238

Otdílný = oddílný, kdo má svůj zvláštní
díl nejsa ve spolku. Ukážu, že toho otdílen
nejsem. Půh. Ol. III. 453. (1437).

Otdojený, vz Oddojiti. O. u máteře své.
Ž. klem. 130. 2.

Otdúti, vz Oddouti. Greg.

Otdvihnúť, vz Oddvihnouti.

Otec. Ve Slez.: ojtec, tatíček, tatulek,
tatulinek Vyhl. II. 334.

Otedřieti, vz Odedrati, Oddrati, Odříti.

Otehnati, vz Odehnati.

Otejdenie, n. — odejití, abenndi gratia.
Pat. Jer. 118. 28. O. od města. Mill. 92.

Otělesiti, il, en, ení. — co (těla zbaviti).
Krum. 14a.

Otemknúti, vz Odemknouti.

Otemperovati co: síru (dle jistého ná-
vodu páliti). Zach. Test. 43., 152. Sr. Tempe-
rovati.

Otemřieti, vz Odemříti.

Oten. Vz Mus. 1878. 146., 1860. 59., 1859.
331. - Gb. Pouč. 35. — Vašek. Filolog
důkazy 41. — J. Píč v Nár. list. 1886. č. 361.
Přílh. — Mš.

Oteplovač, e, m. O. kvasný, kvašením,
Grährungsthermophor. Ktt

Otepřieti, vz Odepříti.

Otevřilý. O. rána. Št. Vz Otevřelý.

Otevsfati, vz Odevstati

Otevzdati, vz Odevzdati.

Otevzkázati, vz Odevzkázati.

Otezvati, vz Odevzdati Ž. gloss. 102. 25

Othliviti, vz Odhliviti. Mam. A. 20b.

Othoniti, vz Odehnati. Mam. F. 85a. 2.

Othraditi, vz Odhraditi. Pel. XIV.

Othrnouti, vz Odhrnouti. Ž. pod. 65. 20.

Othroziti, vz Odhroziti.

Otchoditi, vz Odjíti.

Otchodné, ého, n., vz Odchodné.

Otchodný, vz Odchodný.

Otchovati, vz Odchovati.

Otieci, otahu (odtáhnu), ciugo. Lakom-
stvo i (s) starým mladne, ktož otieci neotme
se jemu. Št. V. 64. (Vrť. 132. 26. -28. ). Vz
Otéci.

Otiskovací obrázky. Ott. XVIII. 967.

Otjetí, n., vz Odjetí, 2. O. děvoj stva.
Rožm. 183.

Otjímati, vz Odjímati.

Otjíti, vz Odjíti, odejmu

Oťka, y. f. = sirka. Všemyslice. Kub. List.
fil. 1902. 250.

Otkad, vz Odkud.

Otkavad, vz Odkavad.

Otklad, vz Odklad.

Otkovad = odkud, unde. O. si ty V Paš.
drk. 165a.

Otkrmiti, vz Odkrmiti.

Otkvísti, vz Odkvésti. Ž. wit 102. 15.

Otlehčiti, vz Odlehčiti.

Otloukání. Říkání při o. píšťal. Vz Vyhl.
II. 278. nn.

Otložiti, vz Odložiti.

Otlúditi, vz Odlouditi.

Otman Kar., kněz a spis., 1822—1898.
Vz Ott. XVIII. 968.

Otměna, vz Odměna.

Otmlúvati, vz Odmlouvati.

Otmodliti, vz Odmodliti.

Otmrť, vz Odmrť.

Otnáč, ryba. Bhm. Lex. 62.

Otnésti, vz Odnésti.

Otnoha, vz Odnoha; propes. Rozk. P.
1643., R. 88.

Otnož, otnoží, vz Odnož.

Otný. O. půda. Msn. Od. 357. Vz Oten.

O to, vo to = jak pak ne. Chtěl by's ít se
mnou? Vo to! (o to není, chci-li; chci rád),
Cák vo to! Litom. 37.

Otonovad. Ev. ol. 228. (Luc. 16. 37. ).

Otonud. Ev. víd. 54. (Jir. ).

Otouhnice, otouhy = dráty u silné kosy,
kterými se rožně přitahují nebo popouštějí.
Litom. 64.

Otpadnouti, vz Odpadnouti.

Otpínati, vz Odpínati.

Otpírati, vz Odpírati.

Otplata, vz Odplata.

Otplatek, vz Odplatek.

Otplatiti, vz Odplatiti.

