241

Oxyaldehydobenzylalkohol, u, m.,

v lučbě. Vz Vstak. XI. 11.

Oxyammoniak, u, m., v lučbě. Vz Ott.
XVIII. 1020.

Oxyisomáselný. O. kyselina. Vstnk. XII.
46.

Oxypurin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 131.

Oz = roz-: ozvinúť (rozvinouti). Orava.
Sb. sl. 1901. 180.

Ozavojovaný. O. tvář. Rais. Lep. 208

Ozd rozbořiti. Pecku u uozdu vykopali.
Arch. XXI. 333.

Ozdmen, folliger. Rozk. P. 2478.

Ozdový. O. pecka (pícka). Arch XXI. 333.

Ozdravělý. Mravně o. Zvon III. 573.

Ozdravlík (!), u, m. = kdo se pozdravil.
Pohl. Neujalo se.

Ozdravný. Pokrokový a o. směr. Dolen.
Pr. 553.

Ozelot, vz Ocelot.

Ozembúch. Sr. Z mbúch.

Ozeznání, n. 1461. Arch. IX. 315.

Ozhřivka, vozhřivka, der Rotz. Vz Ott.
XVIII. 1023. O., malliasmus, malleus humi-
dus et farciminosus (náhlá, acutus, vleklá,
chronieus). Ktt.

Označivosť, i, f., O., a správnosť nových
názvů. Masar. v Atheneu I. 146. Sr. Vý-
značnosť.

Označivý, bezeichnend. Ms. Sr. předcbáz.

Označovač, e, m. O. úderu srdečního,
Kardiograph, srdcovzduchový, Kardiopneu-
mograph, tepů, Sphygmograph. Ktt.

Oznamitlivý (!) O. způsob = oznamovací,
indikativ. 1775. Sr. Bílý Obr. 77. Neujalo se.

Oznatý = známý. Byl s nima o-tý. Val.
Čes. 1. XI. 180, 91, 276.

Oznievati. Krok 1891. 390. Sr. Ozpívati.

Oznobení. Vz Ott. XVIII. 1024.

Oznojený čím. Strana sluncem o-ná
Strn. Poh. 86.

Ozokerit, u, m. = skalní vosk. Vz Ott.
XVIII. 1024.

Ozon, u, m., vz Ott. XVIII. 1024.

Ozora, y, f. = ostuda; ostudná zena. Val.
Čes. 1. XII 387. Sr. Oštěra.

Ozpívati. Rač zpívati a myť budem oz-
pievati. Drk. dram. 66. Prk. v Kroku 1891.
390. myslí na oznievati, ozvienati.

Ozrcadliti, abspiegeln. — co. Jeř. Rom
básn. 362.

Ozub, u, m. Šroubový o. u podkov. Ott.
XIX. 1011.

Ozubcovaný hrot šípu. Emin 86.

Ozubený. O-ní ptáci, odontornithes. Vz
Ott. XVII. 635.

Ozubice, e, f., periost um dentis, jemná,
vazivová, blanka zubu. Vz Ott. XVIII. 1025.
Zánět o-ce kořenné, periodontitis, Zahn-
wurzehautenfzündung. Ktt.

Ozvěna. Vz Ott. XVIII. 1025. Strh.
Akust. 234. O. náleží ke skalním duchům,
posmívá se lidem. Vz Kšť. Poh. 133.

Ozvěnný zpěv, Msn. Hym. 65., vrch. Slád.
Třík. 31.

Ozvučiti co. Jazyk, který vlastní matka
o-la (zvučným, milým učinila). Jrsk. XX.
2. 250.

Ozvučněti, ěl, ení = zvučným se státi.
Slovo o-lo Hlavn. 20., 67.

Ozvučník, u, m., resonator. Vz Ott. XVIII.
1025, Strh. Akust. 399.

Ozvuk. Vz Ott XVlII. 1026.

Ožahlena (?), y, f. Moja ženo, o-no! Brt.
P. n. 498.

Ožalovati koho před kým. O val jest
před námi Matěje. NB. č. 292.

