257

Waldšteinský, ulice Strahovská, Pětikostelní,
203. Německý Brod XII. 147. Nynější ulice
poštovská 156., platnéřská 157. Vladař domu
Rosenberského 167. Vilém Rosenberský 168.
Obrácený k železné ulici 208. Klášter Slo-
vanský 209. Z Kutnéhory 186. Z Kriásné
hory 233. Hora Kutná 263. Vyšší Brod 270.
Nové město v Praze 270. Vyslanec Benátský
270. Brod uherský 307. Farář slanský 365. —
P. = čítanka. Koupil jí p. Litom. 50.

Písmenošalba, y, f. Papeženská p. Kká.
Sion I. 164.

Písmeny, tanec. Vz Brt. P. n. 833.

Písmo. Ještě: akcidenční, alfabetické,
čínské, kurrentní, mexické, okrasné, plaká-
tové, polotučné, typografické, slabé, široké,
těsné, úzké. Vz Ott. XIX. 790. nn.

Písmohybný úkon. Ott. XIX. 200.

Písmolijectví, n., vz Písmolitectví. Ott.
XIX. 794.

Pisní(!) = psací. P. stůl. Pohl.

Písničkář, e, m. = zpěvák jarmareční.
Čes. 1. XI. 371.

Písničkový svazek. Lit. II. 533.

Písňový nápěv. Brt. P. n. I.

Píst = válcovité těleso pohybující sa
ve válci těsně sem a tam. Vz Ott. XIX. 797.
P. parní (jeho výroba), Jednodílný (švédský),
dvoudílný. Vz KP. X 294. nn. — P. na
tlučení, čistění prádla. Vezmúce písty a trdla.
Frant. 19. 42.

Pístní tyč či pístnice. Vz Ott. XIX. 797.

Pístnice, vz předcház. Pístní. P. parního
stroje, jí se přenášejí pohyby pístu na křižák.
Vz Ott. XIX. 254., KP. X. 300. nn. Pumpová
p. Ib. XX. 990.

Pistorius z Lucka Pav., spis., 1572. až
1630. Vz XIX. 799.

Pístový list na tašky (střešní), KP. IX.
168, p. pumpa. Vz Ott. XX. 985.

Píščala, písčalka, y, f. = píšťala. Puojčil
mu píščel (děl) a šípóv. Půh. ol. III. 568.
(III. 660., 671., 674). Sr. Píščela.

Piščeti. Jedl, až mu masné piščalo (teklo)
z kútků. Tekutina piščí ze dřevěné nádoby
mezi dužninami. Val, Čes. 1. XI. 93.

Piščolka, y, f. = píščalka. Slez. Vyhl.
II. 278.

Piščstvo, a, n., fistulatoria (ars). Rozk.
P. 1550.

Pišely Ant. Sr. Ott. XIX. 801., Lit. I. 929.

Píšťala, y, f. P. cínová, dřevěná, galto-
nova, jazýčková, na lokomotivě, otevřená,
retná, vz Ott. XIX. 801., blánitá, jazýčková,
krytá, otevřená, retná. Vz Strh. Akust. 340.
Kabát s rukávy jako p. (úzkými). Jrsk. XXVII.
47. — P. = cívka s přízí. Litom. 66.

Píšťalový. P. melodie, nástroje. Vz Nejed.
227., 228., 92, 110., 119, 123.

Pištěk pták, také: propáska. Ott. XIX.
802.

Pištěl = pištěla. P. jícnová, dolení če-
listi (dolnočelistní, podčelistní), Unterkiefer-
fistel, hnisavá, Eiterfistel, jízvová, fistula
cicatricosa, Narbenfistel, průchodkovitá, f.
canaliformis, pyskovitá, f. labiiformis, slzní,
fistula lacrimalis, Thränenfistel, slzovodová,
f. ductus lacrimalis, Ktt.; ledvinná, střevní,
vrozená, získaná, žaludkových žláz slinných.

žlučníková. Vz Ott. XIX. 802. P. koneční-
ková, fistula recti.

Píštelka, y, f. = pštalka. Kato. G1. 3b.

Píštělový zánět dásně, gingivitis fistu-
losa; vřed, ulcus fistulosum. Ktt

Pištěti proč: bolestí. Rais. Lep. Sr. Pískati.

Pít = pět. Pít kop gr. 1512. Arch. XIX.
98. P. neděl. 1511. Ib. 75

Píť = pětka. Zelená píť (karta). Wtr.
Str. 60.

Pitálek, lka, m., zdrobn. piják. Dšk.
Km. 31.

Pitelný. P. zlato, aurum potabile (jistý
roztok). Vz Zach. Test. 21.

Piťha, Václ. dr., č. lékař a spis., nar. 1865.
Vz Ott. XIX. 804.

Piťhová J., spis.

Píti. Nepij, když jsi se dříve nenajedl.
Zach. Test. 49. — jak. Pije jak na vlčí
kožu (když zabili vlka, chodili s vlčí koží
po staveních a dostávali dárky, které pak
propili). Val. Čes. 1. XII. 131. Pije jako
duha, sysel, soukenník. Us. Hlavn. 18. —
oč. Pij ke mně o plnú. 1522. Arch. XIX.
158. Sr. Peníz (zde).

Pitný. Léčba p-nou vodou. Nár. list. 1903.
č. 175. 13.

Pitomý = zvědavý. U Mohelnice na Mor.
Krok 1900. 109. — čím. Kačer láskou p.
Slád. Ant. 97.

Pitoreskní výraz. Nár. list. 1903. č. 298.,
13., 1904. 147., 13.

Pitoresknost', i, f. P. krajinového obrazu.
Nár. list. 1903. č. 134. 13., 1904. 114. 13.

Pittauer Hynek, spis. Vz Vck. Vset. 306.

Pittermann Václ., spis., nar. 1857. Vz
Ott. XIX. 809.

Pittnerova Vlasta, sips., nar. 1858. Vz
Ott. XIX. 809.

Pitvor, u, m. = dvůr. V zloděj. mluvě.

Pitvora, y, f. P-vu zpodobiti. Kká. Sion I.
152.

Pitvořiti se po kom = napodobiti ho. Us.

Pitvorně něco dělati. Hav. Chamr. 163.

Pivatelna (!), y, f. = pivnice. Pohl.

Pivjunka, y, f. = pivoňka. Ostrava. Šb.
D. 60.

Pivnel, u, m. Ať mu dadie dryak píti,
ješto pivnel, šalvěje, rúta v něm vařena.
Lék. B. 183a. Sr. Pivník.

Pivní matka = dotoček piva. Želez. Brod.
Čes. I. XIII. 28.

Pivný. Jdi dál, duch p. z tebe páchne.
Zvon IV. 7. Vz Pivní.

Pivo. Vz Ott. XIX. 816. Víno skáč, p. pláč
Sbor. slov. VIL 133. — Točit p. = hra. Slez-
Vz Vyhl. II. 251.

Pivoda Fr., č. hudeb., 1824. —1898. Vz.
Ott. XIX. 817.

Pivokaz, a, m. = hospodský. Čch. I. Pov.
147.

Pivomluvný vlastenec. Hlk. X. 185.

Pivoňka, paeonia. Vz Ott. XIX. 21. P.:
pivoňková růže (růžička), kohoutí hnízdo.
Vz Čes. 1. XIV. 176.

Pvoňkový. P. zrnce. Lék. B. 182a.

Pivonos, a, m. = nosič piva, sklepník.
Nár. list. 1902. č. 233. 19.

Pivoplodný. P. město. Zvon IV. 262.