244

Paluba, y, f. Hodil to přes p-bu (über's
Bord, german. ). List. fil. 1902. 171.

Palubníček, čka, m., zdrobn. palubník
(plavec). Slad. Třík. 29. Sr. II. 181.

Palubný kout (na palubě). Msn. Od. 45.
Vz Palubní VII. 181.

Palúk, u, m., fenila, foenile. Rozk. R. 104.
Sr. Palouk.

Památné, ého, n., vz Jir. Prove 234.

Památný. Děj p-ný nad všecky příběhy.
Kká. Sion. I. 15.

Pamba = Bůh (v dětské řeči ve Slez. ).
Čes. l. XI. 342.

Pámbičkův. Pámbíčkovy (pámbelíčkovy)
klíčky a lžičky (štírovník a slzičky, rostl. ).
Č. Třeb. Čes. 1. XI. 38.

Pámbu. Dej nám P., dej to P. (říká se
o tom, kdo práci stále odkládá). Kšť. Lid. 9.

Paměť. Šije-li někdo sám na sobě, třebas
jenom nepatrnou maličkosť, bývá napomínán,
aby toho nečinil, sice prý si zašije p. Ale
pomůže prý si zcela jednoduše, říká-li při
tom stále: Šiju, šiju vlkovi paměť a na sobě
šat. Mtc. 1. 1897. 65. Už mi do p-ti lezou
moli (slábne). Tbz. V. 6. 97 Má p. jako
krava (špatnou). Slez. Vlasť. I. 233.

Pamětlivec, vce, m. P. Odyssea. Msn.
Od. 28.

Pamětný. Buďte (toho) pamětní (pamět-
livi). Zr. Kom. 83. P. praktika, t. j. pomocí
písmen alfabefy. Zach. Test. 14. P. verše
(paměti hodné). 1638. Věst. X. 9.

Pamloda, y, f. = asi mraky. Orava Sb.
sli. 1901. 182. Sr. násl. Pamloga.

Pamloga, y, f. = tenká, skoro průzračná
chmůra, Sb. sl.

Pamlsalka, y, f Včelky p-ky. Svět. knih.
420. 47.

Pampeovo světlo. Vz KP. X. 135.

Pán. Inu, inu, velcí páni jedí vždycky až
po poledni. Rais. Vlast. 63. S pánem a větrem
marný zápas. Jrsk. XXV. 182. Keď páni
tancujú, chudoba platí za muziku. S pánmi
a cigáňmi maj vždy pokoj. Rizn. 166., 168.
Čo pán prosí, to byť musí. Slov. Sbor. čes.
28. Nový p. (vlastník), nové právo. Arch.
XX. 112. O čes. pánech vz Arch. XIX. 533.
Sr. Mš. Slov., List. fil. 1904. 104.

Paňácovitý. P. roucho. Kká. Sion I. 53.

Paňácový. P. krajky. Vz Krajka.

Panáček, rostl. Vz Mák vlčí (na konci
tohoto příspěvku).

Paňátko, a, n. = mladý n. malý pán. 1592.
Hrubý 165.

Pánbínek, nka, m. = Pámbíček. Čes. 1.
XI. 310.

Pánbo = pán Bůh. Slov. Čes. 1. XI. 102.

Pancéřník, a, m. = vojín. Kká. Sion I. 220.

Pancéřný. P. brnění, Msn. II., 54., plát.
Ib. 34.

Pancký = panský. Dšk. Km. 38.

Panča = loutka (dle Káča) Slov. Vzáj.
I. 19.

Pančava, y, f., údolí u Zbraslavic. Př.
star. VII. 54.

Pandan, u, m., rostl. Vz Ott. XIX. 143.

Pandrava, y, f. = ponrava. Slov. Czam.
Slov. 212.

Pandva, y, f. = ? Na někoho p-vu uvá-
zati. Slov. Čes. 1. XII. 312.

Panebožechválatvá. Čes. 1. XIII. 111.

Panečnice, e, f. P. povětrná (láryně).
Mus. 1904. 24.

Pánek Augustin, č. mathem,, spis., nar.
1843. Vz Ott. XIX. 144.

Panenče, ete, n. = nebojovný muž. Mír plodí
p-ata. Slad. Cor. 140.

Panenka. Papírová p. = zlatka. Strn. Poh.
142., Us. — P., rostl. Vz Černuška, Mák
vlčí (na konci tohoto příspěvku).

Panenský. P. blána kruhová a pyskovitá,
hymen annularis et labiiformis. Ktt.

Pánev (v těle) bočitá, krytá, pelvis ob-
tecta, zúžená (souměrně, p. ubique juste
minor, šikmo, coxitica, vymknutím posled-
ního obratie bederního, p. spondylolystetica),
změkčelá, p. osteomalacica (lomivá, fractu-
rosa, voskově změkčelá); zánět pánve led-
vinné, pyelitis uratica. Ktt.

Pánevné, ého, n. = plat z vaření piva.
1345. Reg. IV.

Panfobie, e, f, řec. = lékání-se všeho. Ott.
XVIII. 146.

Pangeometrie, e. f., řec. Vz Ott. XIX.
147.

Pangermanism-us, u, m., z řeč. a lat.
= všegtrmanstvi, společenství všech german-
ských národů. Ott. XIX. 148.

Pangermanství, n. Lit. 1. 649. Vz před-
cházející.

Pangrotář, e, m. Jrsk. XXV. 125.

Paní, f. Hra na paní. Slez Vz Vyhl. II.
249. — P. v trní, rostl. Vz Černucha (na
konci tohoto příspěvku).

Paníček, čka, m. = panáček, kaplan. Dšk.
Km. 35.

Pániček, čka, m. Pro páničku ! Rais.
Vlast. 52.

Panier, u, m. (panié, fr. ) = tuniková ozdoba
dámské sukně. P. nepřiléhá těsně. Dhnl. exc.

Paní-máma. Na Domažl.: pajmáma, pej-
máma, dříve i: piňmáma. Kbrl. Džl. 16.

Pániť sa = dělati pána Val. Čes. 1. XII.
228.

Pank, u, m., ilnum (mezi slovy: rýl, lo-
pata). Rozk. P. 2366.

Pánkati = státi (v dětské řeči). Us.

Pankhartice, e, f. Arch. XX. 551.

Pankhartský. P. pokolení. Arch. XX. 554.

Pankhartství, n. Arch. XIX. 533., XX.
554.

Pankyterovati = bankety strojiti a jich
užívati. Lomn.

Panlivosť, i, f. A varuj se od ohně, aby
nebyla p. v ohni. Zach. Ťest. 89.

Panna. Pravila, že ta holka kovářova
chodí za pannu a povětří se jí kazí (že
pannou není). Zvon III. 147. Pannu krášli
ruža, slovo zadržané muža. Rizn. 64. Vz
Děvče. — Panny lesní = krásné dívky v bí-
lém nebo zeleném šatě hebounkém se zla-
tým nebo Černým vlasem; p. vodní = vodo-
panenky. Vz Kšť. Poh. 122., 198., Čes. 1. XIV.
147. — P. v háji, rostl. Vz Černucha (na
konci tohoto příspěvku). — P., souhvězdí.
Kdo se zrodí na panně, bude sličný, ale