtuti, hydrargyrosis (pod- náhlý, subacuta, vleklý, chronica); o. pasový, zoster (břišní, abdominalis, hrudní, pecto- ratis, kštice, capillitii, lalůčkový, auricularis, lícní, faciei, ramenní, brachialis, stehenní, femoralis, šíje, nuchae). Kott. Oparový. O. chránička, vaccina herpe- tica, Eczempocken. Ktt. Opasadlo, a, n., cingulum. Pror. ol. 16b. 2. Isa. 11. 5. Opásalý = opásaný. Mam. F. 86^a. 1. Opatice, e, f., abbatissa. Aby o-ci a jiné jeptišky svolala. Pat. Jer. 113. 14. Sr. Ib. 159. Opatov, a, m., les u Jankova u Votic. Uč. spol. 1901. IV. 3. Opatřiti co jak. Opatril to, ani (jako) vietor muku (mouku). Sbor slov. VII. 131. Opatrný. Aj o-mu niekdy stodola shoří. Rizn. 64. —. Matěj, prof. a spis., 1860. — 1891. Vz Ott. XVIII. 788. Opatrovnictví, n. Vz Ott. XVIII. 789. — 792. Opavice, přítok Odry ve Slez. Vyhl. I. 18.