272

Pohunčesko, a, n., zdrob. pohůnek. Hoch.
11.

Pohunek Fr., far. a spis, nar. 1846. Vz
Ott. XX. 10.

Pohůnek. Na Těšínsku: pogunič, pro-
středník. Vyhl. II. 315. P. vyrůstá v pacho-
lečka a ten teprve v pacholka. Hruš. 158.

Pohupek, pku, m. P. udělati = klopýt-
nouti. Deštná. Mš.

Pohupovati. Začala p. Rais. Lep. 178.
Sr. Pohupkati.

Pohvězdný. Sedí v p-dné stolici. Hod.
Žalm. 121.

Pohyb. Vz Ott. XX. 10.

Pohýbati co čím. Libuša varytem skály
p-la. Krok I. a. 4.

Pohybel, blu, m, das Motiv. Mnohým
jest p. zlato. Jg. v Kroku I. a. 5.

Pohybovati co. Málokterá kniha pohybuje
svědomí. 1746. Hrubý 277.

Pohybový. P. představa (pohybu). Čad.
128.

Pohýřilice, e, f., praevaricatrix. Pror.
ol. 32a. Jer. 3. 10.

Pohyzdný, vituperator. Rozk. P. 1040.

Pohyždění, n., vituperatio. Rozk. P. 1388.

Pochápnouti se k čemu. P-pl se k ru-
čnici. Z kn. komor. soudu z r. 1554. Wtr.
Sr. Pochopiti.

Pochcánky. Č. Buděj. List. fil. 1902.
250.

Pochládek, dku, m., zdrob. pochlad, chlad.
Hamz. 65., Hoš.Pol. 140.

Pochladllý = trochu chladný. Hoš. Pol.
149.

Pochlápat koho = potrestati a p. Haná.
Hoch. 130.

Pochlapiti. Ječmeně po dýšci p-ly (se
polepšily). Čes. 1. XII. 381.

Pochleb, u, m. = pochlebování, adulatio.
Rozk. P. 1329.

Pochlebnůstka, y, f. Horatiovská p. Lit.
I. 566.

Pochliplý úd těla. Msn. II. 448.

Pochlopec, pce, m. Srdce naše tvůj p.
Brt. P. n. 1070. Sr. Poklopec.

Pochloubati se čím. Aby se tím p-bal.
Arch. XX. 167.

Pochmurně. Oči se mu p. zasvítily. Tbz.
V. 6. 121. Sr. Pochmurný.

Pochod. Vz Ott. XX. 11. — P. = hudba.
Vz Brt. P. n. 862. — P. = původ. Mají p.
od Antikrista. Hus. Post. 80^a.

Pochodící. Kniha p. z roku.. Nár. list.
1904. 355. 2.

Pochoditi jak. P-dil ako žebrák s dě-
ravou kapsou. Rizn. 177. — si v čem. =
dlouho choditi. Pochodil si v něčem (v těch
šatech). Rais. Lep. 306.

Pochodování, n. = záchod. Co v ústa
chodí, v břicho jde a na p. vypustí se. ČE.
Han. 39.

Pochochtávání, n. = posmívání. Mam.
F. 90a. l.

Pochop, u, m. = podnět, vznik, příčina.
Hřiech má p. v voli. Hus. I. 275. a j. —
P. = pták. Vz Ott. XX. 13.

Pochopen, pna, o, vz Pochopný.

Pochořévati = stonati. Val. Čes. 1. XII.
385., 421. Vz Pochořeti v VIL 317.

Pochotěti, vz Pochtíti.

Pochrchlávati. Nár. list. 1902. č. 240. 9.
Vz Chrchlati.

Pochrupovat co. Koně p-vali seno. Zl.
Pr. XXI. 62.

Pochucovati. Hlavn. 54.

Pochůzka, y, f. Politická p. Nár. list.
1903. č. 250. 21.

Pochva, y, f. Pochvy koňské. Vz Ott.

XX. 14. — P. = část pohlavního ústrojí
ženského. Vz Vateň, Ott. XX. 13. Výhřez
pochvy, prolapsus vaginae; neúplně pře-
pažená p, vagina subsepta; zúžení p-vy,
elytroraphia, colporaphia. Ktt.

Pochvácení, n. = popadení, polapení.
Mam. F. 86b. 1.

Pochvácenina, y, f. = kořist, praeda.
Bude-li řváti lev na svú u nu. Pror. ol.
27a 2.

Pochvalný. Soud p. nebo výtkový. Nár.
list. 1904. 356. 13.

Pochvatač, e, m., raptor = uchvatitel.
Rozk. P. 1043.

Pochvilný pokoj. Hrlš. Hus. 51.

Pochvonosec, sce, m., cryptorhynchus.
Vz Ott. XX 14.

Pochybovatelství, n. = skepticismus.
Vz Krec. 13.

Pochyl, u, m. = svah, stráň, Lehne?
Volný p. stromy porostlý. Jrsk. XXVI. 74.

Pochylo. Strom zrostl přímo, p lo, na
šíř, na výš. Kom. Did. 69.

Poimon Fr., děk., spis., 1817. —1902. Vz
Ott. XX. 15.

Poindá = jindy. Val. Čes. 1. XI. 324.

Pointovati (poentovati) = vytečkovati, na
určitý bod namířiti. Ott. XX. 16.

Poitalštěnec, nce, m. Hlk. XI. 57.

Poitalštiti koho. Zr. Nov². 332.

Pojařmiti co: zemi. Tbz. XI². 7., V. 5. 7.

Pojčať, pojčívati = půjčiti. — co komu
Půh. brn. III. 249., Fagif. 44a. — čeho.
Toho pojčiem (připouštím), že jest to tak.
Hus. I. 172.

Pojdať - povídati. Vých. Č. Jrsk. XXU.
201.

Pojednotlivě tam září poupata. Čch. Kv
152.

Pojednotlivý. P. chumáče květu. Čch.
Kv. 228.

Pojem = představa sama o sobě. Krec. 4.

Pojemce, e, m. P. země (Poseidon, jenž
zemi pojímá, obtéká). Msn. II. 244., Hym. 66.

Pojezdčík, a, m. Uprostřed kolotoče
vyčnívá dřevěná podoba p-ka s bičem v ruce.
Nár. list. 1887. č. 181.

Pojezek, zku, m. P. u rybníka. Arch.

XXI. 132.

Poježiti se komu. Vlasy se mu p-ly
(postavily). Tbz. XIII. 252.

Pojhránie, n., collusio. Rozk. P. 1434.,
R. 84.

Pojhrávati s kým. Pulk. Lobk. k. 9.
— kým, super quem ludere. Pror. ol. 42^b.
Isa. 57. 4.

Pojička, y, f. = půjčka. Um. roud. 1021.,
Rozk. P. 2184.