233

Optaná, é, f. Děkuji za optanou, ich
danke für die Nachfrage. Rais. Lep. 117.

Optat Bened. (Beneš). Vz Ott. XVIII.
828.

Optati co komu kde. Aby někde nám
optali hospodu (poptali se po hospodě). Lbk.
58.

Optativ. Vz Ott. XVIII. 829.

Optetice = zažití vzbuzené horkostí a vlh-
kosti. Zech. Test. 129., 148.

Optika. Vz Ott. XVIII. 829. O. krystallová.
Vz Vstnk. XI. 575. O. geometrická. Vstnk.
XII. 403. O. meteorologická. Vz Vstnk. XII.
600. O. athmosfaerická. Vz Ib. XIII. 699.

Opučení, n. = rozbití. Mohl by ten sud
přijíti k o. Frant. 52. 34.

Opuch brdečky čivu zrakového. Ott.
XIX.

Opúch, u, m., rostl. Vz Leknín zde.

Opůlí, n. Bílé o. (ženský šat). Mršť. Obrz.
153.

Opulvírovat koho = oholiti. Val. Nár.
sbor. VIII. 36. Z něm. balbieren.

Opumovaný kabát (poházený sněhovými
koulemi). Čch. I. Pov. 37

Opuptaný. O. mysl. St. Ve vyd. Vrť:
oputaný = zpitomělý. Mš

Opúštěti, vz Opouštěti (opustiti).

Opýchnouti. Zmoklá otava opýchla -=
drobet oschla. Deštná. Mš.

Opyš, e m. Věž nad opyšem kralohradu.
Jrsk. VI. 1. 219.

-ora příp.: nemotora, Pištora. Dšk. Km. ll.

Oráč, e, m. = písař. V zloděj. mluvě. Čes.
1. XI. 141.

Oračka, y, f. = orání. Čím je ťažšia o.,
tým bude i klas ťažší. Rizn. 64. — O. ku
kypření, rozdělávání, provětrávání sladu.
Nár. list. 1903. č. 140. 5., 1904. 138. 9.,
324. 2

Oráčovic. Od něhožto rodu ti jistí o-ci
kniežatá v tej zemi jsú. Pass 387. (Mš. ).

Orájiti koho = blažiti. (Lit. II. 481. ).

Orámcovati co čím, umrahmen. Pokr.
1885. č. 195.

Orangutan, a, m., opice. Vz Ott. XVIII.
834.

Oranisko, a, n. = orné pole. Us. Tkč. Sr.
Oraniště.

Oranžerie, e, f. = stromky citroníků
a pomorančovníků; místnosť, v níž stromky
ty přes zimu byly chovány; nyní = skupení
ovocných zákrsků chovaných v kruhulích
nebo také jistý druh sklenníků větších roz-
měů, v nichž se rostliny na zimu ukládají.
Vz Ott. XVIII. 836.

Orati jak. Kdo hluboko ore, zlato vy-
orává. Rizn. 67. — O. = psáti. V zloděj.,
mluvě. Čes. 1. XI. 141.

Orátko, a, n. = tužka. V zloděj., mluvě.
Čes. 1. XI. 141.

Oratoř, e, f. = kaplička. Leg, Anat. T.
25. (Mš. ).

Oratorní sloh. Nár. list. 1904. 95. 1.

Orava, y, f., řeka na Slov. Vz Sb. sl.
1901. 162.

Oravica, e, f., řeka na Slov. Vz Sb. sl.
1901. 162.

Oraz = jednou, konečně. Jak nám nedáte
té pálenky o. Brr. P. n. 521.

Orazit = z kapsy ukrásti. V zloděj. mluvě.

Orba. Sr. Ott. XVIII. 838. O. hluboká
a mělká. Nár. list. 1903. č. 134. 21.

Orcylaldehyd, u, m., vlučbě. Vz Vstnk.
XI. 121.

Ordinace, e, f., z lat. = svěcení; udílení
rady lékařské, předpisování léků. Vz Ott.
XVIII. 842., 1845.

Ordinující lékař. Nár. list. 1903. č. 148.
16. Vz předcház. Ordinace.

Orebité = orebští bratři, bratrstvo vojenské
v prvních dobách husitských. Vz Ott. XVIII.
846.

Ořech. Vz Vořech. — O. Nechá toho, až
bude doléhati na ořech, až bude zle a kuše
k vystřelení napiatá. Zvon III. 194. — O.
= ručnice. Vz Ott. XX. 1017.

Oreid, u, m., slitina. KP. X. 263.

Ořekrotec, tce m. O. Nestor. Msn. Od.
35 Vz násl.

Ořekrotný Kastor. Škd. Od. 1: 6.

Orel. Vz Ott. XVIII. 884. Kdo honí orla,
o vrabce se nestará. Vrch. Muš. II 26. —
O., znak. Vz Kol. Her. I. 411. — O. Kar.,
spis.

Ořeplodný. O. země. Msn. II. 265., Škd.
Od. 16.

Ořeslav, a, m. = oři slavný. O. Nestor.
Msn. II. 28. 167.

Ořešník, a, m. = pták z Čeledi havranů.
Vz Ott. XVIII. 854.

Orezavěti, ěl, ění. — komu. Čechům
u-ly mlaty. Tbz. XIII. 196.

Organoidy v minerál. Vz Vstnk. XI. 841.

Organotherapie, e, f., z řec. = léčení
chorob různých organů lidských týmiž n.
jinými organy zvířecími n. přípravky z nich.
vyrobenými. Vz Ott. XVIII. 856.

Oľganovať = na varhany hráti. Sbor.
čes. 111.

Orgován, u, m., ovocný strom. Sbor. slov
1901. 154.

Orchstr, u, m. Vz Ott. XVIH. 859.

Ořidnouti. Exekuce ořidly (staly se řid-
kými). Wtr. Min. 34.

Originalita, y, f., z lat., původnost Nár.
list. 1904. 182. 13.

Ořík, a, m. = koník. Baw. J. 244.

Oříš, e, m., oříška, polycarpus umbellatus,
houba. Vz Ott. XX. 190.

Ořízkový vzor. Nár. list. 1905. 64. 13.

Orješek, šku, m. Krámský o. Sbor. slov.
VII. 120.

Orkestralní routina. Nár. list. 1903. č.
243. 18. Sr. Orchestralní.

Orleaník, u, m., bixa, rostl. Vz Ott. IV.
116.

Orletování, n. = ruční nahazování oka
na každou jehlu. Ott. XIX. 903.

Orlice, znak. Vz Kol. Her. I. 411. O.
moravská. Ib. 18., 92., 136.

Orlický. O. hory, dříve: Kladské, čásť
horstva Sudetského. Jrsk. XXII. 152. — O.
Sl., básník.

Orlíček, Čku, m., rostl. Orlíček obecný,
aquilegia vulgaris: kozí bradka, cvrček,
herličky, jaterník, kakuška (bílá, modrá,