Předchozí (272)  Strana:273  Další (274) |
|
|||
273
|
|||
|
|||
Pojímač, e, m. P. prasnic = kanec. Msn.
Od. 163. Pojímavosť a ponímavosť. Mark. a Hyna.
Vz Cad. 114. Pojistka, y, f. Sicherung. P. u ručnic.
Vz Ott. XXII. 59a. Pojištění, n. Vz Ott. XX. 19. P. požární,
životní. Nár. list. Vz KP. XL 449. nn. Pojivka, y, f. Zánět p-ky cevní uzlovitý
či tuberkulosní, perivasculitisnodosas. tuber- culosa; uzlovitý zánět p-ky lůžkotepenní, periarteriitis placentaris nodosa. Ktt. Pojivo, a, n. Hnisavý zánět p-va mezi
pohrudnici a stěnou hrudní, peripleuritis; zánět p-va kol svalu bederního, peripsoitis. Ktt. Pojivový. Zánět p-ho obalu žil, peri-
phlebitis. Ott. XIX. Jemná p-vá blánka, myolemma. Ktt. Po jízdecku (na koni) pozahnutý. Jrsk.
IX. 25. Pojízdný P. stříkačka, motor. Nár. list.
1904 135. 21., 141. 21. Pojíždění po polích. Us.
Pojka (!) y, f. = ssací papír. Pohl.
Pojmosloví, n. P. mluvnické. Nár. list.
1904. 196. 13. Pojte = pojďte. Vz Jíti. Místy: poďte.
Us. Mš. Pojžičiti komu co = půjčiti. Půh. brn.
III. 103. Pok Václ., spis., 1829. —1898. Vz Om
XX. 22. Pokaditi kam: na korunu (kadidlem
pokouřiti). Kar. 94. Pokalvinčiti koho. Tbz. V. 6. 59.
Pokalvinělec, lce, m. Tbz. V. 6. 50.
Pokalvinštěný kněz. Tbz. V. 6. 29.
Pokančený čím = uviazaný. Zvon III. 708.
Pokaňhaný psací stůl (inkoustem). Zvon
III. 423. Sr. Pokančený. Pokapati, pokápnouti. Us.
Pokasovati co: něčí podolky. Chč. S.
II. 193b. Vz Kasati. Pókavka, y, f. = bouchačka ze žluté hlíny.
Kojet. Ces. 1. XII. 152., Hoch. 100. Pokazilý. P. stříbro. Pror. (Mš. ).
Pokaženec, nce, m. = pokažený člověk.
Tbz. II. 416, III. 36. Poklacovati čím: rukou. Jrsk. XII. 105.,
XX. 2. 307. Vz Poklátiti. Pokladač, e, m. = kdo něco pokládá,
pavimentator. Tk. M. r. 185. — P. = vůl, jenž zadní nohy zvolna klade, na zadní čásť nohy stoupaje. Deštná. Mš. Pokládati co: louku = kositi. Us.
Pokladina, vz Loh.
Pokladna, y, f., vz Ott. XX. 23.
Pokladná, é, f. Paní p. = choť poklad-
níka. Kbrl. Džl. 15. Poklasnice, e, f. = byt poklasného. Nár.
list. 1901. č. 352. Poklásti, vz Pokládati.
Poklečmo stanul. Msn. II. 139.
Poklep, u, m. Lékařský p. (perkusse).
Vz Ott. XX. 24. Poklepový zvuk, Perkussionsschall; psaní
na kůži k označení hranic p-vých a posle- chových, dermographia. Ktt. |
Poklesávat čím: únavou. Zl. Pr. XXI.
572. Sr. Poklesnouti. Pokleslý. Povoz bokem p-lý. Čch. II.
Pov. 24. Pokličkování, n. = zatajováni. Us.
Poklonkářství, n. Ponížené p světským
auktoritám. Lit. I. 545. Poklop, u, m. = pomalované prkno v lo-
menici stavení. Litom. 60. — P. Jan (Ro- jický), spis., nar. 1839.; Jos., spis., 1841. až 1868. Vz Ott. XX. 24 Poklopec kalhot, lašsky: lacek, vratka,
dverka. Čes. 1. XI. 115., Vyhl. II. 193. Poklopka, y, f. = dřevěná příložka na
oknech, die Schlagleiste. Vz Ott. XX. 24. Poklopkář, e, m. — hoblík. P. bez plátku,
s plátkem. Vz KP. XI. 5. Poklůpek, pku, m. Zánět p-ku, epiglottis.
Ktt. Pokluzovati, labi. Mam. A. 27b.
Pokmíniti co = kmínem posypati. P.
placku. Čes. 1. XIV. 145. Pokmitati čím: prsty (rychle pohybovati)
Jrsk XXVI. 446. Poknířiti se. Rokyc. Post. 380.
Pokocat se = pomazliti. Úpice. Zedn.
Pokoj. Třikrát běda tomu, kdo pokoj
člověku vyštve z domu (z duše). Tbz. V. 1. 327. Kdo chce p-ji, ať nevyzývá k boji. Wtr. Min. 60. Pokojomalba, y, f. Nár. list. 1903. č. 215.
1. Lépe: malba pokojů. Pokoliti koho kam čim: k zemi ruč-
nicí = sraziti. Tbz. V. 5. 13. Pokonání. Citat v II. Přisp. 234. jest
v: Lék. B. 169a. Pokoren, rna, o, vz Pokorný.
Pokorný Gotth., hud., 1733. —1802.; Martin,
gymn. řed. a spis., 1836. —1900., vz Alm. XI. 177. —181.; Rudolf (sr. také Flš. Písm. 709. ); Jos., spis., nar. 1866.; P. Pikulík Jos., č. samouk, nar. 1842. Vz Ott. XX. 25. nn. — P. Bedřich, prof. a spisov. — P. Fr., spis. Pokos. Na pokos šátek vázati, jinde:
na placku. Jrsk. XXII. 200. Sr. Sacký. Pokosnice, e, f. P. na přiřezávání v úhlu.
Vz KP. XI. 12. s vyobrazením. Pokosník, u, m. = nástroj truhlářský
k přenášení libovolných úhlů. Vz KP. XI. 8. Pokouknouti po něčem = všímnouti
si čeho. Hamz. 63. Pokouření, n. Nacpal večerní p. (z dýmky).
Rais. Lep. 248. Pokouřeníčko, a, n. Rais. Koř. 83.
Pokoutnictví, n. = sestavování spisův
a podání k veřejným úřadům provozované po živnostensku neoprávněné a za úplatu. Vz Ott. XX. 29. Pokoutničiti = pokoutnictví provozovati.
Máj. III. 6. Pokož = pokud. P. bylo hradskú trúbu
slyšeti. Půh. ol. III. 486. Pokožka v botanice. Vz Ott. XX. 29.
Pokožkový, hypodermaticus. P-vé buňky,
Epidermiszellen. Ktt. Pokrajánkovati někde = po nějakou
dobu někde jako krajánek se zdržovati. Hamz. 7. 18
|
||
|
|||
Předchozí (272)  Strana:273  Další (274) |