260

Plavební soud býval na Výtoni v Praze.
Dolen. Pr. 459.

Plavec, vce, m. = plavý kuří. Tbz. V.
4. 166. — P. Václ. Dr., spisov.

Plavectví, n., nautika. Vz Ott. XIX.
881.

Plavectvo, a, n. = plavci. Msn. Od. 130.

Plavej s, u, m. Zvadlé tváře p-sem ulí-
čené. Zvon IV. 208.

Plavidlo, a, n. Komorová p-dla pro do-
pravu osobními parníky, Schiffahrtsschleus-
sen Vz Ott. XIX. 883. P. vlakové pro nakládání
lodí. Nár. list. 1905. 104. 2.

Plavírna, y, f. P-ny v cihlářství míst-
nosti, ve kterých se suroviny plavením-se
ve vodě třídí. Vz KP. IX. 116. nn.

Plavně si vykračovati (jakoby plaval).
Jrsk. XXIX. 247.

Plavno, a, n. = potok na Zvolensku na
Slov. Sb. sl. 1902. 53.

Plavnodechý vítr. Msn. Od. 60.

Plavnoještěři, plesiosauria. Vz Ott. XIX.
883., 898.

Plavobradý. Jrsk. XXVI. 354.

Plavokřídlec, dlce, m., leucania. Ott.
XIX. 883.

Plavosrstý kůň. Msn. II. 204.

Plavoun, a, m. = odvážný plavec. Dšk.
Km. 17. — P. veliký, hydrochorus. Vz Ott.
XIX. 883.

Plavuň, ě, f., lycopodium, rostl. Vz Ott.
XIX. 883.

Plavuňovitý. P. rostliny, lycopodineae.
Vz Ott. XIX. 883.

Plavý. P. registra. Schulz Kom. 122. Sr.
Registra.

Plaz hoblíku (spodní strana). KP. XI. 7.

Plazák, a, Plazař, e, m., obyvatel Plazka
Krolm. Čes. 1. XII. 327.

Plazi, vz Ott. XIX. 884. -889.

Plazivě se vyslovovati (příliš uctivě).
Db. — Lit. I. 159.

Plazivec, vce, m., rostl. Vz Pryskyřník
zde.

Plazivý vřed rohovkový, ulcus corneae
serpens. Ktt.

Plaznouti = plesknouti. P. blátem do
něčeho. Vyhl. Slz. 17.

Plazský, asi = člověk dohlížející k plazům.
Mš.

Plážak, a, m. = loudavec; kdo nemůže
něco pochopiti; člověk nedostrojený. Hauer 14.

Plebán, a, m., plebanus, sacerdos, kněz,
farář. H. Jir. Mýto Dod. 73.

Plebejec, jce, n. Zr. Nov². 117.

Plecní šos (plat). Arch. XX. 468.

Plecoptera. Vz Vstnk. XII. 263.

Plecovník (šoldr, svěceník) = koláč pe-
čený v hod velikonoční. Slez. Vyhl. II. 47.

Plečka, y, f. Patentní p. (nástroj), oce-
lová p. na řepu, řepku, brambory, kukuřici,
jedno-, dvou-, tří-, čtyř-, pěti- až šesti-
řádková. Nár. list. 1903. č. 136. 9., 134. 21.
P. jednokolá, dvoukolová, koňská, jedno-
spřežní, řepní, na ohnici, na okurky, do
chmelnic a vinic, zřízená na houžev, na
samovod, specialně obilní, universalní. Ib.
1905. 131. 21.

Plech. Ještě: argentanový, dolíčkovaný,
façónovaný, galvanický, hladký, hrbolko-
vaný, ohňový, plástový, plátovaný, pomě-
děný, prolamovaný (děrovaný), vlnitý, zdvo-
jený, žebrovaný. Vz Ott. XIX. 890. — P.,
plíšek = groš. V zloděj. mluvě. — P. =
radlice. Litom. 64.

Plechák, a, m. = litr. Dšk. Km. 28.

Plechanec, vz Pich.

Plechatěti, ěl, ění. — jak. Člověk p-íí
od přední části hlavy. čes. 1. XII. 94.

Plechatý. P. skalice = holá pole. Dšk.
Km. 19.

Plechový. P. nástroje. Vz Strh. Akust.
367., 408.

Pleistocén, u, m. = doba na rozhraní
doby třetihorní a diluvialní. Vz Zvon III.
650.

Plejady či Kuřátka, souhvězdí. Vz Ott.
XIX. 893., Pleiady.

Plejtvati, vz Plýtvati.

Plejvas, u, m. Rhas. E. I. 46. Vz Plevais.

Plekání, n., je lidská výpomoc při ssání
mláďat, hl jehňat. Val. Čes. 1. XII. 273.

Plekno, a, n. Krzno pleknem rozbodané.
Msn. II. 31. Sr. Mš. Slov.

Plekný. P. břidkosť. Pat. Jer. 26. 27.

Plemenidlo, a, n. P-dla domácích zvířat.
Vz Ott. XIX. 893. nn.

Plemenitel, e, m. = rodič (lidstva).
Stan. III. 79.

Plemenitý. Dávaje bravóm i skotu p-té
vóle lhotu (tempus coëundi). L. Mar. 51. —
P. = plodný. To sou p-té brambory. Hoš.
Pol. 140.

Plena, y, f. Zánět měkkých plen moz-
kových, leptomeningitis; zánět plen mozko-
míchových zrůdný, menirngitis cerebrospinalis
abortiva; zánět zevní pleny cevní, perivas-
culitis; zánět zevní pleny (blány) žilní,
periphlebitis. Ktt.

Plenivý nápad = chuť k plenění. Stan.
II. 193.

Plenník, a, m. = vojín ve válce zajatý,
otrok. Msn. II. 129.

Pleptačka, y, f. Já baba žehnačka, má
huba p., co mohu, pomohu, nač přijdu, to
vemu (posměch ze zažehnávání). Čes. 1. XII.
395.

Ples = bál (elitní, kostumní, merenda,
reduta, šibřinky). Vz Ott. XIX. 898.

Plesk, u, m. To je p. = žvast. Tbz. I.
132. Utrhačný třeska p. Msn. II. 27.

Pleska, y, f. = čepice placatá jako oplatek.
Čes. 1. XII. 281.

Pleskač Kar., říd. učit. a spis., nar. 1858.
Vz Ott. XIX. 899.

Pleskák, a, m. = žvanil. Us.

Plaskalka, y, f. = hra s kaménky. Vz
Čes. 1. XIII. 69.

Pleskanec, nce, m. = vlčí mák. Ott.
XIX. 899.

Pleskáničko, a, n., zdrobn. pleskání. Kmk.

Pleskanka, y, f., papaver argemone.
Vz Ott. XIX. 899.

Pleskaný = tanec ve vých. Slez. Vz
Čes. 1. XI. 331.