Otpočinúti, vz Odpočinouti.

Otpolní, vz Odpolní.

Otpolu, vz Odpolu.

Otpor, vz Odpor.

Otpornosť, i, f., vz Odpornosť.

Otporný, vz Odporný.

Otpověď vz Odpověď.,

Otpověděti, vz Odpověděti.

Otpraviti co, vz Odpraviti.

Odpřisieci se čeho, vz Odpřisahati.

Otprovoditi, vz Odprovoditi.

Otpustek, vz Odpustek.

Otpustiti, vz Odpustiti.

Otpuščenie, vz Odpuštění. Pel. XIV.

Otrada, y, f. Idú tam beze všie o-dy
(aniž jim kdo odrazoval). Baw. Arn. 2818
Vz Odrada.

Otřapčený = třapcem opatřený. O. čepi-
ce. Čch. I. Pov. 113

Otřas, u, m. O. země. Kká. Siou 1. 233

Otrava, vz Ott. XVIII. 970. O. = cho-
roba vzniklá působením jedu, toxonosis, in-
toxicatio; o. jíchou, septicaemia, Jauchin-
toxication, kyselinou sírovou, sulphoxysmus,
Schwefelsäurevergiftung, olovem, saturnis-
mus (prudká, acutus, vleklá, chronicus), siro-
vodíkem, hydrothionaemia, Schwefelwasser-
stoffgasvergiftung. Ktt.

Otraziti, vz Odraziti.

Otřesení mozku. Vz Ott. XVIII. 971.

Otřesutý. O. tacle = s visutými třás-
němi. Wtr. Str. 26.

Otrhaný jak: jako lípa na Filippa. Sb.
sl. 1902. 64.

Otřípjať sa. Kera ovce sa otřípá, je
zdrava Val. Čes. 1. XII. 273. Sr. Otřípati.

Otřísti, otřasu. Vz Otřásti.

Otřiš, crapus (inter herbas ignotas). Rozk.
P. 753.

Otroby. Sypaly se mu slova jako o-by
z pytla. Rizn. 176. Sr. Otruby.

Otroce, poplatek v XIII. stol. Fried.
14. C.

Otroctví, n. vz Ott. XVII. 972.

Otročina, y, f. = robota. Jíti na o-nu.
Čes. 1. XIV. 77.

Otrosky = strusky (kovářské). Sbor. slov.
VII. 116.



