266

Podaruněk, ňku, m. = dar. Fel. 161.

Podati si někoho = do něho se pustiti,
domlouvati mu. Us. Kmk. Podávali si ho,
jako nezbedové sešlého člověka, otrhance.
Hlk. VIII. 210. — se komu: nepříteli (sich
unterwerfen), chybně m.: poddati se.

Podávka, y, f. = poplatek. Ten dům aby
drřel beze všech p-vek. 1482. Mtc. 1903. 52.

Podbabí, n., ves u Prahy (dle vedlejší
hory, která dříve sloula Bába). Dolen. 567.
Také: Podbaba.

Podběhnouti komu (čím). Oči mu p-hly
krví. Tbz. V. 9. 312. Rozum mu podbíhá
(utíká). Tbz. III. 1. 34.

Podbělice, e, f., homogyne, v bot. Ott.
XIX. 997.

Podbělovati co = bíliti, P. pokojík,
stavení. Nár. list. 1903. č. 215. 1., Čes. 1,
X. 419.

Podběží v VII. 1358. oprav v Podběže.

Podbor, u, m. subsumptio. Mark. Ne-
ujalo se.

Podbrádka, y, f. P. (řecká, římská) =
vydutý architektonický článek, který má
tvar buď čtvrtkruhu n. křivky jemu po-
dobné; někdy i tvar půlkruhu nebo křivky
jemu přispůsobené. Vz Ott. XtX. 998.

Podbradkář, e, m. = hoblík. P. obyčej-
ný, s vodítkem, s plátkem, kosý, kosý s kro-
jidlem, člunkový, hladicí, s klopkou, římsový,
zakroužený. Vz KP. XI. 4.

Podhradní řetízek udidla. Ott. XIX. 724.

Podbradný držák přilby. Msn. II. 54. Vz
Podbradní.

Podbrániční hlízy, subphraenische Ab-
scesse. Ktt.

Podbranný, ého, m. P. se ho ptal (hlídač
v bráně). Arch. XXI. 475.

Podbříškový. Bolesť pleteně p-vé, neur-
algia plexus hypogastrici; zvýšená citlivosť
pleteně p-vé, hyperaesthesia plexus hyper-
gastrici. Ktt.

Podbřišný. P. slabiny. Msn. II. 98., 309.
Sr. Podbřišní v VII. 282.

Podbroušený. Má jazyk dobře p-ný (špi-
čatý, má dobrou vyřídilku). Zl. Pr. XXI. 86.

Podbrudek, dku, m. = fabor vlající
s nácviky pod bradou na prsou. Pr. Slez. Čes.
1. XII. 39. Sr. Podbradek.

Podcísaří, n. Učinil krále anglického
vikářem n. p-řím svého císařství po vší
Germanii. Kar. 55.

Podčelistní klání, neuraigia inframaxil-
laris. Ktt.

Podčervenalý čím: krví. Msn. II. 432.

Podčervený ocas. Faust. 70.

Poddanecký rozum = poddanský. Vest
XII. 94. Sr. Foddanec.

Poddanství, n. P. lidu selského. Vz Ott.
XIX. 999. nn.

Poddeňkovati co: vodní kolo (podděnky
v něm dělati). Ces. 1. XI. 188. Sr. Podden-
čiti v II Přisp. 228.

Poddení, n. Platí rybníkového 13 gr.,
p-ho 2 denáry. Grundzins, od dno, Grund?
Bdl. Gl. 238.

Poddražka, y, f. = podkop, podrývání.
V zloděj. mluvě.

Poddružný, vz Podřadný.

Poděditi po někom: Jrsk. XIII. 3. 17

Podehnati na koho. Podháněti na ně-
koho = štváti. Val. Čes. 1. XI. 179.

Podehřáti se čím. Meč krví se podebřál.
Msn. II. 377. Žhavým uhlím se podehříval.
Litom 50.

Podejíti. Blud ho podešel = zmátl si
cestu. Hoš. Pol. 140

Podělati co komu. Nevím, co sme vám
p-li = udělali. Val. Čes. 1. XII. 420., 467.

Poděliti se na čem. N. podílel se na
té bitvě, lépe: byl účasten té bitvy. Mus.
fil. X. 138.

Podélník, u, m. P. při stavbách. Vz KP.
IX. 279.

Podelstíti koho. Frant 36. 20.

Podeměstí, n. Msn II. 33.

Poděrák, u, m. = čásť hoblice. Vz KP.
XI. 2.

Podervati co komu: údy (poraziti, za-
biti ho). Msn. II. 390.

Podesník, vz Slížence.

Podešvice, e, f. = silný trám na zemi ležící,
na kterém stojí stodola; p. humenční =
oploteň. Vyhl. II. 311. Vz Podešev v II.
Přisp. 228.

Podetřieti = otupiti. Pel. XV.

Podevzdvihnúti. P-na mu lokte. Lék.
B. 206b.

Podezdí, n. Nádvorní p. Msu Od. 275.

Podezřelec, lce, m. Tbz. III. 2. 62.

Podezřen, é, f., osmunda, rod kapradin.
Vz Ott. XVIII. 918.

Podezření, n. V p. se dáti. Fel, 18.

Podezřívanec, nce, m. Tbz. V. 4. 203.

Podezřívaný. Tbz. V. 4. 203.

Podezřívaně. K tomu p. dokládá. Wtr.
Min. 129.

Podezřívati utvořeno od zřieti, jako
zníti—zaznívati, hřmieti—zahřímati. Mš.

Podezřívavec, vce, m. = kdo podezřívá.
Mus 1904. 27.

Podezřívka, y, f. = podezření. Tbz. V.
5. 239.

Podezřivý. Jungmann líčí J. Nejedlého
jako závistivého, p-ho (podezírajícího). Lit.
I. 611.

Podhajský Vinc., lékař a spis., nar. 1837.;
Jos. Dr., spis., 1838. —1873.; Vinc., č. pae-
dagog, okres. škol. inspektor a spis., nar.
1840.; Jos., č. architekt, nar. 1858. Vz Ott.
XIX. 1004. nu.

Podhelemní čapka. Jrsk. III. 133.

Podhlídání, n. Místo dověrnosti jest p.,
přesuzování, valchování jedněch druhých.
Kom. Did. 6.

Podhnízdě, ěte, n. = ssele. Dšk. Km. 20.

Podhoděný. Potvora p-ná (nadávka). Mod.
kn. C 40. 132.

Podhodky. Jíti někam na p. = slavnost
po hodech, mladé posvícení. Val. Čes. XI.
178., 93.

Podholený. P. hlava. Jrsk. III. 4. —
kde. Pán vlasů nad čelem i nad týlem
vysoko p-ných. Jrsk. XII. 339.

Podhorský Jos., spis., 1868. -1901. Vz
Ott. XIX. 1006.

Podhrabie. Kat. 15. (Mš. ).

Podhrabník =? Wtr. Min. 42.