264

Plůtek, tku, m. = lesní cestička, na
níž políčená jsou oka k lapání sluk atd.
Vz Ott. XIX. 951.

Plútev, tve, f. = ploutev. Bib. ol. Sr.
Plútva.

Plutokrat, a, m., z řec. = boháč. Zr.
Nov². 380.

Pluvialový. P. spona. Tbz. V. 9. 126.

Pluvýcati = plivati. Val. Čes. 1. XII.
229.

Plužně, ete, n. Plužňata mají kolečka
se stoličkou (druh pluhu). Litom. 64.

Plymutky, f., druh kur (slepic). Nár. list.
1903. č. 136. 9.

Plyn. Ještě: acetylenový, z uhlí kameno-
uhelného, z mineralních olejů, ze dřeva
a jiných látek, vodní, vzdušní. Vz Ott. XIX.
952. Hodnota plynů n. par. Vz Vot. 10.
Mechanika plynů, vnitřní tření, diffuse a ab-
sorpce plynů. Vz Vstnk. XII. 76., 78., XIV.
219., 223.

Plynárna na svítiplyn, vodní plyn, olejný
plyn a acetylen. Nár. list. 1903. č. 243. 14.

Plynárnictví, n. Vz Ott. XIX, 955.

Plynatosť, i, f. = hromadění vzduchu
v ústrojích chovajících vzduch neb v orga-
nech bezvzduchých, tympanismus, meteo-
rismus, Flatulenz. P. břišní, hrudi, osrdeč-
níku, střevní, žaludeční. Vz Ott. XIX. 959.,
XX. 8. P. osrdečníku, pneumopericardium,
hrudní, pneumothorax. Ott. XIX. 979. P.
srdečníku s výpotkem syrovatečným, hydro-
pneumocardium, p. hrudní s výpotkem hni-
savým syrovatečným, pyopneumothorax;
p. v dutině pobřišniční, pneumoperitonitis,
meteorismus peritonealis; jíchovitá p. srdeč-
níku (spojená s jíchovitým výměškem, pyo-
pneumopericardium); p. obrnová, meteo-
rismus paralyticus; p. z ochablosti svalstva
břišního, meteorismus myogenes. Ktt.

Plynatostní. Zánět pobřišnice p., meteo-
rismus peritonealis, pneumoperitonitis. Ktt.

Plynoměr, u, m. Vz Ott. XIX. 956.

Plynopudný. (P. pneumatická) vana
k zachycování plynu. Vz Ott. XIX. 978.

Plynouti. Léta plynou jako řeka (rychle).
Zr. Krist. 99.

Plynový motor (ležatý, stojatý). Vz Ott.
XIX. 960.

Plyš, e, m. = látka oděvní. Vz Ott. XIX.
963.

Plyšovitý koberec. Nár. list. 1905. 22. 13.

Plytký. V plytkej vodě malé ryby
(v mělké). Rizn. 171.

Plýtvý = mělký. P. talíř. Mš. Vz Plytký.

Plývání, n. = P. uvedľs na mne, fluctus
tuos. Z. kap. 87. 8. Hospodin nedá na věk
p. pravedlnému, fluctationem. Ib. 54. 23. Sr.
Plývati.

Plzák Fr. Dr., spis.

Plzek, zka, o, vz Plzký.

Plzencký = plzeňský. Us. Sb. D. 22.

Plzkosť, i, f. P. hřiechov. Kar. 90.

Plzný. P. sádlo = plsní. Nár. list. 1886.
č. 383.

Pneumatický. P. pošta (vzduchová, atmo-
sphaerická) = zařízená tlakem vzduchu.
Vz Ott. XIX. 976.

Pneumogastrický system. Vstnk. XIII.
390.

Pníti se = chlubiti se (slov., jinak =
pnouti se). — se čím Každý se Slavomilem
pní (chlubí). Koll. Drob. bás. 100. 21. —
kam. Lípa pní k nebi (pne se). Koll. Sr.
Pněti.

Pnulka, y, f., lygopodium, rostl. Vz Ott.
XIX. 979.

Po s dat. Po zákonu, po rozumu. Brt.
v Osv. 1879. 552.

Pobafati. pobafovati = pokouřiti, poku-
řovati. Us.

Pobájeti o čem. Kněží něco o tom p-jí.
Chc. S. I 82b.

Pobaltí, n. = krajina při Baltu Pokr.
1885. c. 317.

Pobědákati = pobědovati. Když si mu
postěžovala a p-kala. Mod. kn. č. 40. 94.

Poběhlický. P. cháska. Kká. Sion II. 8.
Sr. Poběhlík.

Poběhlictví, n. Msn. Od. 230.

Pobejt. Jíti někam p. = na hovor. Čeč.
170. Sr. Pobyti.

Poběsený člověk = zběsilý. Tbz XIII.
230.

Poběžeti, vz Poběhnouti.

Pobiežka, y, f. = fuga, útěk. Rozk. P.
1373.

Pobíjač, e, m., deleator. Rozk. P. 2461.

Pobijaný = tepaný. Baw. Ar. v. 3002.

Pobilo oděná roba. Vyhl. II. 284.

Pobisurmanit koho = poturčiti. Tbz.
V. 4. 422.

Pobíznúti. A v tom se pobízli hráti
mezi sebú. NB. č. 72. (č. 73). Vz Pobídnouti.

Poblam, u, m. Na p. dříví štípati (tangen-
cialně). Val. Čes. 1. XII. 46. Sr. Rozkol.

Pobláznělý člověk. Hav. Chamr. 67.

Poblouzený. P. nevěrnice, správně: po-
bloudilá. Mš. P. výchova. Zvon IV. 206.

Poblúzení, n. = poblouzení. Bez p., bez
pochybení. Mam. F. 86^a. 1.

Pobočka, vedlejší třída školní, Neben-
classe.

Pobočnohlavinka, y, f., pleuridium, rod
mechů. Vz Ott. XIX. 916., 981.

Pobodnouti koho nač. Abychom Němce
na sebe více nepohodli. Mtc. 1. 1873 80.
Sr. Pobodati.

Pobohacení, n. Lék. B. 29b.

Pobohatěti. Rostl. G. 18a. a j.

Pobozkati. Mtc. 1902. 451. Sr. Poboskati.

Pobratimka, y, f. Nár. list. 1885. č. 77.

Pobratimstvo, a, n. Vz Ott. XIX. 981.

Pobratimý. P. národy slovanské. Pokr.
1885. č. 173.

Pobratřenství, n. Cit p. Jakb. Mar. 84.

Pobratrství, n. P. s někým učinti. Stan.
I. 306.

Pobrčeti. — kam. Holoubek někam
jinam pobrčí (poletí) než domů. 1522. Arch.
XIX. 98. Sr. Brčeti.

Pobreptání, n. P. žalmů. 1592. Hrubý.
167.

Pobřeží, n. Vz Ott. XIX. 981.
Pobřežnice, e, f., salda, ploštice. Vz Ott.
XXII. 536.