Ožebračený = ochuzený; zmrzačený. Val.
Čes 1 XIV. 151. Sr. Žebráček.

Ožebračilosť, i, f Hlk. X. 337.

Ožehavosť, i, f. O situace. N. list. 1902.
č. 5 4

Oženatý = ženatý. Vých. Cech. Jrsk. XXV.
278.

Oženilec, lce, m = člověk oženilý, ženatý.
Sá. XVII. 213.

Oženiti se. Jak sa člověk ožení, nastane
mu soužení, přestane mu do hospody cho-
dení. Val. Česk. 1. XI. 324. Když jsem byl
pacholkem, na mně stála rosa, jak sem se
oženil, kapka visí z nosa. Slez. Vyhl. II, 66.

Oživitel, e, m. O české opery. Vin. I. 239.

Ožralec, lce, m. Sr. Ožgera, Opilec.

Ožriedlo, a, n. = otvor, ostium. O hrobu.
ČE Han. 39.

Ožvantať sa = opiti se. Val. Čes. 1 XI.
94., 378, XIII. 210.

P. Vz Ott. XIX. 1. — Nevěsta musí míti
pět p: pobožné srce, pracovité ruce, peknú
bílú tvář, peněžitú zář, panenský vínek.
Čes. 1. XI. 226.

Pabělokrevnosť, i, f, pseudol ucacmia.
Vz Ott. XX. 908.

Pablánitý zánět jícnu (vláknatý), oeso-
phagitis fibrinosa (crouposa); p (záškrtový)
zánět průdušek, bronchitis crouposa, Bron-
chialcroup. Ktt.

Pableskovati kde. V pozadí p-kuje kus
vesnického karakteru. Zvon IV. 211.

Pabučí, n. = pavučina. Dšk. Km 6.

Pabučina, y, f. = mříže. V zlodějské
mluvě. Sr. Krems.

Pabůza, y, f. Ukrojil si chleba pod pa-
bůzu (velký kus). Zliv. Kub. List. fil. 1902. 250.

Pabuzda, y, f. = paveza. Dšk. Km. 22

Pacák B dř., dr., adv., politik a spis-
Vz Ott. XIX. 4.



