256

Pinať, pincať = spáti. V dětské řeči ve
Slez. Čes. I. XI 342., Vylil. II. 232.

Pinda, y, f, Pfennig. Dšk. Km. 22.

Pinchbeak, u, m., slitina. KP. X. 263.

Pinit, u, m., nerost Vz Mtc. 1903. 49

Pinkas Adolf, č. politik: P. Soběslav, malíř
a spis., 1827. — 30. /11 1901. (Vz Nár. 1. 1901
6. 360. 2. ); P. Otto, spis., 1849. —1890.; P.
Ladisl. dr., advok. a spis, nar. 1863. Vz Ott.
XIX. 754. nn.

Pinkava Fr., kněz a spis Vyhl. I. 72.

Pinkel, klu, m. Pastviska sú sak und
pinkel pod vodú. Čes 1. XIII. 381. Sr. Sa-
kunpak.

Pinkusárky, druh jablek. Litom 77.

Pinky, pl., f Colera dic pynky. Bhm.
hex. 407.

Piňmáma, y, f. Vz Panímáma.

Pinoel, u, m. = nápoj. Arch. XX. 127

Pinsker Čeněk, spis., nar. 1846. Ott. XIX
757.

Pinta. Vypil poetou pintu piva. Zvon
IV. 123

Pintovní konev. Arch. XXI. 521.

Pipě, ěte, n. = kuře. Dšk. Km. 20

Pipec. Má p. na něco = chuť nač. Hauer 13.

Piperazin, u, m., v lučbě. Vz Vstnk. XI.
130., Ott. XIX. 764.

Pipetka, y, f = přístroj k měření objemu
kapalin. Strh. Mech. 54. Sr. Pipeta.

Pipírky = papěryky. Litom. 62.

Pipíška, y, f. = křepelka. Sb sl 1902. 66.

Piplavosť, i, f. Školní p. Msn. Od. II.

Pipora, y, f., piporec, rce, m. = husery.
Hauer 13.

Pippich Kar., advok. a spis. Sr. Ott. XIX.
764., Flš. Písm. 727.

Pirď, vz Pěrď.

Pirmiš, e, m. Kup jeden loket sametu
aneb pirmiše černého. 1522. Arch. XXI
461.

Pirner Max, č. malíř, nar. 1854. Vz Ott.
XIX. 769.

Pisać = písati, psáti. Ostrava, Opava.
Šb. D. 55.

Písákový. P. gatě = s proužky po délce.
Val. Ces. 1. XIV. 44.

Písání, n., scriptura. Pror. ol. 31^b. 1. P.,
scriptum. P-ním učiti (scribendo). Pat. Jer.
75. 24. Tomuto p. konec bude (opus). 140. 11.

Písanina, y. f. = škrabanina. Vin. I. 188.

Písaný = malovaný. P. jablka. Litom. 50

Písčiště, ě, n. = písčité místo. Tbz. III.
2. 98.

Písecký. P. brána v Praze byla vedle
paláce waldštýnského. Tk. XI. 202., Dolen.
Pr. 165. — P. ulice v Praze byla tam, kde
jest nyní Tomášská ul. Dolen. Pr. 240. —
P. Č. Fr., spis.; P. Ondřej, spis. Sr. Ott. XIX.
777. P. Václ, spis.

Písečitý = písčitý. Msn. II. 21.

Písečkář, e, m. = pískař. Čes. I. XIII.
377.

Písečník, u, m. Na P-ku, louka u Zbra-
slavic. Př. star. VII 54.

Písečnaťka, y, f., arnoseris, rostl. Vz Ott.
XIX. 778.

Písečnice, e, f., arenaria, rostl. Vz Ott.
XIX. 778.

Písečník, u, m = houseník, rostl. Vz Ott.
XIX. 778 — P. místo, kde se dobývá písek.
Užitek ze řek a písečníků. Hlasy z vých.
Čech. 15. /5. 1896. Dhnl.

Písek. Ještě: dolomitový, glaukonitový,
hrubozrnný, lasturový, magnetitový, vulka-
nický. Vz Ott. XIX. 778. — V sousedstvu
Vodňan, Píska (m. Písku) a Sušice. Tk.
XI. 118.

Písenmota (!), y, m. = písmář. Rosa.

Písemský A. F., spis.

Píseň. P. nábožné (Brt. P. n. 996. nu. ):
a) ranní 996., b) večerní 1003., c) adventní
1006., d) vánoční (koledy) 1013., e) postní
1044., /) velikonoční 1060., g) svatodušní
1070., h) p. k Ježíši 1072., i) poutní 1088.,
k) rozličné při pobožnostech 1099. P. lidová,
(Sr. Ceč. 169. ) a umělá; duchovní a světská,
strofická, znárodnělá atd. Vz Ott. XIX. 784.
P. písní. Ib. 786. P. církevní, vz Církevní.
O hudební stránce nár. písní moravských
vz Brt. N. p. I. nn. Včasování lid. písní.
IV. nn. Nápěvy lid. písní XL Slovenské
nápěvy a příčina silného vlivu aestheti-
ckého ve složení písní slovenských XLI. Vliv
gajd, cymbalův a houslí na nápěvky písní.
LXIV. Útvarnosť a typičnosť v našich
písních. LXXXV. Velikosť útvarnosti a délka
písní. CIII. Význačnosť čili pravda v lidové
písni. CV. Plesové písně a hudba. CXIII.
Národní p. sebral Č. Holas. Vz Čes. 1. X. 477.
a již dříve. P. pasáků; p. slezské. Vz Vyhl
II. 275, 118. nn. Pisně slovenské. Sr. Ott.
XXIII. 413. Příspěvky k bibliografii čes. písní.
Vz Čes. 1. X. 435.

Pisch Ondř., čes. spis., nar. 1868. Ott.
XIX. 787.

Pisík, a, m., actitis hypoleucus, bahňák.
Vz Ott. XIX. 788.

Pisivky, psocidae, čeleď hmyzu. Ott. XIX
78S.

PiskáčekVácl., spis. 1854. —1894. Vz Ott.
XIX. 788.

Piskačky = puškvorec. Vyhl. II. 218.

Pískati. Píská mu žaludek (má hlad).
Hav. Chamr. 16. Srdce mu piští po dačom
rr vře. Slov. Czam. Slov. 78.

Pískavice, e, f., rostl. Vz Ott. XIX. 789.

Pískavý, syčivý šelest' při zúžení hrtanu,
stridor, rhonchus sibilans. Ktt.

Pískomilka, y, f., psammophiia, kutilka.
P. srstnatá. Vz Ott. XX. 904., XIX 789.

Piskoři, ryby měkkoploutvé. XV. stol.
Mus. 1904. 388. Vz Ott. XIX. 789.

Pískorybka, y, f., andrena. Vz Ott. XIX.
789.

Pískovec, vce, m. Ještě: p. eocénový,
hlinitý, jemnozrnný, kamenický, křemitý,
lingulový, sochařský, vápnitý, železitý. Vz
Ott. XIX. 789. — P. = nádor pískový. Vz
Nádor (zde).

Pískoviště, ě, n. Tbz. V. 5. 36.

Písmenkářský. P. děvčátka = která se
učí čísti a psáti písmena Rais. Vlast. 256.

Písmeno. P. chladné jest, slovo žár oživí
a zanítí. Kká. Sion 1. 165. Velká p-na u Tomka:
Dům Hedvikovský u lilium. Tk. XI 139., opat
Strahovský a probošt Březnovský 158., Jakub
od kos 183., primas Staroměstský, ib., palác