234

žlutá), koníček, koření (kvítek) pěti bratrů,
randlíčky, rychlíček, třasáček, vorlíček,
vorlík, zahradní zvonek, zvonečky. Vz Čes.

I. XIV. 175.

Orličín, u, m., aquilaria, rostl. Vz Ott.

II. 559.

Orlíčkář, e, m. = kdo hraje orličkem,
kostkami o sázku, na kterých je namalován
orel, sedlák atd. Orel pták, kobyla sedlák,
panna růže všecko zmůže (vykřikuje orlíč-
kář). Vykl. Obrz. 185.

Orlík, u, m. = čásť mlýna, již táhnou
palce brůny; ten stojí na své kobylici v pán-
vici a na hoře v kuželicích. Vz Čes. 1. XI.
179.

Orlogi-um, a, n. = orloj. Faust. 92.

Orloj pražský, vz Ott. XVIII. 880. i s vy-
obraz.

Orlosup, a, m., pták. Vz Ott. XVIII. 881.

Orloun, a, m, rhinus, žralok. Ott. XXI.
659.

Orlová, é, f. = klášter ve Slez. Vz Vlasť.
I. 18.

Ormis Sam., slov. spis., 1824. —1875. Vz
Ott. XVIII. 886.

Ornament, u, m., z lat. O. listový a květný.
Nár. list. 1902. é. 233. 2.

Ornamentalně dekorativní komposice.
Nár. list. 1903. é. 284. 17.

Ornamentalní kreslení. Nár. list. 1904.
24 13.

Ornamentní diplom. Nár. list. 1903. č.
175. 13.

Ornamentový. O. motivy. Nár. list. 1903.
č. 270. 17.

Ornátka, y, f. = frýdka se širokými
zlatými portami kolem krku v Chrášťanech
na Hané. Čes. 1. XII. 235.

Ornitholog, a, m., z řeč. = ptakozpytec
Zvon III. 570. Vz násl.

Ornithologický spisovatel = ornitholog.
Zvon III. 570.

Orodovati za koho ke komu. Ať oro-
duje za ny k Hospodinu. Hod. Žalm. 130.

Orosený. O. mez;. Zvon III. 190.

Orostlina, y, f. = změť malých kořenů.
Jrsk. XXIV. 286.

Orozený z bohyně. Gl. roudn. 53a.

Orsej, e, m. fícaria, rostl. Vz Ott. XVIII.
892. O., ranunculus ficaria: babí blysk, babka,
blysk, blýskavé kvítí, blyšťok, celidon menší,
čačka, kravské cecičky, krtičník menší,
krvavník menší, manna, močařinka, nešto-
vičné koření, orzaj, orzej, podlíštka, roupík,
roupník, roupové koření. Vz Ces. 1. XIV. 134.

Orth Jan, Č. histor. 1834. -1887. Vz Ott.
XVIII. 895.

Orthid, u, m., miner. Vz Ott. XVIII. 896.

Orthoamidofenol, u, m., v lučbě. Vstnk.
XI. 14.

Ortová Leop., roz. de Pauli, dramat. uměl-
kyně č., 1847. —1903. Vz Ott XVIII. 900.

Orumpant, u, m., z něm. Armband. Čern.
Z. 79.

Oružný. O. zbroj. Msn. 11. 119.

Orvati koho jak: až na kosti. Tbz. V.
1. 94.

Osaditi co jak. K tomu měl k tomu
hradu službu osazovati se dvěma koňoma.
Půh. brn. IV. 154.

Osáhlý. O. vodstvo. Msn. Od. 65.

Osáknouti čím kde. A tu na tom dvoře
věnem svým osákla. 1488 Arch. XIX. 233.
Vz Osákati v II. d.

Osamocenec, nce, m. Jlnk. Jas. I. 125.

Osamotněti, ěl, ění. Dítě o-lo. Zvon III.
309.

Osamotňovací boj, snaha. Nár. list. 1905.
1. 17.

Oscati co. Vavrinec oharky oscává. Slov.
Rizn. 172.

Oscillace, e, f Vibrace a o. Vz Strh.
Mech. 398.

Osed, vz Ošed.

Osedlitlivý (!) = O. zájmena = posses-
sivá. 1775. Sr. Bílý Obr. 77. Neujalo se.

Osekáč, e, m. = kovářský nástroj k odtrho-
váni podkov s kopyt. Vz Ott XIX. 1010.

Osel. Vz Ott. XVIII. 909. Oslu je marno
v ornát záda halit (špatný kněz málo pro-
spěje). Kká. Sion. I. 157. — O. Znamení
osla nosívali za starších dob žáci, kteří ve
škole mluvili po česku a ne po latinsku
(byl to školní trest). Vz Jrsk. III. 271.

Oselečka, y, f. = ucho. Užovka ma dvě
o-čky. Slez Vyhl. II. 285.

Osenice, e, f., agrotis, motýl. Vz Ott.
XVIII. 910.

Osidelník, a, m., strangalia, brouk. Vz
Ott. XVIII. 912.

Osidlovací kommisse Nár. list. 1904. č.
49. odp.

Osiesti = obsednouti, sednouti nač. —
co. Ty věci chtí je (srdce) o. Chč. S. I. 22b.
a j.

Osikovník, a, m., saperda, druh tesaříků.
Vz Ott. XXII 621.

Osinkový. O. zboží. Hlas nár. 19. /12.
1896. Dhnl.

Osiperny, druh hrušek. Tbz. III. 2. 360.

Osiva, pl., n. = oseté pole. Domžl. Čes.
1. XII. 382.

Osívka, y, f. Býti někomu na osívku =
na osívání, pretřepávání. Val. Čes. l. XI.
133.

Oskeruše, e, f., pirus sorbus, rostl. Vz
Ott. XIX. 772b. Zmraščil sa, jakoby bol do
ňezralej oskoruše (oskeruše) zahrýzel. Rizn.
172.

Oskominy. Má o. = trnou mu zuby od
kyselého ovoce. Us. Hauer. 13.

Oskoruše, vz Oskeruše.

Oskřivec, vce, m., vz Ozhřivec. Mš.

Oslad, u, m. = oslazení. Mark.

Osladič, e, m., polypodium, rostl. Vz Ott.
XX. 189.

Osladičovitý. O. rostliny, polypodiaceae.
Vz Ott. XX. 188.

Oslavenčin. Uznáni zásluh oslavenčiných.
Mš. exc. Sr. Oslavenka.

Oslavenka, y, f = žena oslavovaná. Mš.
Sr. Oslavenec. V VII 128. oprav.: die
Gefreite v: die Gefeierte.

Oslediti = vystopovati. Vlka po stopě o.
na sněhu. Chč. S II. 266b.

Oslejchati se = ostýchati se.