269

Podrásati co komu = potrhati Slád.
Rich. 100.

Podřasoví, n. (u oka). Tbz. V. 1. 367.

Podrážečka, y, f. rz malá pumpa v pivo-
varech. Ott. XIX. 820., 1031.

Podrážení, n. P. tonu působí dojem
intonační nejistoty. Pokr. 1886. č. 21. Sr.
Podtep.

Podraží, n. Na P. = pole u Radošova.
Čas. mor. mus. III. 138.

Podražní hlídač (při dráze). Kál. Slov.
36.

Podremlík, u, m. = část mlýna, na které
leží hřídel se zhlavím Čes. 1. XI. 187. Sr.
Remlík.

Podrepka, y, f. = šupinuška, smynthurus.
Vz Ott. XXIII. 543.

Podrhnúť sa = propadnouti se. Sbor.
slov. 1901. 111.

Podrchaný čím. Hnízdo větrem p-né.
Tbz. V. 5. 22.

Področov, a, m. = Področoví v VII. díle.

Področovský. P. matička p. Marie. Tbz.
V. 9. 173.

Podrostající práce. Kom. Did. 236.

Podroušiti se = podnapiti se. Fel. 95.
Z něm.

Podrúšený = podnapilý. Val. Čes. 1. XI.
47. Z něm.

Podrúzgať si co: nohu = pohmožditi.
Val. Čes. I. XII. 44.

Podružný. P. komora (podruha). Jrsk.
XIII. 3. 218.

Podrybník, u, m., jm. polí a luk. Hoš.
Pol. 149.

Podrychmávati = podřimovati. Smíš. 25.

Podrýpati, podrypovati co. Hruš. 28

Podryti koho proti komu, Jiných proti
mně podrývajíc. Frant. 419.

Podrývaný, unterwühlend. P. práce. Pokr.
1885. č. 160.

Podryvně. Žena p. mu řekla (dobírajíc
si ho). Zl. Pr. XXI. 139.

Podsaditi co kam (nač). To, co má
v hlavě, na dluhy p. nemůže (tím dluhů
nezaplatí). Mor. Čes. 1. XI. 272. — co čemu
= jiný smysl něčemu podložiti, přestupovati to.
Fel. 16.

Podsáklý čím: krví Msn. II. 186.

Podsedečný, pole u Šašovic. čas. mor.
mus. III. 140.

Podsemník, a, m. = podsedlník. Nár.
list. 8. /2. 1898.

Podskočně něco činiti. Škd. F. 23.

Podskočnomyslný. P. šedivec. Msn. Od.
63.

Podskok. V souboji p-kem se chrániti.
Vrch. Muš. I. 303.

Podslizniční. Zánět vaziva p-ho hrtanu,
laryngitis phlegmonosa s. submucosa. Ktt.

Podsloupeň, pně, f. V p-pni postaviti
pohovku. Msn. OJ. 58.

Podslupec, pce, m. Výběžný p. (ve zdi
hradební). Msn. II. 216.

Podsmykování, n. = podkládání. Mart.
S. Ind. 228.

Podsolit komu kam: cizím holubům
pod ocásek (aby neulítli). Čes. 1. XI. 177.

Podsoukale pod se hleděti (potměšile).
Jrsk. XII. 233.

Podstarostí, m. P-mu něco oznámiti.
Arch. XX. 135.

Podstatlivý (!). P. jména = podstatná.
1775. Sr. Bílý Obr. 75.

Podstatný. P. jméno slovesné ve spisovné
řeči Palackého. Vz Mtc. 1901 371. - P.
Jos., spis., nar. 1841. Vz Ott. XIX. 1032.

Podstava, y, f. P. vysoké peci (dolejší
čásť, kde je veliký žár). KP. X. 145. — P.,
substantia. Z p-vy otcovy narozen. Ž. pod.
138. 15.

Podstavivo, a, n., der Unterbau. Jeř.
Rom. básň. 125.

Podstavník, u, m. P. u tkadlcovského
stavu. Litom. 67.

Podstolek, lku, m. = šuple. Slez. Vyhl.
II. 288.

Podstrání, n. Studánka v p. Hamz. 34.

Podstrčka, y, f. Nevěda kudy všelijaké
p-ky naň činil (leccos naň sváděl). Wtr. exc.

Podstřehnouti hoho tajně, íitmzmiv =
tajnou střelbou přepadnouti. Msn. II 123

Podstřel, u, m. P. = nemoc v rukou
i nohou; z masa vylézají kostky, šňůrky,
hnůj. Slez. Vyhl. II. 212.

Podstrelenie, n. (vedle zaklínanie, lie-
čenie ran a p. ). Sb. slov. 1902. 37.

Podstřihovati si co kde: vlasy na čele,
aby nepadaly do očí. Čes. 1. XI. 116.

Popstropový. P. výšina. Jrsk. XII. 191.

Podstůl, podstolu, m. Měl knížku za-
mknutou vpodstolu. Vyhl. Slz. 53. Sr. Pod-
stolí.

Podstupnice, e, f. P. u schodů. Vz KP.
IX. 312.

Podsúditi se več = zavázati. Baw. F.
v. 376.

Podsudství, n. Dšk. Km. 19.

Podsvětový. P. říše. Tbz. V. 6. 273.

Podsvětsko, a, n. Msn. Od. 168.

Podsvijanský, vz Picek.

Podšál, u, EU. = druh masa ze zadní čtvrti
(hovězího dobytka). Světz. 1886. 483.

Podšitec, tce, m. = podšitý člověk, poťouchlý.
Tbz. II. 3. vyd. 430.

Podšitosť, i, f. Vrchol turecké po-sti.
Nár. list. 1904. č. 52. 2.

Podškubati koho kdy. Husy podškubá-
vají se obyč. v pátek n. v sobotu, jinde
jen do slunce východu; jinde ve středu n.
v pátek; vedle toho mají se podškubávati
jen ,na nově'. Vz více v Čes. 1. XI. 84.

Podštemflovati = podepříti. — co: bránu.
Arch. XX. 263.

Podtáhnouti = podškrtnouti. — co čím.
Co sem Čarou podtáhl. Šf. v Pal. Záp. II.
34.

Podtatranský R. U., sl. spisov.

Podtep, u, m. = podražení, uhození z dola.
On ji p-pem vzvrátí. Drk. dram. 55. Nemá-li
býti: podtop. Mš.

Podtočiti co komu. Žádný žádnému
nemá vína podtáčeti. Arch. XX. 455.

Podtrdličiny lnu. Vz Pazdeří zde.

Podtření, n. Má smlúvy držeti věrně bez
p. 1434. Vlasť. IV. 188.

Podtrh, u, m., v tělocviku. Us. Dhnl.