	238

	Otdílný = oddílný, kdo má svůj zvláštní díl nejsa ve spolku. Ukážu, že toho otdílen nejsem. Půh. Ol. III. 453. (1437). Otdojený, vz Oddojiti. O. u máteře své. Ž. klem. 130. 2. Otdúti, vz Oddouti. Greg. Otdvihnúť, vz Oddvihnouti. Otec. Ve Slez.: ojtec, tatíček, tatulek, tatulinek Vyhl. II. 334. Otedřieti, vz Odedrati, Oddrati, Odříti. Otehnati, vz Odehnati. Otejdenie, n. — odejití, abenndi gratia. Pat. Jer. 118. 28. O. od města. Mill. 92. Otělesiti, il, en, ení. — co (těla zbaviti). Krum. 14a. Otemknúti, vz Odemknouti. Otemperovati co: síru (dle jistého ná- vodu páliti). Zach. Test. 43., 152. Sr. Tempe- rovati. Otemřieti, vz Odemříti. Oten. Vz Mus. 1878. 146., 1860. 59., 1859. 331. - Gb. Pouč. 35. — Vašek. Filolog důkazy 41. — J. Píč v Nár. list. 1886. č. 361. Přílh. — Mš. Oteplovač, e, m. O. kvasný, kvašením, Grährungsthermophor. Ktt Otepřieti, vz Odepříti. Otevřilý. O. rána. Št. Vz Otevřelý. Otevsfati, vz Odevstati Otevzdati, vz Odevzdati. Otevzkázati, vz Odevzkázati. Otezvati, vz Odevzdati Ž. gloss. 102. 25 Othliviti, vz Odhliviti. Mam. A. 20b. Othoniti, vz Odehnati. Mam. F. 85a. 2. Othraditi, vz Odhraditi. Pel. XIV. Othrnouti, vz Odhrnouti. Ž. pod. 65. 20. Othroziti, vz Odhroziti. Otchoditi, vz Odjíti. Otchodné, ého, n., vz Odchodné. Otchodný, vz Odchodný. Otchovati, vz Odchovati. Otieci, otahu (odtáhnu), ciugo. Lakom- stvo i (s) starým mladne, ktož otieci neotme se jemu. Št. V. 64. (Vrť. 132. 26. -28. ). Vz Otéci. Otiskovací obrázky. Ott. XVIII. 967. Otjetí, n., vz Odjetí, 2. O. děvoj stva. Rožm. 183. Otjímati, vz Odjímati. Otjíti, vz Odjíti, odejmu Oťka, y. f. = sirka. Všemyslice. Kub. List. fil. 1902. 250. Otkad, vz Odkud. Otkavad, vz Odkavad. Otklad, vz Odklad. Otkovad = odkud, unde. O. si ty V Paš. drk. 165a. Otkrmiti, vz Odkrmiti. Otkvísti, vz Odkvésti. Ž. wit 102. 15. Otlehčiti, vz Odlehčiti. Otloukání. Říkání při o. píšťal. Vz Vyhl. II. 278. nn. Otložiti, vz Odložiti. Otlúditi, vz Odlouditi. Otman Kar., kněz a spis., 1822—1898. Vz Ott. XVIII. 968. Otměna, vz Odměna. Otmlúvati, vz Odmlouvati. Otmodliti, vz Odmodliti.	Otmrť, vz Odmrť. Otnáč, ryba. Bhm. Lex. 62. Otnésti, vz Odnésti. Otnoha, vz Odnoha; propes. Rozk. P. 1643., R. 88. Otnož, otnoží, vz Odnož. Otný. O. půda. Msn. Od. 357. Vz Oten. O to, vo to = jak pak ne. Chtěl by's ít se mnou? Vo to! (o to není, chci-li; chci rád), Cák vo to! Litom. 37. Otonovad. Ev. ol. 228. (Luc. 16. 37. ). Otonud. Ev. víd. 54. (Jir. ). Otouhnice, otouhy = dráty u silné kosy, kterými se rožně přitahují nebo popouštějí. Litom. 64. Otpadnouti, vz Odpadnouti. Otpínati, vz Odpínati. Otpírati, vz Odpírati. Otplata, vz Odplata. Otplatek, vz Odplatek. Otplatiti, vz Odplatiti. Otpočinúti, vz Odpočinouti. Otpolní, vz Odpolní. Otpolu, vz Odpolu. Otpor, vz Odpor. Otpornosť, i, f., vz Odpornosť. Otporný, vz Odporný. Otpověď vz Odpověď., Otpověděti, vz Odpověděti. Otpraviti co, vz Odpraviti. Odpřisieci se čeho, vz Odpřisahati. Otprovoditi, vz Odprovoditi. Otpustek, vz Odpustek. Otpustiti, vz Odpustiti. Otpuščenie, vz Odpuštění. Pel. XIV. Otrada, y, f. Idú tam beze všie o-dy (aniž jim kdo odrazoval). Baw. Arn. 2818 Vz Odrada. Otřapčený = třapcem opatřený. O. čepi- ce. Čch. I. Pov. 113 Otřas, u, m. O. země. Kká. Siou 1. 233 Otrava, vz Ott. XVIII. 970. O. = cho- roba vzniklá působením jedu, toxonosis, in- toxicatio; o. jíchou, septicaemia, Jauchin- toxication, kyselinou sírovou, sulphoxysmus, Schwefelsäurevergiftung, olovem, saturnis- mus (prudká, acutus, vleklá, chronicus), siro- vodíkem, hydrothionaemia, Schwefelwasser- stoffgasvergiftung. Ktt. Otraziti, vz Odraziti. Otřesení mozku. Vz Ott. XVIII. 971. Otřesutý. O. tacle = s visutými třás- němi. Wtr. Str. 26. Otrhaný jak: jako lípa na Filippa. Sb. sl. 1902. 64. Otřípjať sa. Kera ovce sa otřípá, je zdrava Val. Čes. 1. XII. 273. Sr. Otřípati. Otřísti, otřasu. Vz Otřásti. Otřiš, crapus (inter herbas ignotas). Rozk. P. 753. Otroby. Sypaly se mu slova jako o-by z pytla. Rizn. 176. Sr. Otruby. Otroce, poplatek v XIII. stol. Fried. 14. C. Otroctví, n. vz Ott. XVII. 972. Otročina, y, f. = robota. Jíti na o-nu. Čes. 1. XIV. 77. Otrosky = strusky (kovářské). Sbor. slov. VII. 116.