236

Ostříhaný jak. Ostrihaný vedľa rajnice
(špatně). Rizn. 174.

Ostříknouti koho. Víno ho o-klo. Frant.
53. 15.

Ostřiny = ostružiny. Čes. 1. XII. 149.

Ostřízlivěti, ěl, ění. — čím. O-věl mr-
zutým hlasem své ženy (stal se střízlivým).
Zvon IV. 7.

Ostřižko, a, m., tonsor. Rozk. P. 2505.

Ostro = loupež. Na ostro trhnout = násilím
loupežiti V zloděj. mluvě. Čes. 1. XI. 141.
— O., vrch u Ružomberka. Sbor. čes. 280.

Ostrobodý. O bolesť, meč. šíp, Msn. II.
300., 200., 62., rožeň. Škd. Od. 45.

Ostrodechý Zefyros. Škd. Od

Ostroduvný Zephyr. Msn. Od. 34.

Ostroh, u, m. = ostraž. Aias, o. Achaj-
ských. Msn. II. 122.

Ostrohled, a, m, = Hermes. Msn. Od. 103.

Ostrohvizd, a, m. = kuvík. Msn. II. 257.

Ostrojeký Zefyros. Škd. Od. 200.

Ostrokonečný oštěp. Msn. II. 241., 279.,
Od. 12. Sr. Ostrokončitý.

Ostrokový. O. meč, Škd. Od. 161., ra-
tiště. 5.

Ostrokutý oštěp. Msn. II. 295., 373.

Ostroň, ě, m., vrch v Gemersku na Slov.
Sb. sl. 1901. 165.

Ostropes, ostropestřec, silybum, rostl. Vz
Ott. XX1II. 179.

Ostropokárný. O. slova. Msn. Od. 71.

Ostropsie, e, f., grossula (inter herbas
ignotas). Rozk. P. 767. Sr. Ostropes.

Ostrořehotný kůň. Msn. II. 95., 413.

Ostrosluch, a, na. O. všeho slyšal. Slov.
sbor. 1900. 143.

Ostrosvištný fuják. Msn. II. 89.

Ostrosvižný vítr. Msn. Hym. 4.

Ostroun obecný, žralok. Ott. XXIII. 812.

Ostrovec, vce, m. = ostrůvek. 1512. Arch.
XIX. 113.

Ostrovidnosť, i, f. Přisleplá o. Slád. Cor.
51.

Ostrovidý orel. Msn. Hym. 29.

Ostrožka, y, f., vrch ua Zvolensku na
Slov. Sb. sl. 1902. 53.

Ostrožna, y, f. = kost patní, Fersenbein,
os calcareum. Sr. Ostrožnice.

Ostrožnická ulice v Praze, nyní Plat-
néřská ul. Dolen. Pr. 359.

Ostruháček, čka, m., thecla, motýl. Vz
Ott. XVIII. 954.

Ostruhokřídlý. O. husa. Emin. 300.
Ostruhovitý. O. noha, pes calcaneus, der
Hackenfuss. Ktt.

Ostrusek, sku, m. O-sky měděné. Arch.
XIX. 210.

Ostružek, žku, m. = ostružka, ostruha.
O. slanin. Rhas. E. 23.

Ostružna, y, f., saliunca. Rostl. drk.
181a. 1.

Ostrvec, vce, m., aluxa. Rozk. P. 1828.

Ostrví, n. Vz Ostrev.

Ostrý. Ostrá hora u Vsetína. Vck. Vset.
219.

Ostudeniti se. čas se o-nil. Jrsk. XXVII.
376.

Ostuditel, e, m, procax. Mam. V. 32a.
Ostúpiti, vz Ostoupiti.

Osudnice, e, f. Mocná o. — osud. Msn
Od. 266

Osudovosť, i, f. Krutá o. Zvon IV. 290.

Osúch, u, m. = placka z pšeničně mouky
bez másla. Val. Čes. 1. XI. 94.

Osušelý. O. střecha (oschlá). Tbz. V. I. 265.

Osušovač, e, m. Pouzdro na o-če, Tupfer-
büchse. Ktt. O. (papír) Jeřb. 72.

Osušovačky, pl., f. = kleště na osušo-
vače. Tupferzange. Ktt.

Osutina, y, f. O. maloskvrnná, klein-
fleekiges Exanthem, o. neštoviční, Variola-
ausschlag, příjičná o. sliznice vředovitá,
ulceröses Schleimhautsypbilid, o. příjičná,
sliznice červenooděrková, erythematöses, ero-
sives Schleimhautsyphilid, o. příjičná pupen-
covitě plazivá, papuloserpiginöses Syphilid,
třetidobé příjičné o-ny sliznice, tertiäre
Syphilide der Schleimbaut, o. řídká, porůzná,
spärliches Exanthem, o. slizniční, Schleim-
hautexanthem, o. spálová, Scharlachexanthem,
o. velkoskvrnná, grossfleckiges Exanthem,
o. zarděnková, Röthelnexanthem, o. balsa-
mová, exanthema balsamicum, potničková,
Frieselausschlag, milliaria crystallina. Ktt.

Osúžeti (osúzati), examinare. Vz Mš. Slov.

Osvědčený v čem. Ministr v tom oboru

o. Pokr. 1886. č. 9.
Osvědomělý úmysl. Ráj⁸. 407.
Osvětitédlnice, e, f. O. všeho světa. Modl.

149a.

Osvětlování, n. O. měst. Vz Ott. XVIII.
957,

Osvětnúti, illucescere, rozedniti se. Výb. I.
1176. 9. (List. fil. XI 265. ).
Osvětozářný Helios. Msn. Od. 147.

Osvěžný, erfrischend. O. lék. Šnajd. Int.

1. 62.

Osvěžovadlo, a, n. O-dla, refrigerantia.
Ktt.

Osvícenství, n. Kriticismus a o. Dobrov-
ského. Lit. I. 747., Mtc. 1903. 167.

Osvobozenkyně, ě, f. = žena osvobozená.
! Tbz. V. 9. 79.
Osyka. Vz Ott. XVIII. 913.

Osykovník, a, m., saperda, brouk. Vz Ott.
XVIII. 959.

Osypánie, n. O Přemyslovu o. (smrti).
Dal. C. M. (nadpis k. 16. ).

Osypky, morbilli. Vz Ott. XVIII. 959.

Osypný, osepný, coagitatus. Ev. olom.
118. 127.

-oš příp.: hastroš, mrskoš, Antoš. Vz Dšk.
Km. 50.

Ošálený. Chodí jak o. (vrtohlavý). Val.
Čes. I. XII. 130.

Ošatkář, e, m. = kdo dělá ošatky. Čes.
1. XI. 370.

Ošavlený = šavlí opatřený, Hlk. X. 230.

Oščádano někoho vítati = ostýchavě. Val.
Čes. I. XI. 483.

Oščepek, pku, m. = čásť dřeva, deščky,
z kterého se světidla strúhala a z kterého
se už žádné světidlo strúhati nedá. Val. Čes.
1. XII. 45.

Oščepový = oštěpový. O. rána. Dal.

Oščeřit se = ošklíbati se Hoch. 20. Sr.
Oščeřovať se.

Oščiep, vz Oštěp.