246

Pár, u, m. Neščestí táhne párem (nepři-
cházívá samo). Čes. 1. XII. 274.

Pára. O vodní páře a srážkách. Vz Vstnk.
XIII. 686. -- P. zemská, rostl Vz Zemědým
zde.

Paraamidodifenylamin, u, m., v lucbě.
Vz Vstnk. XI. 15.

Paračky = všelijaký figurke z moké (mouky)
hupečeny a nastrčeny na špelkách do buchet
(při svatbách). Lišeň. Vz Mtc. 1902. 229.

Paráda, y, f. = kytička, kterou nosí děvy
v neděli do kostela. Strn. Poh. 91.

Parádět = vztekati se. Pes počal silně p.
Čes. 1. XII. 128.

Parádivý = kdo se rád parádí. Čes. 1.
XI. 350.

Paradoxní kniha. Zvon III. 543. Sr. Pa-
radoxon.

Parafin, u, m. Vz Ott XIX. 199., Vstnk.
XI. 2.

Parafinový papír. Vz Ott. XIX. 18í.

Paragrafovitý výklad epištol. Hrubý 243.

Paragramm, u, m. = co stranou jest na-
psáno, dodatek. Ott. XIX. 200.

Parajka, y, f. = pramen u Piščan. Sbor.
slov. 1900. 139.

Pařák, u, m. Sklopitelný p. na paření
bramborů, sterilisování mléka, ohřívání vody
atd. Nár. list. 1903. č. 134. 21., č. 139. 4.

Paraldehyd, u, m. = sloučenina ze tří
molekul obyčejného aldehydu líhovarnického.
Vz Ott. XiX. 204, Vstnk. XI. 121.

Parallakční chyba. Vz Strh. Mech. 39.

Parallelistický. P. shoda. Osv. 1896. 370.

Paralysace, e, f., řec. Vnitřní p. odrazu.
Nár. list. 1903. č. 243. 17.

aramagnetism-us, u, m. Vz Vstnk.
XIII. 472. nn.

Párání, n. = hračky. Měla párání.
Jrsk. XXIV. 270. Díval se na to, jako chasa
na p. (jako děti na hračku). Zvon II. 556.
(III. 134. Jrsk. ).

Paranitrobenzaldehyd, u, m., v lucbě.
Vz Vstnk. XI. 134.

Paraoxybenzoový. P. kyselina. Vot. 95.
V VII. 193. -ovná oprav. v. -ová.

Paraplář, e, m. Čes. 1. XI. 371., Nár.
list. 1897. č. 320.

Pařátkový. P. krajky. Vz Krajka.

Parátní = vždy pohotový. P. řečník, par-
lamentární debatteur. Zvon IV. 127.

Pařez = kostel. V zloděj. mluvě. Čes. 1.
XI. 141.

Parezí = pařezí, Dšk. Km. 6.

Pargan, u, m. = desky na dřevěné sloupky
na přič přibité, plot. Mtc. 1902. 6. Vz Parkán.

Pargolt, u, m. = příspěvek na hudební
veselí v masopustním pondělí a úterek od
tanečnic vybíraný. Brt. Čít. 377.

Pářicí ústrojí pavouků. Vz Ott. XIX.

Pařík Václ. Dr., f 8. /12. 1901. maje 63
léta. Vz Ott. XIX. 225., Nár. list. 1901. č.
339. 2. a jiné listy z též doby.

Pařírna, y, f. = místnosť, kde se ve-
přový dobytek paří. Us.

Pářiti se odkud. Z hrnce se jen p-lo
(vycházela pára). Jrsk. VIII 3. 8.

Pařízek Aleš, spis.; Jos., spis., 1778—1864.
Vz Ott. XIX. 229., Lit. I. 929.

Párka, y, f., alopecurus, rostl. Vz Ott.
XX. 904.

Parkán = zídka bez vápna. Lbk. 42.

Párkář, e. m. = vůz k napínání drátu
na elektr. dráze. Čes. 1. XIII. 377.

Parkovní zahradník. Vin. I. 50.

Parlamentní kommisse, situace, vláda.
Nár. list. 1903. č. 284. 5., 21., č. 163. 4.

Parma, y, f., ryba. Vz Ott. XIX. 244.

Parnassie, rostl. Vz Tolije.

Parní stroj. Vz Ott. XIX. 249., KP. X.
266. Parní stroj, dvouválcový, kondensační,
ležatý, nástěnný, plnotlaký, rychloběžný,
stabilní, stojatý, šoupátkový, výfukový, KP.
X. 268. nn, tandemový, trojnásobně slou-
čený, pojezdný; sestavováni p. stroje. Ib.
341., 336.

1. Parník, u, m. = paroloď. P. cestovní,
kolový či kolesový, nákladní, poštovní, re-
akční, šroubový nebo s vrtulí, válečný,
vlečný. Vz Ott. XIX. 267. P. řetězový. Nár.
list. 1903. č. 131. 10.

2. Parník, u, m. = pírna. Mtc. 1902. 6. —
P. ve stodole pořízený ku zjednáni průvanu.
KP. IX. 412. — P. k odvádění špatného
vzduchu a plynů ze stavení. Vz KP. IX.
382.

Parníkový. P. spojení. Nár. list. 1904.
175. 13.

Parob, a, parobek, bka, m. Vz Jir. Prove
238.

Parnohorečný. P. parnatosť. 1585. Uč.
spol. 1902. 25.

Parohatec, tce, m. = parohatý jelen. Hlk.
VI. 81.

Parokár, a, m. = parukář. Slov.

Paroplavba, y, f. Vz Ott. XIX. 269.

Paroturbinový. P. mlékárna. Nár. list.
1903. č. 136. 9.

Párovitý. P. mlha. Stan. III. 156.

Parovůz, gt. parovozu, m. = parní auto-
mobil, Jind. 4.

Parožnatky, f., characeae, rostl. Vz Ott.
XIX. 272.

Partafír, a, m., z něm. Partheiführer.
Rais. Lep. 30., Us.

Partesy, pl., m. Jde mu řemeslo jako
z p-sů (dobře). Rizn. 173.

Partikál, portukál, kortukál = zvonovitá
tuhá forma ženské spodnice na způsob po-
zdější krinoliny. Ott. XIX. 280.

Partikularní = částečný, zvláštní. Školy
ty byly dílem trivialní čili p-ní, dílem měst-
ské. Dolen. Pr. 473. Vz Trivialní.

Partitura. Vz Ott. XIX. 286.

Partykář, partyta, partytář z lat. pars =
člověk, jenž mívá díl v něčem zlém. XVI.
stol. Zvon II. 610. Sr. Partikář.

Partytovati, partykovati = jednati jako
partyta. Vz Partykář, Partytář. Sr. Parti-
kovati.

Paruba, y, f. = poruba, seč. Ostrava Šb.
D. 60.

Parucha, y, f. Wtr. z XVI. stol. Vz Pa-
ruch.

Parúťka, y, f. = snítka, vetvička. P. roz-
marínu. Sbor. slov. VII. 112.

Parůvek, vku, m., zdrobn. rov. Světz.
1882. 570.