	241

	Oxyaldehydobenzylalkohol, u, m., v lučbě. Vz Vstak. XI. 11. Oxyammoniak, u, m., v lučbě. Vz Ott. XVIII. 1020. Oxyisomáselný. O. kyselina. Vstnk. XII. 46. Oxypurin, u, m., v lučbě. Vstnk. XI. 131. Oz = roz-: ozvinúť (rozvinouti). Orava. Sb. sl. 1901. 180. Ozavojovaný. O. tvář. Rais. Lep. 208 Ozd rozbořiti. Pecku u uozdu vykopali. Arch. XXI. 333. Ozdmen, folliger. Rozk. P. 2478. Ozdový. O. pecka (pícka). Arch XXI. 333. Ozdravělý. Mravně o. Zvon III. 573. Ozdravlík (!), u, m. = kdo se pozdravil. Pohl. Neujalo se. Ozdravný. Pokrokový a o. směr. Dolen. Pr. 553. Ozelot, vz Ocelot. Ozembúch. Sr. Z mbúch. Ozeznání, n. 1461. Arch. IX. 315. Ozhřivka, vozhřivka, der Rotz. Vz Ott. XVIII. 1023. O., malliasmus, malleus humi- dus et farciminosus (náhlá, acutus, vleklá, chronieus). Ktt. Označivosť, i, f., O., a správnosť nových názvů. Masar. v Atheneu I. 146. Sr. Vý- značnosť. Označivý, bezeichnend. Ms. Sr. předcbáz. Označovač, e, m. O. úderu srdečního, Kardiograph, srdcovzduchový, Kardiopneu- mograph, tepů, Sphygmograph. Ktt. Oznamitlivý (!) O. způsob = oznamovací, indikativ. 1775. Sr. Bílý Obr. 77. Neujalo se. Oznatý = známý. Byl s nima o-tý. Val. Čes. 1. XI. 180, 91, 276. Oznievati. Krok 1891. 390. Sr. Ozpívati. Oznobení. Vz Ott. XVIII. 1024. Oznojený čím. Strana sluncem o-ná Strn. Poh. 86. Ozokerit, u, m. = skalní vosk. Vz Ott. XVIII. 1024. Ozon, u, m., vz Ott. XVIII. 1024. Ozora, y, f. = ostuda; ostudná zena. Val. Čes. 1. XII 387. Sr. Oštěra. Ozpívati. Rač zpívati a myť budem oz- pievati. Drk. dram. 66. Prk. v Kroku 1891. 390. myslí na oznievati, ozvienati.	Ozrcadliti, abspiegeln. — co. Jeř. Rom básn. 362. Ozub, u, m. Šroubový o. u podkov. Ott. XIX. 1011. Ozubcovaný hrot šípu. Emin 86. Ozubený. O-ní ptáci, odontornithes. Vz Ott. XVII. 635. Ozubice, e, f., periost um dentis, jemná, vazivová, blanka zubu. Vz Ott. XVIII. 1025. Zánět o-ce kořenné, periodontitis, Zahn- wurzehautenfzündung. Ktt. Ozvěna. Vz Ott. XVIII. 1025. Strh. Akust. 234. O. náleží ke skalním duchům, posmívá se lidem. Vz Kšť. Poh. 133. Ozvěnný zpěv, Msn. Hym. 65., vrch. Slád. Třík. 31. Ozvučiti co. Jazyk, který vlastní matka o-la (zvučným, milým učinila). Jrsk. XX. 2. 250. Ozvučněti, ěl, ení = zvučným se státi. Slovo o-lo Hlavn. 20., 67. Ozvučník, u, m., resonator. Vz Ott. XVIII. 1025, Strh. Akust. 399. Ozvuk. Vz Ott XVlII. 1026. Ožahlena (?), y, f. Moja ženo, o-no! Brt. P. n. 498. Ožalovati koho před kým. O val jest před námi Matěje. NB. č. 292. Ožebračený = ochuzený; zmrzačený. Val. Čes 1 XIV. 151. Sr. Žebráček. Ožebračilosť, i, f Hlk. X. 337. Ožehavosť, i, f. O situace. N. list. 1902. č. 5 4 Oženatý = ženatý. Vých. Cech. Jrsk. XXV. 278. Oženilec, lce, m = člověk oženilý, ženatý. Sá. XVII. 213. Oženiti se. Jak sa člověk ožení, nastane mu soužení, přestane mu do hospody cho- dení. Val. Česk. 1. XI. 324. Když jsem byl pacholkem, na mně stála rosa, jak sem se oženil, kapka visí z nosa. Slez. Vyhl. II, 66. Oživitel, e, m. O české opery. Vin. I. 239. Ožralec, lce, m. Sr. Ožgera, Opilec. Ožriedlo, a, n. = otvor, ostium. O hrobu. ČE Han. 39. Ožvantať sa = opiti se. Val. Čes. 1 XI. 94., 378, XIII. 210.

	P.

	P. Vz Ott. XIX. 1. — Nevěsta musí míti pět p: pobožné srce, pracovité ruce, peknú bílú tvář, peněžitú zář, panenský vínek. Čes. 1. XI. 226. Pabělokrevnosť, i, f, pseudol ucacmia. Vz Ott. XX. 908. Pablánitý zánět jícnu (vláknatý), oeso- phagitis fibrinosa (crouposa); p (záškrtový) zánět průdušek, bronchitis crouposa, Bron- chialcroup. Ktt.	Pableskovati kde. V pozadí p-kuje kus vesnického karakteru. Zvon IV. 211. Pabučí, n. = pavučina. Dšk. Km 6. Pabučina, y, f. = mříže. V zlodějské mluvě. Sr. Krems. Pabůza, y, f. Ukrojil si chleba pod pa- bůzu (velký kus). Zliv. Kub. List. fil. 1902. 250. Pabuzda, y, f. = paveza. Dšk. Km. 22 Pacák B dř., dr., adv., politik a spis- Vz Ott. XIX. 4.