255

Pich Ant. (Pechanec, Plechanec), č. ran-
hojič; P. Fr., prof. a spis., nar. 1851. Vz
Ott. XIX. 724

Pícha J. J., spis. 1878. Sr. Ott. XIX. 724.

Píchání, n. = pocit pronikavé bolesti
bodavé. Vz Ott. XIX. 725.

Píchati jak. Je už starý, ale píchá jako
trn. Rais. Vlast. 63. — co kam. Pichnúť
něco do řemesla = vstrčiti, vynaložiti. Val.
Čes. 1. XI. 132 — co komu. Pichnúť komu
céru (dáti). Val. Čes. 1. XI. 275.

Píchavý = nehet. V zloděj. mluvě.

Pichert Eman., č. hud. sklad., 1862. až
1902. Vz Ott. XIX. 725.

Pichl (Pichel) Václ., č. hud., 1741. -1804.;
P. Jos., spis., 1813 —1888. Vz Ott. XIX. 725

Pichláč, e, m. = vous, Rais. Lep. 258.

Pichlán, a, m. = poštiváček. Dšk Km. 15.

Pichler Kar., spis. Sr. Ott XIX. 726.

Pichliti koho. A (hloupí) Čechové vše to
(lidi nehodné) krmí, chovají, pichlí. Rokyc.
Post. 390a.

Pichlová Frant., č. básnířka. Sr. Ott. XIX.
727.

Píchnouti, vz Píchati.

Pichová Berta, spis., nar. 1853. Sr. Ott.
XIX. 727.

Piják. Šílení (blouznění) p-ků, Säufer-
wahnsinn; ranní dávení p-ků, vomitus ma-
tutinss. Ktt.

Essce (eště) mi dej jen jednu,
Ať do neho pohlednu,
Mnoho-li v nem zostane;
Potom hnedky lehnu.

Sbor. slov. 1900. 120.

Pijan dostal se konečně na panství vomi-
zínské a mohl bydleti v osadách: Bezpenězy,
Drbohlav, Hladonice, Plačkov, Skrovnětin,
Stajskalov, Vraskočely. Frant. XIII. Vz
Pijak, Pijce.

Pijavec, vce, m. = pitel. Disk. Km 42.

Pijavice, e, f. = pijavka. Nemoc ležela
na něm jako p. Tbz. V. ² 383.

Pijavka, y, f. P-ky = červi kroužkovití
hlavně vodní, těla táhlého sploštělého. P.
chobotnaté, čelistnaté, lékařské. Vz Ott. XIX.
727. Tatík piják, dcera pijavka (pije). 1724.
Hrubý 249.

Pijce v II. 548. f. oprav v: m.

Pije, ramex. Rozk. P. 1216., R. 82., Veleš.
146.

Pijevka, y, f., irugo. Rozk. P. 348

Pik, u, m. = společný majetek. Buď pik
mezi všecky (všem vespolek) Lomn. Kupid.
Střela I. 59.

Pika šopky. Vz Šopka.

Pikací střep = noční hrnec, nočník. Světz.
1895. 290.

Pikantně. P. tlumený ton. Nár. list. 1903.
č. 134. 13.

Pikantnina, y, f. = pikantní věc. Nár. list.
1901 č. 278., 1902. č. 106. odp.

Pikardita, y, m. = pikart. Tbz. V. 6.
110.

Piketiti se. Zpívala a p-la se při tom,
až... Rais. Vlast. 281.

Pikhart Kar., spis., nar. 1861. Vz Ott.
XIX. 733. - P. A, spis.

Pikhartování, n. Kaceřování, p. Arch.
XX. 119.

Pikhartovati koho = za kacíře pokládati.
Arch. XX. 114.

Pikhartský. P. víra. Arch. XX. 542.

Pikhartství, n. V městě p. se rozmno-
žuje. Arch. XX. 40.

Piklík, u, m. = pikle, úklad. Složili proti
němu p. Frant. 14. 20.

Piknouti koho =

strčiti. U Dobříše. Mš.

Piko, a, d. = hra dětská, špaček Volyně.
Čes. 1. XIII. 124.

Pikol, vz Pikulík.

Pikota, y, f. = slanina. V zloděj. mluvě.

Pikrylchlorid, u, m., v lučbě. Vz Vstnk.
XI. 128.

Piksla se vdávala, Nos si ju bral; Palec
s pravym Prstem drželi bal (bál). Slez. Vlasť.
I 92.

Pila = řezací nástroj. Vz Ott. XIX. 734. —
P. = pilník. Baw E. v. 2565. — P. = druh
vyšívání. Čes. 1. XII. 284.

Pilař Adolf, spis, 1742. —1794.; Jan,
horní inžen., 1864. —1898. Vz Ott. XIX. 738.

Pilaření, n. Vz Ott. XIX 738.

Pilařík Štěp. Vz Ott. XIX. 738.

Pilařka. Na P-řce, studánka u Hetlina.
Př. star. VII. 54.

Pilatka, y, f. = vosa bylinná. P. růžová,
řenová, t ešňová, švestková. Vz Ott. XIX.
739.

Pilbauerova H., básn.

Pilich = káně. Sr. Ott XIX. 741.

Pilíř. Patka, dřík, hlavice p-ře; p. čtver-
hranný, křížový, mnohohranný, pobřežní či
prsa, prsní, povodní či inundační. Sr. Ott.
XIX. 741., Bárka.

Pilířování, n. = stavění pilířů Ott.
XIX. 742.

Piliti co: pilou řezati. Brt. P. n. 1195.

Pilněji = pilnější sg. m. Čím jest kto
p Št. Ř. 35b. Aby byl tím p upomínati ho
Půh. brn. II. 159. (1409. ) Vz násl. Pilnějše.

Pilnějše = pilnější nom. pl. Aby p. byli.
Št. Ě 132b. Sr. předcház. Pilněji.

Pilník. Ještě: břichatý (uprostřed délky
silnější), dvojsečný, jednosečný, ležmý, pažní
(dlouhý), pérový či jehlový, plochý, poloku-
latý, údobný. Ott. XIX. 743. Poslední p.
k práci přiložiti, germanismus. Mš. Sr. Po-
slední práci, pilnosť, bedlivosť k věci při-
ložiti.

Pilný. Přísloví vz ve Vlasť. I. 222.

Pilocerein, u, m., v lučbě. Vstnk. X.
595

Pilořiťka, druh vosy. Vz Ott. XIX. 700a.,
745.

Piloun, a, m., P. obecný, pristis anti-
quorum, druh ryb příčnoústých. Vz Ott.
XIX. 716.

Pilous. Sr. Ott. XIX. 746.

Piloveň, obulos (obulus?). Mam. V.

Pilský rybník u Jankova u Votic. Uč.
spol. 1901. IV. 3.

Piluna, y, f., prionus, rod tesaříků. Vz
Ott. XIX. 698.

Piluvinový. P. kyselina. Vstnk. X. 581.
Pimpěrky. P. peří = stonky. Lišeň. Mtc.
1902. 435. Sr. Pimpery.